Žďáru má k regulování počtu boxů dopomoci nový tržní řád, jehož aktualizaci schválili žďárští radní. „Legislativa je totiž v oblasti výdejních boxů zatím dost nejednoznačná, takže se právě tržní řád nyní jeví jako ten pravý nástroj, který by mohl obcím umožnit problematiku řešit,“ vyjádřil se žďárský starosta Martin Mrkos.
Takové opatření se totiž týká celého města, a to bez ohledu na to, zda jde o soukromé, nebo městské pozemky.
„V současnosti máme výdejní boxy na celkem devatenácti místech. A my novým tržním řádem říkáme, že ještě na dalších osmi mohou být tato zařízení v budoucnu instalována. Jinde už ne,“ sdělila mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová s tím, že ve všech osmi případech se jedná o plochy, jejichž vlastníkem je právě město.
Mravenčí práce pro spoustu lidí
Lokality byly pečlivě vybrány, aby splňovaly celou řadu kritérií. V potaz bylo bráno například dosavadní pokrytí území „výdejnami“, hustota zástavby nebo uložení inženýrských sítí pod povrchem.
„Dívali jsme se na ta místa samozřejmě i z hlediska dopravy, aby tam příjezd zákazníků nezvyšoval riziko kolize aut, chodců či cyklistů, nebo aby nebyly narušeny rozhledové poměry,“ vyjmenoval starosta.
Žďár hodlá usměrnit podobu výdejních boxů, o křiklavé barvy nestojí |
Roli ale podle něj hrál také celkový kontext zvažovaného místa – zástavba, zeleň nebo již zmíněná doprava, aby tam boxy nebyly ve výsledku rušivým prvkem.
„Byla to poměrně mravenčí práce, na níž se podílela spousta lidí. Ať již to byl městský architekt nebo kolegové, kteří mají na starosti sítě a digitální a technickou mapu. Výsledek je právě oněch osm míst,“ vysvětlil Mrkos.
„Nechceme zaplavit město boxy“
Jednotlivé oblasti, jež jsou specifikované v příloze nového tržního řádu, se nacházejí napříč Žďárem. Konkrétně jde o prostor u autobusové zastávky v Květné ulici, okraj parkoviště u sportovní haly na Bouchalkách, plochu u výlohy prodejny naproti Obchodnímu centru Halva, prostor za stánkem u polikliniky nebo také její atrium.
Vyzvedávat své zásilky budou lidé v budoucnu pravděpodobně moci také mezi základní školou a jídelnou Vesna v ulici Švermova, za Kinem Vysočina nebo na okraji nevyužitého volného prostranství za obchodní školou v Komenského ulici.
27. června 2025 |
„My tímto nařízením dáváme trhu jasný signál, že nechceme, aby město bylo dál nekoordinovaně zaplavováno boxy, a že počet usměrňujeme, stejně jako jejich umístění,“ shrnul starosta.
Zmínil ale také, že tento nástroj je zatím novinkou, a teprve se ukáže, jak se osvědčí jeho fungování v praxi.
Velké firmy jsou vstřícné, u menších je to horší
Radnice již letos v červnu představila k výdejním boxům ucelenou strategii, což ale není zákonné nařízení jako takové, ale spíše doporučující koncepční materiál. Řeší mimo jiné vzhled a estetiku, dále ale také rozměry, umístění „výdejen“ v prostoru, návaznost na rozhledové úhly.
Zástupci města se už kvůli podobě těchto zařízení před časem sešli také s několika provozovateli, například s Alzou a Zásilkovnou. „Obě firmy se staví k problematice poměrně vstřícně, protože samy vidí, že města sice vnímají boxy jako dobrou službu, ale zároveň chtějí logicky zachovat nějaké mantinely jejího fungování. Například Alza v minulosti pozitivně reagovala na některé naše požadavky a odstranila reklamu ze svých boxů,“ vylíčil starosta. Doplnil, že s těmito společnostmi se radnice shodla i na střídmé, monochromatické barevnosti.
„Jsme rádi, že město Žďár nad Sázavou vnímá AlzaBoxy jako užitečný prvek městské infrastruktury a máme společnou snahu, aby zapadly do svého okolí nejen funkčně, ale i vizuálně,“ potvrdila Eliška Čeřovská, PR manažerka Alzy.
Horší je to však podle vedení města se společnostmi, které nejsou na českém trhu tolik dominantní, často nemají v tuzemsku ani sídlo nebo spadají pod nějakou velkou skupinu e-shopů či internetových tržišť.
„Tam je jednání mnohem složitější, v čemž by nám měl pomoci právě už zmíněný tržní řád. Ten jasně říká: ‚Pokud tady něco chcete realizovat, musíte se o tom bavit s městem‘,“ dodal žďárský starosta.
