Díky současné přehlídce miniatur hradů a sídel v podobě, jakou měly ve 14. a 15. století, tedy v období svého největšího rozkvětu, získávají návštěvníci přehled o stavebním vývoji v části povodí řeky Svratky. Spatřit mohou tehdejší podobu památek stále existujících i již zaniklých tak, jak je pro město z betonu, kamene a železa vytvořil brněnský modelář Zdeněk Brachtl.
„My bychom ale chtěli, aby lidé, a především pak návštěvy školáků, dostali o této oblasti komplexnější informace. Je totiž zajímavá a poměrně pestrá mimo jiné i z geologického hlediska. Právě proto je nyní naším cílem geopark,“ nastínil další rozvoj areálu Vladimír Cisár, ředitel tamního městského muzea, který také vznik parku miniatur před několika lety inicioval.
Dvoumetrové kolosy
Horniny typické pro úsek podél řeky Svratky zhruba od Jimramova až po Dolní Loučky v Jihomoravském kraji budou Bystřičtí shánět v okolních bývalých kamenolomech. A již nyní tuší, že snadné to nebude.
„Nemá totiž smysl tam dávat malé věci, ty by v prostoru nevynikly. Navíc na větších kusech kamene bude lépe patrné složení horniny a její jednotlivé vrstvy. Naše představa je, aby bloky měly alespoň dva, klidně i tři metry a byly skutečně exkluzivní. Pokud takových reprezentativních obrů seženeme pět nebo šest, budeme rádi,“ vyjádřil se Cisár.
10. července 2022 |
Chybět by mezi nimi neměl například mramor, jenž se v minulosti těžil třeba u Ujčova či Nedvědice, nebo vápenec, slepenec, rula. Jednotlivé kusy mají být nainstalovány v parku tak, aby obsadily v pomyslném povodí Svratky místo svého reálného původu. Kupříkladu mramor by tak skončil poblíž modelu nedvědického hradu Pernštejna. Všechny exponáty budou podle Cisára samozřejmě opatřeny informační tabulkou se základními informacemi o dané hornině.
Geoparkem ale plány s hojně navštěvovaným areálem ještě nekončí. „Jednotlivá stanoviště bychom rádi doplnili i výsadbou dřevin. Půjde o staré odrůdy typické pro naši oblast – například divoké třešně, hrušně nebo jabloně. Návštěva parku by se tak stala více zajímavá třeba i pro školy; děti by získaly komplexnější obrázek o tom, jak to tu kdysi vypadalo,“ přiblížil ředitel muzea.
Visutý most by se prodražil
V minulosti mělo město i vizi visutého mostu nad údolíčkem v horní části parku, od té ale nakonec ustoupilo a letos tento projekt do rozpočtu zařazen nebyl. „Nedopadlo to kvůli penězům – měli jsme představu ceny kolem jednoho milionu korun, částka ale byla úplně někde jinde,“ konstatoval bystřický starosta Martin Horák.
Umí si však představit například budoucí protažení cesty údolím – od parku miniatur dál pod Centrem Eden. „Tím by vznikla pěkná vycházková trasa pro ty, kteří nechtějí jít tímto směrem po asfaltové cestě,“ popsal Martin Horák.
Na dokončený park miniatur v Bystřici dohlížejí kamery i mocný Pernštejn |
Město do parku miniatur včetně terénních úprav, vytvoření cestiček či vysazení zeleně investovalo během uplynulých pěti let kolem dvou milionů korun. Kromě šestnácti modelů hradů a sídel od Zdeňka Brachtla, z nichž největší je zmíněný Pernštejn a dále Zubštejn, je v parku k vidění i pískovcová socha Viléma II. z Pernštejna z dílny Lukáše Fendrycha. Vstup do areálu i přilehlé Pohádkové aleje střeží betonová skulptura zubra od známého žďárského umělce Michala Olšiaka.
Areál střežený kamerami
Celá oblast Lužánek má sportovně-relaxační funkci a není jen cílem turistů, pravidelně tam míří i místní. Hojně využívaný je například pumptrack, v blízkosti se nacházejí mimo jiné dětská a sportovní hřiště, venkovní posilovna, vodní prvky, sportovní ovál, koupaliště, zimní stadion i volnočasové a vzdělávací Centrum Eden.
V sezoně město k parku miniatur, který je kvůli vandalům střežen kamerami, umisťuje mobilní toalety a výhledově je v plánu rovněž zprovoznění kiosku u vstupu. Samotný stánek je už připraven, chybí ale nájemce, jehož budou Bystřičtí teprve shánět. „Ideální by bylo nabízet tam suvenýry a nějaké drobné občerstvení. Zároveň by tam tak v sezoně byl vždy někdo, kdo bude na areál dohlížet a dokáže třeba i poradit turistům,“ dodal Cisár.
