Přestože se už městu povedlo dosáhnout dílčích úspěchů, na ucelené strategii, jak tento fenomén regulovat, či alespoň usměrnit, Žďárští zatím stále pracují.
„Ze zpráv různých společností o jejich expanzi a růstu e-commerce bylo už před časem jasné, že výdejní boxy zaplaví česká města. Ohledně nastavení pravidel jsme proto měli vymyšlených několik nástrojů, ale narazili jsme dost často na rozporuplné výklady a přístupy ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva pro místní rozvoj i ministerstva vnitra. Ta se doposud nedohodla a nepřišla s jednotnou metodikou,“ vylíčil žďárský starosta Martin Mrkos (Žďár – Živé město).
Zástupci města se sešli také s několika provozovateli, například s Alzou, Zásilkovnou i s dalšími společnostmi. „Cílem bylo domluvit si jistá gentlemanská pravidla – alespoň vizualizace. Tato pravidla, a to jim musím poděkovat, Alza a Zásilkovna dodržely,“ vyjádřil se starosta.
Například s firmou Alza se radnice dohodla na monochromatických výdejních zařízeních bez reklam. „Jsme rádi, že město Žďár nad Sázavou vnímá AlzaBoxy jako užitečný prvek městské infrastruktury a máme společnou snahu, aby zapadly do svého okolí nejen funkčně, ale i vizuálně,“ potvrdila Eliška Čeřovská, PR manažerka Alzy.
Důležitá je funkce – ale i vzhled
Výdejní boxy podle ní už dávno nejsou jen místem pro vyzvednutí zásilek. „Pomáhají snižovat dopravní zátěž a přinášejí lidem pohodlí a flexibilitu. Dlouhodobě proto dbáme nejen na jejich funkci, ale i na to, jak vypadají,“ podotkla Čeřovská s tím, že společnost při hledání řešení spolupracuje jak s městy, tak i s architekty, památkáři a dalšími partnery.
V Česku má Alza již přes 2 600 boxů, přímo na Vysočině pak kolem osmi desítek.
„Jsou tu ale i další společnosti, a mnohé z nich podchytit nejde. Nemají zájem, nebo nejsou ani z České republiky,“ podotkl Mrkos.
Doplnil také, že všechny boxy ve Žďáře se nacházejí na soukromých pozemcích. „A tím, že nepodléhají stavebnímu povolení, nemáme nyní možnost reagovat na jejich vznik,“ konstatoval starosta.
Žďárské náměstí zaplnily boxy plné odpadků. Více třiďte, nabádá radnice |
Příkladem dobré praxe je podle něj třeba výdejní systém společnosti Alza, umístěný u Obchodního centra (OC) Halva na sídlišti Libušín. Zařízení tam má šedý odstín, který ladí se zbytkem budovy, a i název je vyveden nenápadně.
Na výsledku má však nemalý podíl spolumajitel OC Jiří Halva, který výdejní boxy u svého objektu v Dolní ulici chtěl a navrhl pro ně Alze i konkrétní umístění na boku stavby. „Jelikož pro firmu šlo o zajímavou lokalitu, byla ochotná se i přizpůsobovat,“ popsal Halva.
Decentní šedá místo křiklavých bannerů
O vzhledu zařízení měl celkem jasno. Celé OC má totiž za sebou postupnou proměnu. Zmizeli nájemci lákající na své služby křiklavými bannery a nesourodými reklamami. Budova má názvy obchodníků a služeb, sídlících uvnitř, vyvedeny na světlé fasádě v decentní tmavě šedé barvě a v jednotném vizuálu.
Tuto proměnu OC podpořilo dotací také město. To již několik let motivuje k označování a vnější podobě provozoven v souladu s městským manuálem právě finančními příspěvky. „Podobu boxů jsme proto konzultovali s kolegou, který nám navrhoval nový vzhled celého domu,“ zdůraznil Halva.
V době, kdy Jiří Halva jednal s Alzou o vizáži výdejních boxů, se zrovna dozvěděl, že totéž řeší i vedení Žďáru. „Takže jsme Alze rovnou řekli, že to bude i naše podmínka – abychom byli s městem jednotní, přičemž jsme si od města vyžádali i příslušné podklady. Pro Alzu to nebyl problém, byli vstřícní,“ vzpomněl Halva. S výsledkem, jenž je v souladu s požadavky města i se vzhledem celé budovy, je tak podnikatel spokojený.
Žďárská radnice chce omezit reklamu v ulicích a dát jí jednotnou podobu |
„Ten dům je sice starší, ale opravený, čistý, nekřičí tam žádné nevkusné bannery. Ostatně sám tam pracuji, takže tam chci mít příjemné, klidné prostředí,“ dodal Halva.
Žďárská radnice už má v přípravě sérii opatření, jež by měla – alespoň částečně, barevné provedení a další vizuální vlastnosti všech boxů usměrnit. Strategii k výdejním zařízením budou radní schvalovat v pondělí 30. června.
„Paralelně s tím povedeme dále dialog s provozovateli. Aktualizujeme také tržní řád, který naváže na strategii. Bude transparentním nástrojem pro koncepční řešení této problematiky ve městě, a to i z pohledu provozovatelů,“ nastínil Mrkos s tím, že Žďár bude samozřejmě hledat i další podpůrné nástroje, jak záležitost výdejních zařízení co nejlépe podchytit. A to již během letních prázdnin.
Desítky měst vyzvaných k diskusi
Podle zástupců firmy Alza podobná spolupráce jako ve Žďáře probíhá i s dalšími městy na Vysočině – například s Jihlavou. „I tam jsme navázali dialog o budoucím rozvoji sítě AlzaBoxů s ohledem na lokální specifika,“ zmínila Čeřovská.
Společnost podle ní k 10. červnu oslovila 45 měst napříč republikou s výzvou k diskuzi o budoucí podobě a umístění AlzaBoxů v jejich lokalitách.
Dominanta žďárského náměstí změní podobu, město opraví Starou radnici |
„Zpět se nám ozvalo už 30 měst, na devíti místech již proběhly individuální schůzky,“ vyčíslila mluvčí.
Zmínila také, že i města ale musí být v celém procesu aktivním partnerem – nejen při nastavování pravidel, ale i při přípravě konkrétních řešení. „Naší snahou je poskytnout městům hotové, funkční řešení – ale na spolupráci musí být připraveny i ony,“ dodala Čeřovská.
