„Nejvíc se mi líbil výhled z výšky, zvony a taky mě zaujalo, jak nám pan průvodce ukazoval historické fotky Žďáru,“ řekl uznale po sestupu z věže kostela sv. Prokopa Marcel, zvídavý sedmák ze Svratky.
Právě svratečtí školáci dorazili v pátek na věž kostela sv. Prokopa jako jedna z prvních skupin mimo běžné termíny.
Přes padesát metrů vysoká věž, která má vyhlídkový ochoz ve výšce 27 metrů, se dosud zájemcům otevírala jen čtyřikrát ročně. „Rozšířili jsme nabídku o možnost prohlídky pro skupiny nad deset lidí. Mohou se u nás objednat od 1. dubna do 31. října, s výjimkou špatného počasí,“ vysvětluje pracovník Regionálního muzea Miloslav Lopaur.
Výstup po 103 schodech proložil několika zastávkami plnými zajímavostí. „Tady v prostoru nad klenbou oratoře zřejmě býval chlívek pro kozu věžného. Takže se klidně mohlo stát, že zatímco na prestižních místech oratoře v kostele seděli urození lidé, nad hlavami jim kadila koza,“ rozesmál děti průvodce.
O patro výš, v někdejší zvonici, kde jsou dnes tři ze čtyř původních oken zazděná, jim ukázal skříň s hodinovým strojem.
„Lanka jsou odtud natažená až k cimbálovým zvonům, které z věže oznamují lidem každou čtvrthodinu,“ poznamenal Miloslav Lopaur.
I učitelky pak byly překvapené tím, že věžný či hlásný bydlel přímo v místě svého pracoviště. Na některých archivních fotografiích je dokonce vidět, jak ze zdi věže trčel komín od kamen.
„V místě, kde jsou dnes čtyři zvony, míval seknici. Bydlel tam i s rodinou. Měli prostor 35 metrů čtverečních, tedy asi jako dnešní garsonka. To bylo pro obecního sluhu docela fešácké bydlení. Běžně totiž mívali lidé o deset metrů méně,“ srovnával průvodce.
Věžný fungoval jako jakási preventivní protipožární hlídka. „Měl k ruce dva ponocné, kteří měli rozdělené město. Sloužili od deseti hodin večer do čtyř ráno. Do té doby museli být bdělí a každou hodinu troubit,“ zmínil historik.
Ne vždy na ně byl ovšem spoleh. Průšvih byl, když opilý ponocný v obci Zámek Žďár zaspal požár a pak se ještě pustil do křížku s lidmi, kteří jej přišli vzbudit. Po domluvě od starosty pak šel raději pracovat do sirkárny.
Bývalo to v minulosti zodpovědné a také nebezpečné povolání. Věž často přitahovala živelné pohromy. „Například jeden věžný byl zasažen bleskem. Ten mu projel ramenem a vyjel patou, ale muž přežil,“ líčil Lopaur.
Hlásný Dvořáček v 18. století tolik štěstí neměl a blesk jej zabil.
Historie města zábavnou formou i pro děti ze školek
Žďárští muzejníci letos rozšířili svoji nabídku také o speciální komentované prohlídky středu města pro školy a školky. Zájemci se dozvědí, jak se proměnilo náměstí, kolik bran vedlo do města, jak vypadalo divadlo, kde byla mučírna a šatlava nebo kde ve městě nocoval T. G. Masaryk ještě předtím, než byl prezidentem.
„Trasu a náplň přizpůsobíme věku dětí, máme připravený bohatý obrazový doprovod,“ poznamenal Lopaur. První objednaná skupina bude hltat historii zábavnou formou 4. června.
