Vlevo od stavení na snímku by se měl chystaný obchvat Velkého Beranov napojit...

Vlevo od stavení na snímku by se měl chystaný obchvat Velkého Beranov napojit na silnici II/602. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Obchvat Velkého Beranova bude, i díky elektrárně. Vyjde na 250 milionů

  • 2
Projektanti připravují dokumentaci pro zahájení stavebního řízení k plánovanému obchvatu Velkého Beranova. Má to být jedna z největších investičních akcí Kraje Vysočina v příštích letech. Bude stát asi čtvrt miliardy korun.

„Obchvat by měl zásadně ulevit extrémnímu tranzitu směr Jihlava – D1 a Jihlava – Velké Meziříčí. Denně tímto směrem projede více než deset tisíc vozidel,“ řekl náměstek hejtmana Vladimír Novotný. A velkoberanovský obchvat není jediný, jehož příprava běží.

Budování řady obchvatů zřejmě urychlí a vynutí si předpokládané rozšíření jaderné elektrárny Dukovany o pátý blok. To si vyžádá přepravu nadměrných nákladů od Kolína (tam doplují od moře po Labi) do Dukovan, kam pojedou po silnicích.

Jenže silnice, křižovatky a řada mostů na Vysočině by ve stávajícím stavu přepravu nadměrných nákladů nedovolily.

V případě obchvatu Velkého Beranova už kraj požádal o vydání územního rozhodnutí. Stavbu by měl platit Integrovaný regionální operační program (IROP).

„Předpokládáme, že v září nebo říjnu kraj požádá o stavební povolení. Pokud se podaří získat evropské dotace, tak jsem přesvědčen, že se nejpozději na jaře příštího roku začne stavět,“ řekl starosta Velkého Beranova Jan Plevčík.

Obchvat by mohl být hotov v roce 2020. O jeho vybudování se ve Velkém Beranově mluvilo už od roku 1973, kdy začalo být jasné, že zde se zprovozněním dálnice D1 rapidně naroste doprava.

Dvě stovky pracovních míst?

Obec podmiňuje dokončením obchvatu svolení s uvažovanou zdejší výstavbou logistického centra Penny Marketu, které by Beranovu a okolí mohlo přinést až 200 pracovních míst. Jenže také průjezd další stovky kamionů denně.

Prioritní je pro obyvatele Beranova nyní bezpečnost. „Při projednávání různých tras obchvatu jsme měli podmínku, aby byla odvedena doprava z celé obce. Jde nám hlavně o základní školu, která je u průtahu Beranovem. Záleží nám na bezpečnosti dětí, které přes tu silnici většinou musí přecházet,“ řekl Plevčík.

Lidé ve Velkém Beranově obchvat vítají, i když je pravděpodobné, že odvedení tranzitní dopravy z obce o něco sníží tržby obchodníků nebo hostinských.

„Už aby byl obchvat hotov. Tentokrát už věřím tomu, že skutečně postaven bude. Můj syn chodí do školy a denně přechází silnici. Když je ucpaná dálnice, všechna doprava z D1 jede přes Beranov. A to je tady skutečná tragédie,“ řekl místní obyvatel Petr Pospíšil.

Ten věří, že mu bude obchvat vyhovovat i jako řidiči. „Budeme muset trochu objíždět, ale myslím, že nás to nijak omezovat nebude,“ míní Pospíšil.

Obchvat má mít délku 4,25 kilometru. Jeho součástí bude pět mostů, z toho dva budou delší, tzv. vícepolové. Ty překlenou strmé lesní údolí za odbočkou ze silnice II/602 na Henčov.

Za lesem obchvat severně obejde Nové Domky. Pak se překříží se silnicí ke skládce komunálního odpadu. Potom obchvat přejde okružní křižovatku přes stávající silnici II/353 za Velkým Beranovem směrem k D1. Dál mostem překoná silničku do Kozlova (ta bude nad obchvatem vedena nadejzdem) a obloukem se vrátí k silnici II/602, na niž se připojí před samotou Trucna.

Na obchvatu vznikne i jedna okružní křižovatka a protihlukové stěny. Přeloženy budou rovněž některé místní cesty. Pod Novými Domky bude stávající silnice zaslepena, do Henčova se řidiči dostanou podjezdem v místě nynějších nebezpečných odboček k Henčovu a k Hůlové v Malém Beranově.

Vybudování tohoto podjezdu ukončí existenci malé střelnice v údolí pod silničkou k Hůlové, kterou zde skupina střelců z Jihlavska provozovala od roku 2001. Střelnice momentálně není v provozu, protože zde dřevorubci kácejí stromy napadené kůrovcem.

„Než se začne stavět obchvat, budeme ještě moci střelnici používat. Pak se přesuneme jinam,“ řekl Pavel Smejkal, hospodář střeleckého spolku Hostinky, jenž střelnici provozuje. Zaslepena bude také část stávající silnice od Nových Domků směrem ke skládce komunálního odpadu.Toto spojení nahradí nová silnice, vedoucí rovně od hráze rybníka v Nových Domcích.

Elektrárna může urychlit několik dalších staveb

Výstavbu dalších obchvatů by mohl urychlit výše zmíněný záměr dostavby či modernizace jaderné elektrárny Dukovany.

Všechny investice zaměřené na lepší „průchodnost“ silnic by měly být dokončeny do roku 2029, aby v následujícím roce mohly být v případě potřeby přepraveny nadměrné komponenty do elektrárny.

Například v Třebíči budou muset zřejmě kvůli transportu nadrozměrného nákladu vybudovat tunel o délce 300 metrů a minimální výšce 9,2 metru. Tím by se nejspíš zařadil k nejprostornějším tunelům v Evropě.

„Měl by vzniknout v místě pod tratí u vlakové zastávky v Borovině a vyústit v místě bývalého škvárového hřiště. Tunel, byť menší, by tam vznikl tak jako tak v rámci obchvatu Třebíče, pokud by se nepodařilo prosadit velkou variantu obchvatu. Ovšem ta není zanesena v územním plánu města,“ řekl třebíčský místostarosta Vladimír Malý.

Další (kvůli elektrárně) nutný obchvat by musel vzniknout v Brtnici. I ta je městem, jež na obchvat čeká už půlstoletí. Trasu obchvatu na severozápadním okraji města má zanesenou v územním plánu. To je však zatím takřka všechno.

Kraj nyní začíná zpracovávat zásady územního rozvoje, jež jsou územním plánům obcí nadřazené. Tam by měl být brtnický obchvat zapracován.

„Naše zastupitelstvo rozhodlo, že trváme na koridoru pro obchvat,“ řekla brtnická starostka Miroslava Švaříčková.

„Doprava přes náměstí je veliká, obchvat určitě pomůže. Ale současně přiznávám, že je mi líto přírody v údolí Brtničky, přes které obchvat půjde. Odřízne taky od zbytku města pár domů směrem k Černým lesům. Budeme muset dobře hlídat, abychom jako město nebyli stavbou obchvatu poškozeni,“ řekla Švaříčková.

Vybudovány by měly být i obchvaty Zašovic, Slavětic a Okříšek. V případě Okříšek už má kraj vypracovanou dokumentaci pro územní rozhodnutí, nyní se vyhodnocuje studie vlivů na životní prostředí EIA.

Libor Joukl, bývalý náměstek krajského hejtmana zodpovědný za dopravu, však varuje, že vybudování všech těchto velkých staveb na silnicích v kraji může ztroskotat, pokud předtím nedojde ke změně zákonů.

„Měl by být přijat speciální zákon o liniových stavbách ve veřejném zájmu, aby bylo možno ty stavby připravit. Pokud se to neudělá, může být velký problém. Ti, kteří na tom budou mít zájem, budou tyto stavby blokovat,“ řekl Joukl.

Podle něj může nastat podobná situace jako v případě vysokorychlostní trati, k níž jsou už sice vytyčeny různé trasy, ale výstavbu trati se nepodařilo úspěšně projednat s obcemi a majiteli pozemků.

„Podobný případ je i v případě napojení průmyslové zóny Přibyslavice – Nová ves, které se podle mě vůbec neuskuteční. S velkým otazníkem pak vidím i stavbu obchvatu Okříšek. Vždy se totiž najde někdo, kdo svůj soukromý zájem nadřadí nad zájem veřejný,“ řekl Joukl.

Další kvůli elektrárně nutný obchvat by musel vzniknout v Brtnici. I ta je...

Další (kvůli elektrárně) nutný obchvat by musel vzniknout v Brtnici. I ta je městem, jež na něj čeká už půlstoletí.