Obyvatele devítitisícového města pod Železnými horami možností, kam se jezdit v létě koupat nebo kde si celoročně zaplavat, moc nemají. V okolí Chotěboře žádné vhodné plochy – snad s výjimkou ne zrovna nejčistější přehrady – nejsou. Do bazénu tedy musí do Havlíčkova Brodu, Žďáru nad Sázavou nebo Hlinska.
Před posledními komunálními volbami řada stran a hnutí slibovala zaměřit se více na koupání. Protože se tak zdánlivě až do loňského podzimu nedělo, sepsali obyvatelé města petici. V ní žádali, aby se radnice nad možnostmi vybudovat koupaliště či bazén zamyslela.
Ještě než na ni petice doputovala, vedení města tak učinilo. Zadalo u Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity vypracovat detailní analýzu, co by která možnost obnášela. Téměř stostránkový dokument podrobně řeší i financování stavby, její následný provoz a zabývá se předpokládanou návštěvností.
„Nechali jsme si analýzu vypracovat jako podklad k následné diskusi. Chtěli jsme řešit nejen případnou výstavbu nového zařízení, ale také jeho následný provoz,“ konstatoval chotěbořský starosta Tomáš Škaryd.
Zpracovaná analýza, již na svých webových stránkách radnice před nedávnem zveřejnila, má sloužit jako základní podklad pro další úvahy. A ty byly nyní v souvislosti se situací kolem nového koronaviru dočasně zastaveny.
Při dalším přemýšlení má město na výběr ze tří podrobně popsaných variant. „Krytý bazén by bylo nejlepší řešení z pohledu návštěvníků. Umožní celoroční provoz a nabízí nejvyšší komfort. Zato je to ale výrazně nejdražší stavba i provoz,“ zmiňuje starosta.
Při srovnání s obdobnými zařízeními v okolních městech analýza Masarykovy univerzity odhaduje náklady na stavbu ve výši 155 milionů korun. Roční provoz by pak vyšel zhruba na 15 milionů. Město by muselo areál výrazně dotovat.
„Je to čistě sezonní záležitost“
Druhou variantou by bylo venkovní koupaliště. To by bylo mnohem levnější, podle odhadů by vyšlo na 55 milionů. Roční provoz by bez nutných oprav mohl spolykat více než dva miliony. „Ale zase je to čistě sezonní záležitost a počasí v nadmořské výšce 600 metrů nemusí vydržet ani dva měsíce,“ dumá starosta.
Nejlevnější na výstavbu i provoz by byl přírodní biotop. Autoři analýzy ho ocenili na 33 milionů, roční provoz by se měl vejít do jednoho a půl milionu korun. I v tomto případě by byl v provozu jen přes letní sezonu. A lidé by se v biotopu nesetkali s tak průzračně čistou a chemicky čištěnou vodou jako na koupališti či v bazénu.
Obyvatelé mají na koupání v Chotěboři různé názory. Projevují je v posledních týdnech na sociálních sítích. Někdo striktně trvá na bazénu, jiní chtějí více zohlednit provozní náklady.A najdou se i tací, kteří by se bez bazénu i koupaliště zcela obešli.
„Bazén určitě ano, ale aby byl krytý. Využila by ho celá naše rodina,“ píše například Kristýna Fialová.
„Mělo by to stoprocentně větší využití než zimní stadion,“ dodává Bohuslav Stejskal.
„V dnešní době město bez krytého bazénu? To snad ne. Chotěboř ho měla mít už dávno,“ přidal se i Vladimír Víšek.
Naopak Jiří Turek o koupališti či bazénu nechce ani uvažovat. „Taková kravina. Bazén bude polykat stovky tisíc a po měsíci tam bude prázdno,“ domnívá se s tím, že ve městě je mnoho důležitějších věcí, kam investovat.
„Spousta lidí jezdí přes prázdniny k moři. Nehledě na to, že v Brodě koupaliště je a těch patnáct minut jízdy nikoho nevytrhne,“ vzkázal ještě před vypuknutím pandemie koronaviru Michal Holub.
Chotěboř v současné době ani nemá vyřešenu otázku, kde by případná nová stavba měla stát. Nemá žádný vhodný pozemek. „Jediný volný máme u Teska, ale to je na okraji města. Chtěli bychom koupaliště více v centru,“ naznačil Tomáš Škaryd.
Přírodní koupaliště s pláží jako alternativa
Prozatím volná je plocha vedle budovaného domova pro seniory v lokalitě Koubek. Ta je ale v územním plánu určena pro bytovou zástavbu.
Někteří lidé zároveň namítají, že hned u města je přehrada. Ta slouží k častým výletům, je u ní i množství chat a zahrádek. Proto znějí hlasy, aby radnice vybudovala přírodní koupaliště s pláží a zázemím zde.
„Už v minulosti jsem takový návrh předkládal. Chtěli jsme vybudovat šatny a zázemí, navézt písek a zřídit písčitou pláž. Zastupitelstvo to ale odmítlo s tím, že by to byly vyhozené peníze,“ popsal Škaryd. „Přitom by to bylo levné a rychlé řešení,“ dodal.
Vodní plocha patří rybářům a slouží pro chov ryb. Voda zde obvykle v polovině sezony začíná „kvést“. Koupou se v ní tak zejména jen ti odvážnější.
