Za projektem na výstavbu větrných elektráren u Kojetína stojí společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Poblíž silnice na Havlíčkův Brod by chtěla postavit dva větrníky. I s listy vrtulí by měly být vysoké kolem 190 metrů. Obci za to slíbila roční zisk minimálně 630 tisíc korun.
Už v roce 2024 se v Kojetíně na toto téma uskutečnila anketa. Většina obyvatel se vyslovila pro výstavbu. Rozdíl byl však pouhých deset hlasů, pro bylo 72 lidí, proti 62. Vedení obce následně se společností ČEZ podepsalo smlouvu. „Budovali jsme kanalizaci, stálo nás to desítky milionů. Peníze potřebujeme. Čím dřív elektrárny budou, tím lépe,“ shrnul starosta Kojetína Ladislav Venc.
Elektrárny podle zveřejněných podkladů neměly stát vyloženě na vrcholu kopce. Umístěné mají být do svahu, přičemž nejbližší vrchol je o dvacet až třicet metrů výš. Od nejbližších obydlí mají být vrtule minimálně 800 metrů. Od sousedních obcí pak dva kilometry a dál.
Nyní se záležitost dostala až do Havlíčkova Brodu. Investor totiž projekt drobně upravil. Větrníky posunul o několik desítek metrů dál od Kojetína do původně lesního porostu u výkrmny prasat. Zdejší lesní pozemky, které jsou po kůrovcové kalamitě vykácené, patří Havlíčkovu Brodu.
„Původní umístění bylo na soukromých pozemcích vícero vlastníků. Elektrárny jsme posunuli na pozemky Havlíčkova Brodu, protože se nám jednání s jedním vlastníkem zdálo jednodušší než s větším počtem drobných majitelů,“ vysvětlil manažer projektu Petr Elfmark Bartoš.
„Stavba by ovlivnila kvalitu života tisíců lidí“
Brodští zastupitelé se záležitostí nyní zabývali. Na poslední jednání dorazily i desítky lidí z řad veřejnosti. Přijeli členové vedení sousedních obcí, osadních výborů i další lidé. Všichni s jedním cílem, výstavbě větrníků zamezit.
Ještě před jednáním zástupci okolních obcí rozeslali dopis, v němž důvody svého postoje objasňují. „Jde o zásah, který zásadně ovlivní celý region, jeho krajinu, rozvoj obcí i kvalitu života tisíců obyvatel,“ píší v dopise. Podepsaní jsou pod ním starostové Rozsochatce, Dolní Krupé, Břevnice, Kyjova i člen osadního výboru v Jilemníku.
Havlíčkův Brod odmítl stavbu větrníků vyšších, než je Žižkovská věž v Praze |
Domnívají se, že projekt trvale a nezvratně změní charakter krajiny na Vysočině. Obávají se s tím souvisejícího zastavení rozvoje obcí a bytové výstavby, propadu hodnoty nemovitostí, odlivu obyvatel, poškození krajinného rázu a negativních dopadů na život obyvatel.
„Zvlášť alarmující je plánovaný zásah do krajiny v okolí Ronovce, v oblasti pramenišť a nově vysazených, dlouhodobě udržovaných porostů, které měly sloužit jako přírodní a rekreační zázemí pro celý region,“ upozorňují autoři dopisu. „Požadujeme, aby byl tento projekt okamžitě zastaven,“ zdůrazňují.
Když fouká v Rakousku u hranic, fouká i u nás
Na stejnou notu naskočili i havlíčkobrodští zastupitelé. „Byl by to velký zásah do krajiny. Co dělá charakter Vysočiny, by bylo poničeno,“ konstatovala například Veronika Prchalová (Broďáci).
„Větrné elektrárny by byly na okraji Ronoveckého lesa, což je regionální biocentrum. Stavbou by bylo znehodnoceno,“ upozornil starosta Zbyněk Stejskal (ODS).
Pelhřimovští zastupitelé stopli větrné elektrárny i bez hlasu lidu |
„Nejsem proti větrníkům. Ale jsem proti tomu, aby byly rozházené po kopcích Vysočiny. Když může foukat hned za hranicemi v Rakousku, určitě stejně tak fouká na naší straně jižní hranice. Tam je stavme,“ nabádal místostarosta Vladimír Slávka (ANO) s odkazem na severovýchod Rakouska, kde je velkých větrných farem několik.
„Stojí obcím za půl milionu korun ročně nechat si zohyzdit krajinu ve svém okolí? Vždyť jeden blok Dukovan vyrobí elektřiny jako až tři tisíce větrníků,“ poznamenala Ivana Mojžyšková (SOCDEM) a naznačila, kam má stát směřovat v energetice podporu.
Vyčkejme na akcelerační zóny, vyzval Hlaváč
Ekolog a zastupitel Václav Hlaváč (Společně pro Brod) znovu opakoval, ať se zastupitelé neukvapují a nabídku neschvalují do doby, než budou vyčleněné takzvané akcelerační zóny. To budou území vhodnější pro umístění větrných elektráren a rovněž pro ně v těchto místech bude snadnější povolování. „Letos by měly být schválené. Do té doby doporučuji vyčkat,“ prohlásil.
24. června 2024 |
S takovým postojem souhlasil i místostarosta Libor Honzárek (TOP 09). „Zatím chybí jakákoliv koncepce pro širší území. Nemělo by se to nechat čistě na jednotlivých samosprávách. Kde kdo sežene kopec a dostane patřičný úplatek, pak skloní hlavu,“ řekl.
Když diskuse začala zabředávat do ideologické roviny, ozvala se místostarostka Marie Rothbauerová (ODS). „To, zda mají u Kojetína stát větrné elektrárny, je věcí Kojetína. My tu máme pouze posoudit, zda společnosti ČEZ pronajmeme pozemek, či nikoliv. I když odmítneme, proces může pokračovat dál i bez Havlíčkova Brodu,“ upozornila kolegy.
Projekt pokračuje dál. „Partnerem je Kojetín“
A přesně tím směrem se celá záležitost nyní vydala. Zastupitelé Brodu pronajmout ČEZ část pozemku odmítli. Ovšem Kojetín má se společností ČEZ smlouvu a chce v projektu pokračovat. A stejně to vidí i investor.
„Chtěli jsme si přípravu zjednodušit, nepodařilo se. Nic to nemění na tom, že budeme dál pokračovat na soukromých pozemcích. Pro nás je v tomto partnerem obec Kojetín, v jejímž katastru se pohybujeme,“ vzkázal Petr Elfmark Bartoš.
Zastupitelé Havlíčkova Brodu se větrnými elektrárnami zabývali už podruhé během poměrně krátké doby. V prosinci odmítli žádosti tří investorů, kteří chtěli stavět až 250 metrů vysoké stožáry s vrtulemi poblíž brodské místní části Květnov u silnice na Jihlavu. Použili při tom prakticky totožné argumenty – že stožáry pozmění ráz krajiny, poškodí ji a že do ustanovení akceleračních zón nic neschválí.
Na Vysočině je sedm větrných elektráren. Poslední dvě vyrostly v roce 2009 u Věžnice na Havlíčkobrodsku. Vzhledem k nynější podpoře obnovitelných zdrojů energií jednají o stavbách větrníků investoři na více místech. Některé obce už s nimi uzavřely smlouvu o budoucí spolupráci, například Přibyslav, Štoky, Šlapanov, Stonařov, Dlouhá Brtnice či Žirovnice. Jinde – třeba ve Větrném Jeníkově, Polné, Počátkách či Oudoleni – lidé větrníky odmítli.
Větrné elektrárny měly stát na okraji lesního pozemku u Kojetína.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
