„Stavba se chystala od roku 2003, kdy se měla postavit i nová část severozápadní větve rozvodu vody, ale na delší dobu to pak usnulo. Nyní se postupně situace se zásobováním pitnou vodou v Jihlavě zhoršuje. V průmyslové zóně přibývá mnoho podniků, které vodu potřebují, a voda tady není, je nezbytné to udělat,“ řekl primátor Jihlavy Petr Ryška.
Na stavbu vodojemu navážou další investice, především propojení s přivaděčem vody z nádrže Švihov neboli Želivky, který nyní končí ve Štokách
„Vodojem po dokončení všech částí sítě bude fungovat jako vodovodní uzel. Přepojena do něj bude současná severozápadní větev, která nyní vede do vodojemu Lesnov. Vybudována bude také nová severovýchodní větev pro posílení zásobování vodou v průmyslové zóně. Poslední krok bude vybudování nového přivaděče z nádrže Švihov,“ informoval Radim Tesař z odboru rozvoje města.
Kapacita trubek nestačí
V novém vodojemu se bude mísit voda ze Švihova s vodou z úpravny v jihlavském Hosově. Vodojem by měl být zprovozněn za rok. Celý soubor zmíněných vodárenských investic chce město mít dokončený na přelomu let 2027 a 2028. Nedostatek vody už se v Jihlavě projevil v suchých letech 2018 a 2019.
„Tehdy úpravna Hosov a nádrž Hubenov velice těžko pokrývaly potřeby Jihlavy. Úpravna by sice mohla zvýšit dodávky vody, kapacita trubek a přívodů ale nestačí, takže vodu po Jihlavě neumíme dobře rozvádět. Jsou místa, kde je problém povolovat nové stavby, protože jim nejsme schopni zaručit dostatek vody – kromě průmyslové zóny třeba jih a jihovýchod města,“ podotkl Ryška.
Jednou z výrazných nových investic v průmyslové zóně Hruškové Dvory je nyní vznikající největší zdejší tovární a skladová hala, kterou staví firma LCJ Development pro společnost Bosch Powertrain. Hala bude mít vlastní vrty, aby si zajistila dostatek vody.
Nedostatek vody se projevuje podle něj například při řešení záměru obytné zástavby pro dva tisíce lidí v části Handlovy Dvory, tedy za Teskem. „Aby tam ta zástavba mohla být, musíme dělat úpravy na vodovodní síti, včetně šachty na náměstí. Tu budeme dělat v příštím roce, aby se vyrovnaly tlaky v jednotlivých částech vodovodu. Nejsme například schopni povolovat žádnou výstavbu u Pančavy, protože už nemáme vodu, kterou tam můžeme dát,“ upozornil Ryška.
Stavba vodojemu by měla stát 77 milionů korun bez daně. „Doufáme, že zde nebudou zásadní práce navíc, například že v podloží nenarazíme na skálu,“ upozornil Ryška. Na sedmdesát procent ceny vodojemu město získalo dotaci od státu.
Stavba severovýchodní větve vodovodu do průmyslové zóny bude stát 120 milionů, vodní přivaděč do Štok minimálně čtvrt miliardy a zkapacitnění severozápadní větve 30 až 40 milionů. „Krajské město nyní spotřebuje asi sto litrů vody za vteřinu,“ upřesnil Ryška.
Dalším důvodem pro stavbu vodojemu je, že Jihlava je tranzitním místem pro dodávky vody i do Polné či Velkého Beranova. „Důležité je rozložení zdrojů. Kdyby měla úpravna Hosov poruchu nebo byla závada někde na trati, půjde to obratem přepojit na Želivku,“ dodal Martin Doubek, oblastní ředitel Metrostavu, který je zhotovitelem stavby.
Bukovno na Lesnově
Vodojem Bukovno svůj název odvozuje od staršího pojmenování někdejšího Lesnova, který býval osadou samostatné obce Bedřichov. Ta je částí Jihlavy od roku 1950. Vedle nyní budovaného lesnovského vodojemu už zde slouží menší starší vodojem o objemu 800 kubíků.
Jihlavě funguje v současnosti dvanáct vodojemů, nejstarší z let 1928 a 1929 jsou v Pístově a v Heleníně. Dosud největší je vodojem u Kosova s objemem 3 tisíce kubíků.
Jak šel čas s vodovodem Jihlava byla údajně prvním městem na Moravě s vlastním vodovodem, který zde vznikl už v roce 1389 a do kašen přiváděl vodu z Pístova. Tehdy mělo město desetkrát méně obyvatel než dnes. Město rostlo a voda pístovských rybníků už mu nestačila. Tak vznikl začátkem 17. století druhý vodovod, který bral vodu ze Zlatého potoka, obtékajícího Zbornou. Na začátku 19. století město začalo budovat vlastní pásmo vodárenských rybníků pod Hosovem, jež slouží i dnes.
