Po Jihlavě, kde pilotní projekt spouštěli loni v dubnu, bude tuto službu od letošního jara nabízet rovněž Třebíč. „Naším hlavním cílem je, aby ubylo automobilů v ulicích. Chceme tímto zdánlivě malým střípkem přispět k tomu, aby lidé, kteří mají chuť se pohybovat po městě na kole, měli možnost si toto kolo kdykoliv pohodlně vypůjčit,“ popsal třebíčský starosta Pavel Pacal.
Ve městě by se měla objevit stovka bicyklů, které budou rozmístěny na zhruba osmi stanovištích. Přesný seznam lokalit, stejně jako smlouva s dodavatelem – firmou Nextbike, se ale ještě ladí. „Start projektu by měl nastat 1. dubna letošního roku,“ uvedla mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová s tím, že lidé si budou moci zapůjčit nejen klasické bicykly, tak i několik elektrokol.
Novou službu čeká v ulicích Třebíče zatím zkušební rok, poté radnice projekt vyhodnotí a rozhodne, zda v něm bude pokračovat. „Prvních patnáct minut jízdy bude zdarma, abychom motivovali obyvatele službu využívat,“ popsal Pacal.
Město je podle něj na rozmach cyklodopravy dobře připraveno. „V posledních letech jsme dokončili celou sérii opatření – město je protkáno cyklostezkami, cyklopruhy a cyklopiktogramy, takže sdílená kola byla dalším logickým krokem. Vše do sebe krásně zapadá,“ míní starosta.
V Třebíči mají zájemci od roku 2021 k dispozici již sdílené elektrokoloběžky. Jejich půjčování však není v režii města, službu nabízí soukromá firma.
V Jihlavě se projekt osvědčil
Do ulic Jihlavy celkem 112 sdílených kol společnosti Nextbike přibylo loni. Mechanické bicykly s osmi převody a zabudovanou GPS si lidé mohou půjčit na první čtvrthodinu zdarma, delší čas pak hradí dle ceníku. Řádově jde o desetikoruny za hodinu a například celodenní ježdění vyjde na tři stovky.
Projekt, jenž Jihlavu vyšel na 2,2 milionu korun, se podle radnice osvědčil. Od dubna do konce prosince se uskutečnilo přes 57 tisíc výpůjček, což je průměrně 209 využití kol za den. Byly ale i dny, kdy provozovatel zaevidoval až 500 půjčení. „Cyklisté od dubna do prosince najezdili po Jihlavě téměř 64 tisíc kilometrů a ušetřili téměř deset tun oxidu uhličitého. Sdílená kola jezdí v Jihlavě i v zimě. V prosinci a v lednu se uskutečnilo kolem dvou tisíc výpůjček za měsíc,“ shrnul Radovan Daněk, mluvčí magistrátu.
Jelikož zkušební provoz končí k poslednímu březnu 2023, zabývalo se nyní vedení města jeho pokračováním a další podporou. Vyhlášení výběrového řízení na další dva roky zastupitelé jednoznačně schválili, byť zazněly i hlasy proti.
„My za náš klub záměr nepodpoříme, zdržíme se hlasování. Myslíme si, že částka, o níž se tu dnes hlasuje – bavíme se o dvou milionech za rok, slouží na krytí podnikatelských ztrát firmy Nextbike,“ kritizoval zastupitel Petr Paul (SPD) s tím, že dle jeho propočtů za bezplatné čtvrthodinové výpůjčky město proplácí dodavateli 38 korun za kilometr. Až výsledky soutěže ale ukážou, zda dopadne opět spolupráce s Nextbike, či se přihlásí i jiný uchazeč. Dvouletá zakázka má hodnotu čtyři miliony bez DPH.
Město do budoucna dál počítá se zachováním patnácti minut bezplatné jízdy, dílčí změny ale nastanou. „Na základě zkušeností radní rozhodli, že po dobu jarních, letních a podzimních měsíců bude v provozu minimálně 120 kol a během zimy 90. Uvažuje se také o posunutí či úpravě výpůjčních stanovišť na některých místech. Aktuálně jich je v Jihlavě padesát,“ uvedl Daněk.
Žďár: dostat místní do sedel
Nad zavedením sdílených kol uvažují i ve Žďáře nad Sázavou. „Tento koncept teď zkouší například Rychnov nad Kněžnou, Uherské Hradiště a nově i Třebíč nebo Dvůr Králové nad Labem, tedy města srovnatelná se Žďárem. Nás proto aktuálně zajímá názor veřejnosti, zda by byla tato služba pro obyvatele Žďáru zajímavá,“ vyjádřil se žďárský starosta Martin Mrkos.
Pro město by to znamenalo několik desítek bicyklů; o koloběžkách se neuvažuje. „Věřím, že pro turisty by to bylo lákavé určitě. Ale my chceme do sedel dostat hlavně místní,“ zdůraznil Mrkos.
V souvislosti s rozvojem cyklodopravy plánuje město i rozšířit počet chodníků, jež by mohly využívat krom pěších právě i jezdci na kole. „Díky tomu by tak mohla poměrně jednoduše a levně vzniknout pestřejší síť komunikací určených pro nemotorové formy dopravy. Lidé by se nemuseli pohybovat po městě jen po páteřní cyklostezce podél Sázavy,“ nastínil Mrkos.
Zdůraznil však, že takové chodníky musí splňovat určité parametry a návrhy budou ještě schvalovat policisté.
