Donedávna byl podle Kamila Ubra, vedoucího oddělení rozvoje vzdělávání odboru školství, mládeže a sportu kraje Vysočina, trend takový, že firmy hladověly po vyučených řemeslnících, především strojírenských oborů.
"Za poslední dva roky zaznamenáváme u absolventů strojírenských oborů zvýšenou nezaměstnanost. Podle firem je tento stav dočasný. Na druhou stranu je ale nutno říci, že pořád je hlad po kvalifikovaných pracovnících na údržbu linek, nástrojařích, obráběčích, zednících a dalších profesích, o něž není mezi dětmi velký zájem," vysvětlil Ubr.
Jeho slova potvrzuje i mluvčí jihlavského úřadu práce Jarmila Klejzarová. Kromě řemeslníků tam evidují nejvíce kuchařů, servírek, truhlářů, kadeřníků či zahradníků. "Ze středoškolských oborů jsou nejvíce zastoupeny obory ekonomického typu včetně podnikání v různých oblastech a v neposlední řadě i obory týkající se sociální činnosti," vyjmenovala Jarmila Klejzarová z jihlavského úřadu práce.
Nelze prý předvídat, jakým způsobem se bude trh práce ubírat, nyní mají však největší nabídku míst pro vyučené a středoškoláky. Podle Klejzarové ale nejsou tato čísla plně vypovídající, protože řada nabídek se na úřadě práce vůbec neobjeví a firmy si pracovníka na dané místo seženou samy.
"Mezi hlavní faktory, které ovlivňují umístění absolventů na trhu práce, patří to, že zaměstnavatelé často chtějí uchazeče s praxí, absolventi mají nereálné požadavky na ohodnocení vlastní práce, často se také nezajímají o další vzdělávání a jejich dovednosti získané ve školách nejsou dostatečné," upozornila Klejzarová.
Práci hledá 500 absolventů
Počet uchazečů z řad absolventů hledajících práci se každoročně zvedá v červnu, kulminuje v září a klesá v následujících měsících. Aktuálně evidují na jihlavském úřadu práce 480 absolventů škol.
Ani velké firmy v kraji jako je jihlavský Automotive Lighting či Motorpal příliš pracovníků nepřibírají. Pokud ano, mají zájem o pracovníky s praxí.
Některé školy se snaží s touto problematikou bojovat například spojením s velkými společnostmi. V budoucnu tak mohou počítat s tím, že své absolventy umístí právě do těchto firem. Taková byla i strategie Střední průmyslové školy v Třebíči, která již druhým rokem nabízí obor energetika. Škola jej zřídila ve spolupráci s krajem Vysočina a energetickým gigantem ČEZ.
"V nedaleké atomové elektrárně v Dukovanech bude odcházet velký počet pracovníků do důchodu. Naši absolventi by je měli nahradit. Obor je velmi žádaný, jezdí ho studovat i děti z jiných krajů," uvedl jednu z možností, jak zamezit rostoucímu počtu nezaměstnaných absolventů ředitel školy Zdeněk Borůvka.
Zájemců o řemesla ubylo, žáky láká hlavně maturita
Podle něj je současná situace zaviněna hlavně tím, že každý chce mít maturitu, na řemeslo se nikdo nehrne, ačkoli by takoví absolventi našli lepší uplatnění na trhu práce.
Jednou z dalších variant jsou tzv. motivační stipendia, která od letošního roku zavedl na osmnácti školách nabízejících výuční obory kraj Vysočina. Pokud žák splní patřičné podmínky, může si za jedno pololetí polepšit o několik stovek korun měsíčně. Když se snaží, může si takto přilepšovat celou školní docházku.
Velký zájem o vyučené absolventy zaznamenávají i pracovníci personálních agentur. Hned za nimi je největší poptávka po kvalifikovaných odbornících s praxí. "Naše agentura se zaměřuje spíše na dočasnou výpomoc, takže poptáváme nekvalifikované pracovníky. Máme ale zkušenosti, že firmy hledají také řemeslníky z oblasti strojírenství nebo odborníky do managementu. Tam už ale absolvent neuspěje," vysvětlila Eva Huková z personální agentury Index Nošlus.
Střední školy jsou ale kvůli nízkému počtu deváťáků naplněné zhruba ze dvou třetin, a rodiče se proto snaží své děti umístit na studijní obor, přestože měly na základní škole trojky, čtyřky.
"Stále více se ukazuje, že klíčovým slovem je kvalita. Firmy mají zájem o schopné, znalé a motivované odborníky, ať už jsou vyučení maturanti nebo vysokoškoláci," shrnuje situaci Marie Kružíková, radní pro školství kraje Vysočina.
