Narodil se 26. února 1943 v Olomouci, rodina se však záhy přestěhovala do Jihlavy. Novákův otec Václav pocházel z Chyšky u Úsobí, matka Marie z osady Kosovy u Větrného Jeníkova.
V Jihlavě chodil Novák na gymnázium. Tam jeho studium narušila aféra, která z dnešního pohledu působí úsměvně, ale na přelomu padesátých a šedesátých let mohla mít fatální dohru.
Je možné, že právě tato epizoda formovala další postoje Pavla Nováka ke komunistickému režimu.
Skupina gymnazistů včetně Pavla Nováka si v roce 1959 založila recesistický spolek „Ku-klux-klan“, který měl potírat „mohamedány“ a „podporovat padlé ženy a děti“, jak vzpomínají pamětníci. Studenti při své klukovině vyrobili pro členy spolku také legitimace z kusů papíru. A to se stalo osudným.
Na bramborové brigádě v pohraniční obci Písečné hra pokračovala. Na toaletě ubytovny se objevil nápis: „Dokud stojí Mekka, každý u ní smeká.“ I z tohoto detailu plyne, že s reálnou severoamerickou rasistickou organizací měl jihlavský Ku-klux-klan společný jen název.
Ale pak jeden z členů „Ku-klux-klanu“ v kině v Písečném ztratil peněženku i s „klanovou“ průkazkou. Ta se dostala do rukou kriminální policie a vzápětí Státní bezpečnosti. A ta začala s absurdní vervou případ vyšetřovat jako pokus o protistátní spiknutí.
Vyloučen nepodmíněně
Z gymnázia byli pak tři studenti vyloučeni podmíněně a dva nepodmíněně. Jeden z těch dvou byl Pavel Novák. Nastoupil do jihlavské pilníkárny Tona a odmaturovat mohl až o rok později.
„Měl povahu bojovníka. Myslím, že záležitost s tím takzvaným Ku-klux-klanem ho ovlivnila. Poznal perzekuci režimu a nebál se konfrontace,“ míní dlouholetý přítel Pavla Nováka, dnes sedmasedmdesátiletý Antonín Stejskal.
Pavel Novák vystudoval Vysokou školu ekonomickou a pak v roce 1966 nastoupil jako ekonom na podnikové ředitelství Drogerie Jihlava. Na jaře 1968 se zapojil do formování pobočky Klubu angažovaných nestraníků na Jihlavsku.
Zakládajících členů bylo na Jihlavsku dvanáct. Přišel však 21. srpen a vzápětí začal normalizační svěrák drtit všechny zárodky opozičního myšlení. KAN byl zakázán ministerstvem vnitra už 7. září 1968.
„Organizovat KAN byl na tehdejší dobu odvážný počin. Moc se nenosilo, aby někdo zakládal opoziční politické struktury v dobách totality, i když bylo pražské jaro. Následně po zániku KAN byl otec vyhozen z podniku Drogerie. Pak obtížně sháněl nové místo, nechtěli ho vzít ani na manuální práci. Vzal zaměstnání v jihlavské pilníkárně,” zrekapituloval disidentův syn, veterinář Přemysl Novák.
Slovíčka u stroje
Inženýr ekonomie Pavel Novák čas v pilníkárně nemarnil. „Stál u stroje, který vysekával pilníky, na stroji měl položenou učebnici a učil se anglicky,“ vzpomínal Stejskal.
Nezůstal nečinný ani politicky. Už z doby zakládání jihlavského KAN se znal s jiným disidentem Josefem Brychtou. A od té doby už byli také oba v hledáčku tajné policie. Dne 21. dubna 1978 oba muže zatkla policie za rozšiřování písemností Charty 77. V hlavním líčení 10. listopadu téhož roku byli oba odsouzeni. Celkem i s vazbou si odseděli 13 měsíců v Brně a na Borech.
Po návratu na svobodu opět Pavel Novák pracoval v dělnických profesích, překládal zahraniční politologické texty, organizoval disent. Od konce osmdesátých let se podílel na pořádání bytových seminářů, od roku 1988 byl signatářem Hnutí za občanskou svobodu. Pořádal schůzky zástupců opozičních sdružení, účastnil se disidentských akcí, jako byl například protestní pochod Havlíčkovy mládeže do Havlíčkovy Borové v srpnu 1989.
V listopadu 1989 patřil k lídrům Občanského fóra na Jihlavsku.
Patřil k porevolučním obnovitelům ČSSD. V letech 1990 až 1993 byl prvním porevolučním přednostou okresního úřadu v Jihlavě. V roce 1993 pak stál na sjezdu ČSSD v Hradci Králové ve druhém kole volby předsedy proti Miloši Zemanovi. Novák patřil k umírněnému proudu, který vybízel ke spolupráci s vládní koalicí a ke sblížení frakcí ve straně. Počítal s podporou Mladých sociálních demokratů.
„Z jedné z kluboven najednou uniklo, že Mladí sociální demokraté vedeni Stanislavem Grossem změnili původní rozhodnutí a ve druhém kole nepodpoří Nováka, ale Zemana,“ napsal o sjezdu publicista Alexandr Mitrofanov. Tak se i stalo. Pro Nováka hlasovalo 158 delegátů, pro Zemana 212.
Novák porážku uznal. Na další dva roky se stal prvním místopředsedou strany. Se Zemanem udržovali kolegiální vztahy, navštěvoval jej v Novém Veselí na jeho chalupě.
Tramp Idol
V roce 1995 se z vrcholné politiky stáhl. Nekandidoval už ani na poslance, i když by měl reálnou šanci na zvolení – už v roce 1992 byl poslancem Federálního shromáždění. Pavel Novák zemřel na onkologické onemocnění ledvin 3. května 1997 v Jihlavě. V den ročního výročí jeho úmrtí Miloš Zeman do Jihlavy na jeho hrob přivezl květiny.
Druhou zásadní náplní života Pavla Nováka byl tramping. Byl zakládajícím členem a prvním šerifem osady Půlnoční hvězda, která má dodnes základnu v údolí řeky Jihlavy u Rantířova. Trampská přezdívka Pavla Nováka zněla Idol. Zřejmě nikoli náhodou.
„Měl charisma, byl oblíbený. Dodnes na něj kolegové z politiky i kamarádi z trampských kruhů vzpomínají v dobrém, s dojetím i s respektem. Chtěl mít všeobecný přehled, studoval politologii, zajímal se o přírodu, astronomii, historii. Vzal jsem si od něj postoj k životu, že nic není černobílé, že noviny je třeba číst mezi řádky, dělat si vlastní názor. Myslím, že se z politiky stáhl nejen kvůli nemoci. Ale i proto, že nabyl dojmu, že už tam člověk s ideály nemá šanci,“ míní Přemysl Novák.
