Menší skupina upřednostňuje rozvoj této příměstské obce západním směrem v lokalitě na návrší Tři smrky. Tuto část vlastníků pozemků zastupuje jeden z nich Tomáš Golský.
Naopak městem Jihlavou navržená územní studie předpokládá rozvoj a další zástavbu severním a východním směrem po stranách údolí naproti kravínu. Golský namítá, že tento postup by rozvoj Kosova zablokoval, protože v sobě nese zárodek budoucích problémů.
„Je to jako vzít od obce klíč, zamknout a ten klíč na deset let zahodit. Kosov má ale stejné právo na rozvoj jako jiné části města, třeba Helenín či Pístov,“ prohlásil Golský.
Město dostalo k územní studii řadu připomínek, které nyní vyhodnocuje úřad územního plánování. „Požadavky pana Golského a dalších vlastníků pozemků v západní části obce vyžadují změnu územního plánu. Žádost už podali. Požadavek na změnu projedná komise pro územní plánování,“ vyjádřil se vedoucí úřadu územního plánování Tomáš Lakomý.
„Budou prověřeny možnosti z hlediska kapacity veřejné infrastruktury a požadavek na změnu bude standardně projednán s veřejností. Rozhodne městské zastupitelstvo,“ dodal Lakomý.
Chceme klid, ten si nekoupíte, říká šéfka osadního výboru
Podle předsedkyně kosovského osadního výboru Šárky Královské by rozvoj podle návrhu Golského skupiny znamenal pro Kosov novou zástavbu v příliš velké míře.
„Nechceme takový velký rozvoj, chceme mít ve vsi klid, a ten si nekoupíte. Když by podle návrhů pana Golského a jeho kolegů vzniklo postupně v Kosově sedmdesát nových domů, znamenalo by to i velké navýšení dopravy, které současná úzká silnička do Kosova nezvládne. Zvýšila by se také spotřeba vody, ve které jsme už nyní omezeni. Nestačila by ani kapacita současné kanalizace,“ řekla Královská.
Majitelé pozemků v Kosově, příměstské části Jihlavy, řeší spor o rozvoj a další zástavbu obce.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Osada dávala ke Golského návrhu nesouhlasnou připomínku, kterou podle Královské podepsalo 62 lidí. V roce 2011 v Kosově žilo 105 lidí.
Investor přivede internet a vyřeší zásobování vodou, říká Golský
Jedním z dlouhodobých problémů Kosova je jeho slabý vodní zdroj, který už nyní nestačí a obyvatelé musejí dodržovat úsporný režim. Golský slibuje, že tento problém Kosova by dokázal vyřešit.
„Zastupuji investora, který je ochoten v případě rozvoje obce tímto směrem dovést do obce vysokorychlostní internet, a co je nejdůležitější, vyřešit zásobování vodou, aby se místní nemuseli bát v létě napustit vodu do bazénu nebo zalít zahradu,“ uvedl Golský.
Podle něj je dalším argumentem pro upřednostnění varianty rozvoje vsi západním směrem v lokalitě Tři smrky fakt, že už tam jsou vybudované inženýrské sítě, cesty i pouliční osvětlení.
Problémem je rozsah zástavby
Oproti tomu, míní Golský, by lidé v případné nové obytné zástavbě pod kravínem byli obtěžováni jeho zápachem, stejně jako zápachem ze stok na splaškovou vodu, které jsou poblíž.
„Kravín na vesnici patří,“ reagovala předsedkyně osadního výboru Královská, podle níž je zásadním problémem Golského návrhu rozsah zástavby.
„Už dnes je tady víc nových domů, než bylo těch původních. Přitom před patnácti lety mi městský architekt říkal, že žádoucí by byl vznik maximálně pěti až šesti nových domů. To už bylo dávno mnohonásobně překročeno,“ podotkla Královská.
Golský prohlašuje, že v první etapě rozvoje by on a jeho kolegové chtěli v lokalitě Tři smrky postavit dvanáct domů. „To je přiměřený rozvoj,“ soudí Golský.
