Před časem otevřená interaktivní expozice nese název Svět středověkých her a po obdobné výstavě Stroj času, která byla v muzeu k vidění před dvěma lety, i tato aspiruje na jednu z návštěvnicky nejoblíbenějších. Koncipována je tak, aby si lidé mnoho ze středověkých her mohli sami vyzkoušet.
Výstava je pomyslně rozdělena na dvě části. Jednu představuje herna, kde si návštěvníci mohou některé z her zahrát. Nemusí se obávat, že by nevěděli, jak na to. Ke všem hrám je i podrobný návod.
Další část tvoří dochované originální exponáty z více než deseti českých, moravských a slezských lokalit. Mnohé z nich jsou vystaveny vůbec poprvé, část tvoří i dětské hračky.
„Ty se v archeologických nálezech vyskytují docela pravidelně, ale na rozdíl od keramiky jich je co do objemu málo. Za vzácnou se tedy dá považovat téměř každá věc. Poprvé jsou vystavené například dřevěné koule určené ke hraní, dětské kožené botičky, figurky koníků nebo celodřevěné šípy,“ vybírá ze vzácných vystavených exponátů Hoch.
Zábava i pro dospělé
Ve vitrínách mohou návštěvníci vidět například skleněné kuličky nalezené u zříceniny hradu Rokštejn, dřevěnou káču s bičíkem od Hradce Králové.
Upoutají i součásti dětských oděvů nošených při pobytu venku: vysoká šněrovací bota, kterou archeologové objevili v Jihlavě, či část z kožené dětské rukavice – palčáků od Veselí nad Moravou.
Zajímavostí jsou i insignie rytíře, tedy meč a ostruhy pocházející z Jihlavy, ale i hrací kostky nebo figurky.
Nejčastějšími návštěvníky výstavy jsou rodiny s dětmi a žáci základních škol. Je to však zároveň expozice, díky níž si užijí spoustu zábavy i dospělí.
Ostatně, kde jinde můžete spatřit dědečky a tatínky, jak dovádí na chůdách, střílí z repliky středověké kuše, hrají kuličky, zkouší roztočit káču nebo se snaží vyloudit pár tónů na středověký drnkací nástroj, takzvaný žaltář?
„Mně se právě nejvíc líbilo hrát na žaltář a pak kuželky. Roztočit káču mi nešlo, ale chtěla bych se na výstavu podívat ještě jednou, a třeba mi to už půjde,“ usmívá se osmiletá Bára z Jihlavy.
Návštěvníci se na výstavě dozvědí i řadu zajímavostí. Například to, že středověký člověk měl během roku určeno přibližně 50 až 70 svátečních dní, během nichž byla práce zakázána.
Střediskem zábavy byla nejen krčma, ale i kostel, kde se začal rozvíjet zpěv. Ten sice nechyběl ani v krčmách, ale tam daleko více bujely hazardní hry. K nejznámějším patřila hra v kostky. Ty nesou svůj název podle materiálu, protože se vyráběly z dlouhých zvířecích kostí.
Podle archeologických nálezů byly kostky na našem území známy již starým Keltům. Velmi oblíbené byly ve středověku rovněž karty.
Některé středověké hry se hrají dodnes
O zábavu v ulicích se starali kejklíři, artisté, hudebníci, ale i takzvaní žertéři. Šlechta měla zase v oblibě turnaje, lov či deskové hry. Některé z nich se hrají dodnes. Například dáma, šachy, mlýn nebo ovčinec.
„Hry, slavnosti, hudba a tanec, to vše tehdy neodmyslitelně patřilo k životu napříč společenskými vrstvami,“ říká Hoch. „Měšťané některé z deskových her považovali za důležité pro rozvoj strategického myšlení u dětí.“
Jednou z nejoblíbenějších deskových her středověku byly vrhcáby. „Nejstarší doklad této hry z našich zemí pochází z 2. poloviny 14. století. Vrcholu popularity pak dosáhly v 15. a 16. století,“ praví kurátor.
Výstava bude v jihlavském muzeu Vysočiny k vidění do 23. června. Už ale o ni projevila zájem některá další muzea, a tak bude expozice putovní.
