Nejedná se však přímo o světoznámého hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena, ale o jeho jediného synovce a zároveň univerzálního dědice Karla van Beethovena.
Jak zjistili jihlavský badatel Zdeněk Geist a ředitelka státního okresního archivu Renata Pisková, rodina Ludwiga van Beethovena byla úzce spjata s Jihlavou. Beethovenův synovec Karl strávil pět let v Jihlavě ve vojenské uniformě a našel si zde také manželku. Podle badatele Zdeňka Geista to měly být roky, které do jisté míry zklidnily do té doby poněkud neuspořádaný a bouřlivý život Karla van Beethovena.
O vztahu Beethovena, jeho synovce Karla a Jihlavy je také komponovaný literárně hudební pořad, který mohou návštěvníci festivalu navštívit ve středu 25. května. Kromě mluveného slova Zdeňka Geista zazní také také skladby v podání klavíristy Karla Košárka a Ševčíkova kvarteta.
„S historií města je v různé míře spojena řada velmi pozoruhodných osobností a známých jmen, což leckdy zůstává spíše skryto. Snažím se tu a tam závoj dějin poodhalit a některá z těchto jmen připomenout. To je i případ Karla van Beethovena, jehož život sice vždy budil pozornost, ale jeho jihlavský pobyt - přitom pro něj nikoliv nevýznamný - zůstával na okraji zájmu. Ke škodě Jihlavy, řekl bych,“ říká jihlavský badatel Zdeněk Geist.
Kdy se vlastně objevil Karl van Beethoven v Jihlavě?
Stalo se tak v prvních lednových dnech roku 1827. Přijel do Jihlavy jako čerstvý kadet, aby vstoupil do řad pěšího pluku, který zde byl posádkou. Karlovy kroky sem nasměroval polní podmaršálek Joseph von Stutterheim, druhý majitel pluku, který nad Beethovenovým synovcem držel ochranou ruku.
Jak dlouhou dobu zde strávil a co se vám o něm podařilo vypátrat?
Prožil tu přibližně pět let, až do jara roku 1832. Vedle známé korespondence, kterou odsud vedl se svým slavným strýcem, se podařilo nově objevit doklad o jeho členství v proslulém jihlavském Hudebním spolku. Podle Karlových společenských aktivit je také možné vysledovat, jaké domy zde za účelem návštěvy koncertů, divadel či bálů navštěvoval. Zajímavé jsou rovněž okolnosti, za nichž došlo k pozdějšímu sňatku s jeho jihlavskou manželkou Karolinou Barbarou, s níž se zde seznámil a s níž tu počal svou první, tehdy ještě nemanželskou dceru. S Renatou Piskovou, ředitelkou jihlavského archivu, jsme společně pátrali také po dalších bližších údajích o rodině jeho nových jihlavských příbuzných Naskeových.
Jaký byl Karlův vztah se strýcem Ludwigem?
Vřelý a komplikovaný zároveň. Skladatel byl jeho starostlivým i bouřlivým poručníkem, Karlův osud mu velmi ležel na srdci. Ten mu ale svým chováním v dospívání a v mládí působil četné starosti. Přesto mu Ludwig opakovaně pomáhal, odpouštěl mu a myslel na jeho budoucnost i v posledních chvílích svého života, kdy Karla učinil svým jediným dědicem.
S jakými místy je pobyt Karla van Beethovena v Jihlavě spojený?
Především s tehdejšími kasárnami, tedy někdejšími klášterními budovami poblíž Masarykova náměstí v dnešní Křížové ulici, kde Karl sloužil. Do společnosti a na divadelní představení pak chodil ke Třem knížatům, na koncerty do dnešní městské knihovny v Hluboké ulici, kde byla pořádána představení Hudebního spolku. Rodina jeho manželky, kterou navštěvovali, bydlela kupříkladu i v současném Domě Gustava Mahlera ve Znojemské ulici.
Jak je váš literárně-hudební pořad koncipovaný a co vše se návštěvníci dozví?
Představení je především hudební a s Jiřím Štilcem jsme byli při jeho přípravě vedeni záměrem upozornit vůbec veřejnost na toto téma. Tomu odpovídá i hudební skladba večera: na programu jsou jednak díla Beethovenových obdivovatelů Jana V. Huga Voříška či Franze Liszta, jednak samozřejmě zejména skladby samotného Beethovena.
Náhodné prý není ani nástrojové složení...
Zazní klavír jako připomenutí hudebního vzdělání Karla van Beethovena, který byl podle jeho současníků zdatným hráčem nejen na klavír. Posluchači si budou moci vyslechnout Lisztův „petrarkovský“ hudební sonet jako volné připomenutí romantického vztahu Karla a Karoliny. A hlavně Beethovenovu komorní smyčcovou hudbu; mimo jiné i část jeho kvartetu cis moll. Ten skladatel věnoval veliteli Stutterheimovi jako poděkování za vstřícnost, s níž Karla přijal do armády. Svým způsobem tedy toto jedinečné pozdní Beethovenovo dílo patří také k Jihlavě. V mluvené části představení posluchače pomyslně provedeme pěti lety ‚beethovenovské‘ přítomnosti v Jihlavě a přidáme i něco, co se většinou nevejde na stránky novin.
