Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvNa okraji železniční stanice stojí obrovská hala. Je 67 metrů dlouhá a devět metrů široká. Vysoká je skoro jako hangár pro letadla. Drobná odlišnost tu však je. Do mohutných vrat na obou koncích haly vedou koleje.
Uvnitř se nachází mycí linka na železniční kolejová vozidla. Tvoří ji obdobný mycí portál, který znají řidiči od čerpacích stanic. A k tomu koleje, speciální záchytné vany, desítky a desítky čidel a kamer i klasická drážní návěstidla.
„Když jsem před 21 lety k Českým dráhám nastupoval, bylo v Brodě volné jen místo manipulačního dělníka. Skříně vozů jsem myl ručně smetákem, vím co to je. Byla to práce pro jednoho člověka na celý den,“ vyprávěl Jaroslav Hába, referent provozu regionální správy majetku Českých drah (ČD).
„Dosud se mytí vozidel provádělo v dnes již nevyhovujících prostorách postavených v roce 1870,“ podotkl mluvčí ČD Lukáš Kubát.
Vlak může být libovolně dlouhý
To je od nynějška minulost. Nová mycí linka umí umývat soupravy dvěma způsoby. Při stacionárním mytí souprava o maximální délce 55 metrů zajede do myčky a postará se o ni pohyblivý portál. Při průjezdním mytí, kdy portál stojí a souprava jím pomalu projíždí, zvládne umýt libovolně dlouhý vlak.
Vše je automatické, mytí řídí počítače. Obsluha sedí v provozní budově několik desítek metrů od hlavní haly a vše sleduje a ovládá na monitorech. „Volí si směr vjezdu vlaku, typ vozidla, program. Na obrazovkách pak vidí celý proces mytí,“ vysvětluje Hába.
V počítači je uložených devět nejběžnějších typů souprav. Každá má v návaznosti na užití a rozměry nastavené jiné programy. Například u elektrických souprav není možné použít některé kartáče, které zase bez potíží snesou vagony nebo motorové vozy. Další typy souprav je možné softwarově doplnit.
Havlíčkobrodská myčka se může pyšnit tím, jak úsporná je. Na jeden mycí proces trvající necelou půlhodinu spotřebuje kolem tří tisíc litrů vody. „Z osmdesáti procent však umí využívat vodu recyklovanou,“ upozornil náměstek ředitele ČD pro servis Michal Kraus.
V technologické budově, odkud voda proudí do mycí haly potrubím, se voda třístupňově čistí, bakteriálně neutralizuje, změkčuje a vrací se zpět. „Máme spotřebu asi třicet litrů šamponu na hodinu mytí. I jeho dávkování řídí počítač,“ doplňuje Jaroslav Hába.
Za rok a čtvrt bylo hotovo
Kompletní výstavba mycí linky na brodském nádraží trvala 15 měsíců. Stála téměř 87 milionů korun bez DPH. Podle Háby bylo včasné dokončení díla jednu chvíli v ohrožení. To když se těsně před zimou zpozdila dodávka speciálních van pod koleje, kterých je v hale celkem 22.
„Každá váží jednadvacet tun. Nemohli jsme ale stavbu zastavit, bylo nutné ji před zimou zastřešit. Takže jsme položili střechu a nechali v ní jen otvor, kudy se vany do haly snášely jeřábem. Pak jsme je posouvali na místo, což bylo dost pracné a zdlouhavé,“ přiblížil Hába. Vše se však nakonec včas podařilo.
„Dílo vypadá velmi dobře a já věřím, že stejně dobře bude svému účelu sloužit,“ svěřil se Michal Kraus. „Dlouho se nám stávalo, že jsme sice dokázali nakoupit moderní vozy, ale servisní a údržbové zázemí zaostávalo. V Havlíčkově Brodě to nyní měníme,“ podotkl.
Právě s novými vozy budování mycí linky souvisí. V havlíčkobrodském středisku údržby ČD dojde letos a v příštím roce k velké modernizaci vozového parku. Tento týden do běžného provozu vyjely dvě elektrické soupravy RegioPanter. Další čtyři by měly dorazit během léta. A přibýt by mělo i devět motorových souprav RegioFox.
„Havlíčkův Brod se tak stává centrem moderní regionální dopravy. Že tady jsme dneska díky zázemí, které s tím souvisí, je velmi dobrá zpráva. Celý projekt je tím komplexní,“ prohlásil při slavnostním uvedení myčky do provozu náměstek ČD pro osobní přepravu Jiří Ješeta.
