Letos na jaře a v létě na Havlíčkobrodsku spadlo tolik srážek jako za desítky předchozích let ne. Přesto pramen, který 130 let tekl proudem, vydal sotva pár kapek.
„I při těch největších deštích voda jen velmi slabě tekla po dobu pár hodin. Nejdéle to byly necelé tři dny,“ konstatoval Oldřich Kučera, děkan havlíčkobrodské farnosti, pod niž poutní areál u svaté Anny v Pohledu patří.
Studánku pod kapličkou jen kousek od velkého kostela zkoumala už řada odborníků. Po odstěhování kamenného oltáře dovnitř nahlédli hydrogeologové, archeologové, experti na digitální technologie provedli 3D skenování studny.
Zatím však nic ke kloudnému výsledku nevedlo. Voda z kohoutku napojeného na přepad studny přestala téct v srpnu 2016. Stalo se tak znenadání po 130 letech, po něž si zde lidé údajně léčivou vodu nabírali.
„Hned vedle studánky je rybník, který před lety rovněž vyschl. Jak ten není plný, voda z pramene neteče,“ všiml si Kučera. Ani letošní deště ho nedokázaly naplnit na delší dobu.
Jak se ukazuje, problematická bude podle faráře hlavně samotná studna. Přepad do nerezové trubky je pouhé čtyři centimetry pod její maximální hladinou. A právě v tom může být kámen úrazu.
„Chystáme se, že bychom nechali výtokovou trubku posunout minimálně o pět centimetrů níž. Zdá se, že je nyní příliš vysoko a voda k ní ani nedosáhne,“ konstatoval děkan Kučera.
Studánku kontaminovala povrchová voda
Teprve až se podaří pramen oživit, bude možné provést druhý důležitý úkon. Pramen je totiž nutné důkladně vyčistit. Stále se totiž potýká s následky maléru, který se tu odehrál v létě před třemi roky.
Při rekonstrukci podlahy a drenáže v kapličce dělníci do studny nedopatřením svedli dešťovou vodu. „Neuváženost tohoto našeho kroku se projevila během přívalového deště, kdy došlo ke kontaminaci studánky povrchovou vodou,“ sypal si pak popel na hlavu v Pohledském zpravodaji jeden z dělníků, Jan Novotný mladší.
Do zásobníku s vodou se tak dostaly koliformní bakterie, což jsou organismy fekálního původu. „Protože je málo vody, nepodařilo se studnu zatím vyčistit a rezervoár s odtokovou trubkou propláchnout,“ zmiňoval před dvěma roky pohledský starosta Milan Klement.
Odborníci studnu v dubnu 2017 zkoumali 3D skenerem:
6. dubna 2017 |
Právě drobné stavební úpravy by podle Kučery mohly tuto situaci konečně napravit. „Místo současné drti nasypeme do drenáže jíl. Ten má čisticí funkci. Ale aby to mohlo fungovat, musí trubkou odtékat voda,“ popsal.
Děkan se domnívá, že nepůjde o žádný velký stavební zásah. Práce by se mohly vejít do několika desítek tisíc korun. Hotovo by farář chtěl mít zhruba do roka.
„Ideální by bylo, aby si lidé mohli zdravotně nezávadnou vodu načepovat nejpozději o příští svatoanenské pouti,“ pravil. Ta se v areálu u Pohledu koná každoročně v polovině letních prázdnin.
Měla pomoci poloslepé ženě
Voda ze slabě radioaktivního sirnatoželezitého pramene od svaté Anny má údajně léčivé účinky. Mezi lidem je známá už od poloviny 18. století. Za její oblibu může údajný zázrak, kdy otíráním očí svatoanenskou vodou byla uzdravena poloslepá žena dřevaře Tondla.
Tato informace se rychle roznesla po okolí a u pramene pod kapličkou přibývalo poutníků i nemocných. Opat pohledského kláštera Bohuslav Tureček a abatyše Kandida Marešová nechali kvůli množícím se zázrakům postavit v místě roku 1752 poustevnu.
„Šlo o jednopatrovou zděnou budovu se šindelovou střechou, umístěnou na ostrůvku odděleném od okolí vodním příkopem,“ popisují pohledské webové stránky.
Do poustevny byl povolán mnich František Augustin Hertwig, jehož úkolem bylo zapisovat zázraky, které se u studánky udály. Do roku 1773 jich popsal 28.
Počet přicházejících poutníků rychle vzrůstal, šplhal do tisíců. Proto byl z milodarů postaven rokokový kostelík, v roce 1761 byl vysvěcen a roku 1766 obohacen o dva malé zvony. Poutní éra symbolicky končí roku 1824 přestavbou kapličky u pramene na větší kapli, zájem poutníků však ani v posledních letech neopadá.
