Pravda, než tomu bude skutečně tak, ještě pár let to potrvá. Ale distributor, který obhospodařuje veškeré elektrické vedení takřka v celé jižní polovině České republiky, je na dobré cestě. V úterý pokrok ve svých technologiích a postupech, na nichž pracuje s ČVUT, prezentoval přímo v terénu nedaleko Horní Cerekve na Pelhřimovsku.
Provozovatel energetické soustavy musí každoročně veškeré vedení vizuálně zkontrolovat. Zda jsou v pořádku izolátory, zda nejsou uvolněné nebo zastaralé tlumiče vibrací, zda jsou dostatečně uchycená zemnící lana a další věci. Provést to musí na každém stožáru. Těch pro velmi vysoké napětí EG. D vlastní kolem deseti tisíc.
„Dosud naši montéři vykonávají kontroly pochůzkově, stožáry kontrolují dalekohledem,“ popisuje Lubomír Budný, mluvčí E. ON, pod níž EG. D spadá.
Novinka práci výrazně zefektivní a zkrátí čas, který technik stráví pochůzkami v terénu. „Dron vypustí, ten úsek během pár minut proletí a nafotí. Technik by to šel celý den,“ dodává mluvčí.
Kde se zastavit, kde otočit
Společnost už čtrnáct dronů pro tyto účely využívá. Operátor je však musí ručně ovládat a u stožárů musí manévrovat pomocí ovladače. To by se mělo změnit už od příštího roku. Společně s nákupem dalších sedmi dronů bude EG. D využívat naprogramované trasy a operátor se převtělí do role jakéhosi supervizora, který jen dohlédne na to, zda dron dělá to, co má.
„Dronu zadáme polohu a s pomocí našeho 3D modelu vedení a algoritmů mu přesně řekneme, kam má letět, kde se zastavit, kde otočit, co a pod jakým úhlem vyfotit, kam doletět a odkud se vrátit. O kontrolu se tak postará víceméně sám,“ popisuje novou metodu vyvinutou ve Švédsku projektový manažer EG. D Jan Čech.
Za pár minut dron takto prohlédne trasu dlouhou několik kilometrů. „Na jedno nabití zvládne šest sloupů,“ doplňuje Čech.
U každého stožáru udělá dron zhruba dvacet fotek, ty odešle na cloud. Umělá inteligence poté vytřídí snímky, kde by mohlo být něco v nepořádku. Ty poté posoudí technici a zajistí případnou opravu.
Jenže dva jsou více než jeden, se dvěma stroji by inspekce mohla probíhat rychleji, řekli si ve vedení firmy. A tak ve spolupráci s týmem Multirobotických systémů ČVUT společnost vyvinula takto naprogramovaný koordinovaný let hned dvou strojů najednou. Každý letí podél „svého“ drátu a kontroluje izolátory a tlumiče na „své“ straně sloupu, případně se může vydat každý na jinou stranu vedení.
„Ve dvou můžeme dosáhnout vyšší efektivity, zkontrolovat více než dvojnásobný počet stožárů, na nabití až čtrnáct. Dron nemusí přelétávat z pravé strany na levou, ušetří spoustu času,“ líčí Čech.
Drony musejí mít pečlivě nastavenou trasu a vědět, co v jakých místech udělat. Právě tento postup bude EG. D plošně při kontrolách uplatňovat od příštího roku.
Odborníci ale šli ještě dál. Experti ČVUT zjišťují, že drony by mohly vše dělat úplně samy. Bez nutnosti programování a zcela autonomně. Stačilo by je dovézt na místo, zmáčknout enter a drony by se o vše postaraly bez předem stanovené trasy.
Práce, která není pro každého. Byli jsme u kontroly drátů vysokého napětí |
„Od přibližných GPS poloh stožárů si naše drony samostatně zmapují prostředí LiDARem, rozpoznají izolátory a geometrii stožáru a automaticky naplánují místa snímkování i celou misi pro více dronů. Výsledkem je rychlejší, bezpečnější a škálovatelná inspekce,“ vysvětluje Robert Pěnička z ČVUT.
Než je EG. D nasadí do provozu, ale ještě uplyne nějaká doba. „Duální autonomní provoz dronů bychom rádi nasadili dle vývoje technologie do zhruba dvou až tří let,“ přiblížil Lubomír Budný.
Když zaletí za kopec
Co se techniky týče, není v podstatě potřeba nic až tak mimořádného. Podle Jana Čecha na nasazení programovatelných dronů stačí prakticky jakýkoliv průmyslově vyráběný stroj.
„Pouze doplníme RTK modul, který zpřesňuje navigaci v prostoru, a modul, jenž umí zálohovat signál s pomocí SIM karty. To pro případy, že dron například zaletí za kopec,“ konstatoval Čech.
K autonomnímu provozu už jsou ovšem potřeba drony sofistikovanější. „My si je sestavujeme sami. Buď z běžně dostupných komponentů, nebo si i ty vyrobíme. To hlavní je ale software,“ podotýká Pěnička.
Vyspělé drony spoléhají na umělou inteligenci, která se stará o porozumění datům z LiDARu, detekci izolátorů, orientaci v terénu i automatické plánování misí.
