Když si na vrchu Křemešník na pomezí jihlavského a pelhřimovského okresu koupíte vstupenku na prohlídku tamního kostela, máte v ceně šedesáti korun započítánu i krátkou návštěvu dlouhou dobu uzavřeného Větrného zámku.
Alespoň tak to stojí v propozicích. Ovšem dostat se do romantické vily, kterou si ve 30. letech minulého století nechal postavit sochař a medailér Josef Šejnost, není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. K tomu, aby turista mohl vstoupit dovnitř, potřebuje i jistou dávku štěstí.
Například ti, kteří na vrchol ve výšce 765 metrů nad mořem dorazili minulý pátek, měli smůlu. Stavbu, kterou navrhl renomovaný architekt Kamil Hilbert, jenž se podílel i na dostavbě chrámu svatého Víta na Pražském hradě, viděli pouze zvenčí. Dovnitř mohli nahlédnout pouze přes obvodové zdivo.
„Popravdě ani nevím, jestli se do zámečku chodí,“ odpověděla na přímý dotaz pokladní u křemešnické rozhledny, kde se vstupenky na prohlídku dají koupit.
„Ještě minulý týden jsme mohli zámečkem provádět, ale potom ho zavřeli, protože začne jeho rekonstrukce. Má se tady vyměřovat a dělat další přípravné práce. Proto už ani nemáme klíč,“ vysvětlovala průvodkyně z obecně prospěšné společnosti Matice Křemešnická, jež prohlídky organizuje.
„Rekonstrukci skutečně chystám. Během letošního roku chci opravit střechu. Ale prohlídky by na zámečku měly v současné chvíli normálně probíhat. S lidmi z Matice Křemešnické jsme domluveni a mají k dispozici i klíče od domu. Spolupracujeme bez nejmenších problémů,“ tvrdí však majitel romantické vily Jiří Kovář.
Podle Víta Škody mladšího, který je ve veřejně prospěšné společnosti zodpovědný za prohlídky Křemešníku šlo pouze o momentální nedopatření.
„Zrovna jsem to ověřoval u průvodce, který na Křemešníku momentálně je. Klíče stále máme a prohlídky se konají. Došlo zřejmě k nějakému nedorozumění,“ pokrčil rameny Škoda.
Větrný, dříve Havraní zámekVětrný zámek, původně byl znám pod názvem Havraní zámek. Jeho stavba na Křemešníku začala v roce 1930 podle projektu renomovaného architekta Kamila Hilberta, jenž se podílel i na dostavbě katedrály svatého Víta na Pražském hradě. |
Pokud se turisté do křemešnického zámečku skutečně dostanou, mohou si podle informací od průvodkyně prohlédnout pouze jednu místnost ve vyšší věžičce, kde bývala ložnice.
„Do ostatních obytných místností i na toaletu se muselo chodit do hlavní budovy uprostřed areálu. Tam je také kuchyň či jídelna,“ popsala interiéry průvodkyně.
Větrný zámek na Křemešníku nemá vyloženě veselý osud. Jeho stavba začala v roce 1930.
Architekt Hilbert se nechal inspirovat středověkými opevněnými hrady. Sídlo bylo od počátku zamýšleno jako letní vila pro čtyřčlennou rodinu.
Během stavby došlo několikrát ke změně projektu. V roce 1934 se pak práce zastavily úplně a prakticky nikdy už se znovu nerozběhly.
Nový majitel chce začít stavět do dvou let
Před šesti lety si zámek od vnučky původního majitele koupil Jaroslav Škodák, který se však postupně zadlužil a zámek byl pak nabídnut v dražbě. Z původních více než tří milionů korun spadla cena na méně než milion. Za tuto částku letos vilu koupil již zmíněný Jiří Kovář, který s ním má velké plány.
„Momentálně architekt Petr Šíma zpracovává projekt na dostavbu zámku. Drží se přitom původního návrhu Kamila Hilberta,“ potvrdil nový majitel, jenž sám podniká v oboru stavitelství a jednou ze specializací jeho firmy je právě obnova historických budov.
Stavba by se měla podle jeho slov rozjet v horizontu dvou let. Během pár měsíců, co mu zámeček patří, v něm zajistil především generální úklid. „Byla zde spousta věcí, které se nedaly nijak využít,“ uvedl Kovář s tím, že na Křemešník pravidelně jezdí.
