Získat ohrožené zvíře z britských ostrovů nebylo vůbec jednoduché. Převoz komplikovala nejenom byrokracie, ale mimo jiné i brexit či nastupující opatření proti šíření koronaviru. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Pralesní zahradník. Zoo získala ze Skotska ohrožené prase s chocholem

  • 4
Se svým rozčepýřeným chocholem na vrcholku hlavy, který může připomínat punkerské číro, je nový samec prasete visajánského v jihlavské zoologické zahradě zkrátka nepřehlédnutelný.

Zoolog Richard Viduna jej stihl přivézt ze Skotska na samé hranici karanténních opatření, a to 13. března. Získat zvíře z britských ostrovů nebylo vůbec jednoduché. Převoz komplikovala nejenom byrokracie, ale mimo jiné i brexit či nastupující opatření proti šíření koronaviru.

„Anglie je země izolovaná, navíc s řadou veterinárních a karanténních opatření. Administrativní zátěž takového transportu byla nemalá,“ přiznává zoolog Richard Viduna. „Dlouho trvalo sehnat a vyřídit veškerá potřebná oprávnění. Dokonce se nám stalo, že jsme již do Anglie dvakrát vyjeli a nakonec jsme se museli z cesty vrátit, protože se zjistilo, že chybí nějaký další potřebný dokument,“ líčí.

Byť měla původně mít jihlavská zoo celou skupinu prasat visajánských negroských z Británie, nakonec je odtud pouze šestiletý samec Klaus. Narodil se v Zoo Edinburgh a následně byl přemístěn do skotské Zoo Camperdown, kam si pro něj Richard Viduna také dojel. Cesta do Skotska není krátká, trvá asi dva dny. Poslední povolení získala jihlavská zoo deset hodin před odjezdem z Vysočiny.

Skupina prasat visajánských negroských v jihlavské zoologické zahradě momentálně čítá jednoho chovného kance a dvě samice. Ty má jihlavská zahrada již od prosince loňského roku.

Jsou ve složité situaci

Prasata visajánská patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Dříve žila na šesti ostrovech ve středních Filipínách, ale na většině tohoto území jsou dnes vyhubená. „Prokazatelně se vyskytují už pouze na dvou ostrovech – Panay a Negros. Situaci ale ještě navíc komplikuje fakt, že na Negrosu zbývá pouze šest procent původního lesa, na Panay pak méně než čtyři procenta. Dá se předpokládat, že při stávajícím populačním trendu se během třiceti let dostane na seznam vyhubených druhů,“ upozornil mluvčí jihlavské zoo Martin Maláč s tím, že kromě ztráty prostředí je jeho největší hrozbou také nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat.

Díky kypření půdy a následným rozséváním semen v trusu si prase vysloužilo označení pralesní zahradník. V jeho jídelníčku převládají hlízy, kořínky, nejrůznější plody, ale i drobní bezobratlí živočichové, které vyhledává svým dlouhým a na pachy citlivým rypákem.