Památkáři letos přidělení dotace nedoporučili, protože loni v září zjistili, že na zámku byly provedeny nepovolené stavební úpravy, konkrétně vybourání středověkého zdiva v prvním podzemním podlaží. Úřady nyní s pražským architektem Rybnikářem vedou dvě vleklá správní řízení.
Spor vyústil v poněkud bizarní situaci. V jihlavském reklamním časopise L servis vyšel v červnu článek, jehož pisatel se ostře ohradil proti postupu památkářů ohledně jejich podpory pro záměry majitele zámku, přičemž použil výraz jako „brutální jednání památkáře“. V řečnické otázce pisatel nevyloučil „korupční podtext“ jednání památkáře či jeho „profesní selhání“.
Pod článkem je podepsán Jakub Máca ze Spolku zámek Brtnice, který však nebere kontaktní telefon uvedený na jednom z řady webů brtnického zámku a neodpověděl MF DNES ani na SMS.
Majitel zámku Oleg Rybnikář na otázku, zda je on sám autorem článku, odpověděl: „Já se k tomu nijak nevyjadřuju, nezkoumám to, já říkám, že ve veřejném prostoru je ten text spojen se jménem, které je tam uvedeno.“
Text samotný by nebyl tak důležitý, kdyby na něj obsáhlým a stejně ostrým prohlášením nereagoval Národní památkový ústav (NPÚ) v Telči, na který zmíněný text útočí.
Nejde totiž o malichernost – zámek podle odborníků patří nejen k nejhodnotnějším, ale současně k nejohroženějším památkám v kraji. Více než čtvrtstoletí trvající majetkové spory s ním spojené patřily v české justici k historicky nejvleklejším. Jednou ze stran všech těchto sporů byl vždy Oleg Rybnikář.
A právě pro vleklé spory ani po roce 1989 dlouho nemohla začít generální rekonstrukce zámku. Až v minulém desetiletí postupně zámek získal většinu nových střech, jejichž opravu tam zařídila tamní radnice a tehdejší dočasní pronájemci – obecně prospěšné společnosti Opus Moraviae a Zámek Brtnice.
Obviňují se navzájem
Od roku 2017 pod taktovkou Spolku Svébyt Brtnice, který je po ukončení majetkových sporů současným vlastníkem zámku, jsou postupně nově osazována okna na jižním nádvoří. Oleg Rybnikář je předsedou i jediným členem tohoto spolku.
Rybnikář nyní viní stát za průtahy, že opravy zámku nemohou pokračovat. Památkáři naopak Rybnikářovi vytýkají liknavost a to, že projekty na obnovu nemá dostatečně připravené.
„Opravdu se se zmíněnou osobou vedou spory, a to rovnou dva. Zámek v Brtnici chátrá, proto v těchto sporech společně komunikuje jak oddělení památkové péče Jihlavy, tak Národní památkový ústav, stavební úřad v Brtnici a ministerstvo kultury,“ sdělila Aneta Hrdličková z jihlavského magistrátu, pod který patří také zmíněné oddělení památkové péče.
Ke správnímu řízení úřady před jeho ukončením nemohou sdělovat informace. Rybnikář však památkáře v případě obou řízení viní z nečinnosti a zbytečného prodlení. Řízení považuje za neoprávněné.
Podle svého vyjádření Rybnikář letošní příspěvek na opravy zámku od státu nedostal právě kvůli tomuto správnímu řízení, takže stavem, že rekonstrukce nepokračuje, jsou podle něj vinni památkáři.
„Žádali jsme o příspěvek na dokončení opravy oken a na přípravné práce týkající se opravy kaverny stěny na třetím nádvoří, mohlo by se jednat o 700 až 800 tisíc korun,“ řekl Rybnikář.
Nepovolené úpravy
Výše zmíněné nepovolené stavební úpravy byly podle Rybnikáře udělány v části zámku, kterou měl pronajatou někdo jiný, proto se od nich distancuje.
S takovým vysvětlením se nespokojuje šéf telčské pobočky NPÚ Pavel Macků.
„Osobně jsem byl účasten, když se objevilo, že v jedné z nejstarších částí zámku probíhají nějaké evidentně čerstvé stavební práce, načež majitel nám nedokázal k těm pracím nic říci. O několik týdnů později řekl, že je objekt pronajatý. Když jsme se poptávali firmy, která má ten prostor pronajatý, bylo nám sděleno, že ta firma tam žádné úpravy neprovádí. Takže je tedy asi prováděl evidentně někdo třetí. Nevím, jak by se někdo třetí mohl dostat do zamčeného zámku a provádět tam stavební úpravy. Je to minimálně podezřelé,“ řekl Macků.
Rybnikář tvrdí, že obě výše zmíněná správní řízení už mohla být ze strany památkářů uzavřena, ale nestalo se tak. Za zmíněný přestupek podle svých slov nenese odpovědnost.
„Je tam zbytečné prodlévání, takže jsem podal podnět nadřízenému správnímu orgánu, aby to správní řízení bylo uzavřeno,“ řekl Rybnikář.
Věcí se tedy opakovaně zabýval památkový odbor kraje. „Mohu říct, že současná korespondence týkající se zámku v Brtnici je velice bohatá,“ řekl Ladislav Seidl z krajského odboru kultury a památkové péče.
Podle Mácou podepsaného textu se přestupkové řízení mělo týkat drážky o rozměru 30 krát 120 centimetrů v místě 120 let staré kanalizace a vodovodu při vstupu do jednoho ze sklepů.
Prioritou mají být statika, střecha a odvody vody
Památkáři se hájí kvůli nařčení, že by jako instituce bránili obnově zámku a kontrují, že Oleg Rybnikář s nimi nedostatečně komunikuje.
„Už delší dobu se snažíme získat stavebněhistorické a stavebně-technické průzkumy a záměry majitele s objektem. To jsme zatím od majitele neobdrželi, chybí tam nějaká koncepce. Zámek potřebuje razantní obnovu, třeba i za přispění veřejných peněz, ale musíme vědět, že to bude aplikováno správně a transparentně, protože jsou to peníze daňových poplatníků,“ řekl Macků z NPÚ.
Podle památkářů není ideální, že Rybnikář v posledních letech zajišťuje pouze výměnu oken, protože stavba zámku trpí vážnějšími problémy.
„Okna jsou potřebná, ale nejsou na pořadu dne. Zaprvé je třeba řešit statiku, střechy, odvody dešťové vody. Ale protože nemáme průzkumy, tak ani nevíme, co se na zámku děje, a nemáme se od čeho odrazit,“ vyjádřil se šéf telčské pobočky NPÚ Macků.
