Vybrat vhodnou trasu bylo jedním z úkolů zastupitelů. Vypracovány byly čtyři varianty. Dvě v dříve navrhované trase s obkroužením Šmolov ze západní strany, jedna krátká bez této místní části a jedna s napojením obchvatu na silnici 34 u Michalovic.
Zastupitelé se pod tlakem investora, kterým je Ředitelství silnic a dálnic s ministerstvem dopravy, a obyvatel Šmolov a sousedního sídliště Lipka (patřícího k místní části Poděbaby) nedokázali shodnout ani na jedné z variant. Nepřijali žádné usnesení a rozhodli se, že záležitost proberou na zvláštním neveřejném jednání.
„Ať trasa budoucího obchvatu vede kudykoliv, narážíme na něčí nesouhlas. Nemá to ideální řešení, jen musíme najít to nejméně špatné. Pokud se neshodneme, hrozí, že se obchvat stavět nebude, dál bude doprava proudit přes Šmolovy a dál zůstane ucpaná Humpolecká ulice,“ řekl místostarosta Libor Honzárek.
Dvě petice, dva protichůdné požadavky
Jihozápadní segment měl být z celého brodského obchvatu nejjednodušší. Spojnice kruhového objezdu u Selské jizby na silnici 38 s vyústěním u Šmolov na silnici 34 nabízelo snadné řešení dlouhé dva a půl kilometru. Jenže vše se zaseklo hned u územního plánu.
Město původně počítalo s tím, že jihozápadní obchvat při trase od osmatřicítky obejde Šmolovy ze severu, nad odbočkou na Občiny přetne současnou čtyřiatřicítku, stočí se jižním směrem a sídliště Lipka i celé Šmolovy obkrouží po západní straně. S tím počítal územní plán, který řadil příslušné pozemky do takzvané územní rezervy. Když radnice chtěla před dvěma roky převést rezervu na dopravní stavby, ozvali se obyvatelé Lipky. Nelíbilo se jim, že je obchvat obkrouží. Domnívali se, že ztratí klid, že budou mít silnici za zahradami a v domácnostech hluk a zplodiny. Sepsali proto nesouhlasnou petici.
Ve chvíli, kdy město začalo zvažovat, zda za těchto okolností vůbec silnici okolo Lipky vést, dali o sobě vědět zase obyvatelé Šmolov. Ti vehementně protestovali proti tomu, aby doprava dál proudila přes jejich místní část. Také sepsali petici, protichůdnou oproti té předchozí.
Z nastalé situace vedení Brodu zkusilo vybruslit zadáním zpracovat variantní řešení obchvatu. Autor do něj měl zahrnout i často zmiňovanou variantu s jižněji položenou trasou ústící na silnici 34 až u Michalovic. Materiál doplnil o vyjádření státních orgánů.
K překvapení všech nakonec vedení města doporučilo ke schválení variantu I. Ta končí mezi Havlíčkovým Brodem a Šmolovami kruhovým objezdem. Sice by napojila zdejší rozrůstající se průmyslovou zónu, dál by se ale jezdilo po nynější silnici skrz brodskou místní část.
Ve Šmolovech to vyvolalo zděšení. Na jednání zastupitelstva přišli obyvatelé, kteří proti této variantě vystoupili. „Doprava je u nás výrazná, stále narůstá. Nemáme přechod pro chodce. Petici za odklon dopravy podepsalo devadesát procent obyvatel,“ namítal třeba Jan Bezouška.
„Tato varianta počítá s kruhovým objezdem pod Šmolovami. To provoz zpomalí pod kopcem, při rozjíždění aut se tím výrazně zvýší hluk i zplodiny,“ dodal Jiří Hájek.
Nechtějí opakovat situaci ze Svatého kříže
S navrženou variantou nesouhlasili ani zastupitelé. „Jde o bezpečnost. Za pár let bychom tady byly ve stejné situaci jako ve Svatém Kříži,“ upozornil Ondřej Rázl (KDU-ČSL).
Zmínil nehodový úsek na silnici 38 s křižovatkami, které chce ŘSD nahradit kruhovým objezdem. „Ve Šmolovech jsem sám srazil osmileté dítě. Jel jsem velmi pomalu, ale kde se vzalo, tu se vzalo. Pro mě je priorita varianta, jež nepovede skrz Šmolovy,“ řekl Vladimír Frič (KSČM).
„Už se jeden obchvat nepovedl. Nedělejme tedy stejnou chybu znovu,“ apeloval Jan Schwarz (Broďáci) v narážce na severovýchodní obchvat Brodu. Ten vede zastavěnou částí a bude muset být přeložen dál od města.
Obyvatelům osady se nejvíce líbí varianta IV. To je právě ta, jež vede až k Michalovcím a Šmolovům se vyhýbá. I když by při této variantě přes osadu proudila veškerá doprava mezi Humpolcem a Brodem, tranzit mířící dál by měl obchvat odvést.
„Tato varianta je však nepřijatelná pro ministerstvo dopravy,“ tlumočil Honzárek. Trasa totiž vede mimo Havlíčkova Brodu i přes katastry dalších obcí, a tudíž by byla problémovější administrativně. A kvůli složitějšímu terénu by byla i stavebně náročnější a dražší.
Podnikatel vystoupil ostře proti
Proti variantám II a III – obě mají obkroužit Lipku, trojka s větším zásahem do přírody – se však okamžitě ohradili obyvatelé sídliště. Ostře proti druhé variantě vystoupil zejména podnikatel Zbyněk Špinar, který zde vlastní dům a pozemky. Naznačil, že by postupoval podobně jako v případě jihovýchodního obchvatu farmář Miroslav Hrtús. „Varianta II mi vede přes pozemky, přes zahradu. Stovky metrů by jich v tom případě musel stát vyvlastnit a to by se protáhlo na desetiletí. Máme tady nějaký institut soukromého vlastnictví, právní řád by byl na mé straně,“ pronesl před udivenými zastupiteli.
„Měl jsem za to, že tato varianta vede v intencích územní rezervy určené pro budoucí obchvat. A teď se dozvídám, že vedou pánovi div ne přes obývák,“ reagoval Schwarz.
Špinar přednesl návrh na vybudování podchodu či tubusu pod silnicí ve Šmolovech. Tím by podle jeho mínění padl hlavní důvod dělat obchvat Šmolov a Lipky.
„Není to špatný nápad, bylo by to při variantě I akceptovatelné řešení. Zkusíme to prověřit,“ konstatoval starosta Jan Tecl (ODS). Podle Jiřího Hájka by však podchod řešil pouze přecházení silnice, nikoliv dopravu jako takovou.
Jak naznačil Libor Honzárek, snahou radnice nyní bude přesvědčit ŘSD a ministerstvo dopravy, aby kývly na variantu IV. Pokud bude investor neoblomný, bude muset město i na základě debaty s obyvateli vybrat jinou variantu. Každý kompromis je podle místostarosty lepší, než aby se nestavělo nic.
Radnici čekají hektické dny. Na variantě se chce vedení města domluvit už do prázdnin. A ty jsou tu za necelé dva týdny…
