V Radňovicích na Žďársku, které obývá zhruba 340 lidí, se nyní ocitli zatím nejblíže k realizaci dlouho diskutovaného obchvatu obce. Tou prochází rušná silnice I/19, která je hlavním tahem ze Žďáru nad Sázavou na Nové Město na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem.
Podle sčítání dopravy z roku 2021 projede Radňovicemi denně více než devět tisíc vozidel. „A to jsou navíc čísla, která byla ovlivněna covidem, za běžné situace je aut samozřejmě více,“ podotkl starosta Radňovic Josef Dvořák.
Sám řeší potřebu komunikace, která by od vesnice rušnou dopravu odklonila, již od roku 2015. „A to obchvat lidem sliboval už můj předchůdce,“ podotkl starosta s tím, že v minulosti jednak chyběly Ředitelství silnici a dálnic (ŘSD) na tento záměr finance a také bylo složité nalézt vyhovující variantu, protože terén je v okolí vesnice dost členitý a složitý.
V úrovni „vyhlášené“ zatáčky
Ve finálním návrhu, který nyní mají Radňovičtí od ŘSD k dispozici, jsou zohledněny i požadavky, jež místní k předchozím verzím vznesli. „Především šlo o to, aby trasa vedla dál od obce, ve hře totiž byla i možnost, že by obchvat vznikl v prostoru mezi kolejemi a stávající silnicí, tedy skutečně velmi blízko zástavby,“ popsal Dvořák.
Aktuální nabízená varianta začíná zhruba v úrovni vyhlášené „radňovické zatáčky“, místa častých dopravních nehod, které má dokonce vlastní facebookovou stránku. Auta, která by nemířila přímo do obce, by po vybudování obchvatu tímto problematickým úsekem, jenž se nachází na sjezdu do údolí Slavkovického potoka ve směru od Žďáru, už v podstatě nemusela projet. Trasa je totiž vedena rovně přes koleje a poté pokračuje jižně od železnice. Kříží silničku na Slavkovice a na „devatenáctku“ se po dalším překonání trati vrací za obytnými domy na jihovýchodním okraji Radňovic.
„I tato poslední varianta má samozřejmě nějaké kompromisy. Zvláště v té jihovýchodní části se relativně dost blíží k obci. Také se jedná o poměrně velký zásah do krajiny. Nemohu ale mluvit za obyvatele, názory se různí. Pozitiva a negativa si každý musí zvážit sám. Ostatně právě proto k tomu budeme mít referendum,“ vyjádřil se Dvořák.
Doplnil, že obyvatelé dostali od vedení obce maximum informací i podkladů, aby se mohli rozhodnout co nejlépe. V referendu jsou otázky hned dvě. Pokud by totiž Radňovičtí neodhlasovali vedení nové komunikace dle poslední verze ŘSD, mohou případně jen odsouhlasit, aby byl do změny územního plánu obce zanesen alespoň koridor, který by vznik jižní trasy umožnil, byť třeba až později nebo v jiné podobě.
Pokud dají obyvatelé navržené trase obchvatu v referendu zelenou, bude ŘSD podnikat další kroky směřující k jeho realizaci. „Začne proces změny, který může trvat více než dva roky. O zahájení stavby samotné aktuálně uvažujeme v průběhu let 2032 až 2033, samozřejmě za předpokladu, že se nám podaří úspěšně vyřídit povolení záměru na předmětnou stavbu,“ shrnul Jiří Veselý, mluvčí ŘSD na Vysočině.
A co větrné elektrárny?
V Jamném na Jihlavsku a Dalečíně na Žďársku se místní referenda týkají výstavby větrných elektráren. „Tento záměr je u u nás poměrně nový. Nedávno nás oslovila firma Jipocar Power s tím, že by měli zájem vybudovat tu dvě větrné elektrárny,“ popsal dalečínský starosta Pavel Kadlec.
Oba „větrníky“ by mohly stát v severozápadní části katastru, směrem na Strachujov, přičemž tento návrh už byl lidem na veřejném setkání představen i zástupci zmíněné firmy. Názory místních však nejsou jednotné. „V zastupitelstvu jsme se proto shodli, že o tomhle sami rozhodovat nebudeme – měli by se k tomu vyjádřit občané,“ zdůvodnil uspořádaní místního referenda v obci, jež má zhruba 640 obyvatel, Kadlec.
Naproti tomu v Jamném, kde žije kolem 550 lidí, otázka vybudování větrných elektráren není novinkou. K této tematice se tam obyvatelé vyjadřovali již před pěti lety – převážily však hlasy proti výstavbě „větrníků“. Zatímco tehdy šlo ale o záměr developera, nyní by investorem a také vlastníkem zařízení chtěla být přímo obec, což je ostatně specifikováno i v otázce referenda.
Jamné již také podniká první kroky k založení energetického společenství, jež by propojilo i jiné zdroje elektřiny – obecní fotovoltaické elektrárny, vodní elektrárny a bioplynové stanice v soukromém vlastnictví.
„Cílem tohoto snažení je vybudovat takovou energetickou infrastrukturu, která by v rámci společenství umožnila vyrábět, sdílet a dále poskytovat levnou elektrickou energii v blízkém okolí obce,“ vysvětlil starosta Jamného Ľuboš Varhaník.
