Velká vrtule na vysokém stožáru se točí nad obcí Kámen na Havlíčkobrodsku od roku 2007. Tehdy ji tam vztyčil soukromý investor. Patří mezi sedm větrných elektráren na Vysočině postavených a zprovozněných.
Zanedlouho by se k ní mohly přidat další dvě. Zájemce o výstavbu s vedením obce jednal a dostal prvotní příslib. „S projektem souhlasíme. V zastupitelstvu už jsme odhlasovali smlouvu o smlouvě budoucí,“ informoval starosta obce Václav Vala.
Dva nové stožáry by měly vyrůst poblíž toho stávajícího. Jeden bude na jedné straně silnice 38 z Havlíčkova Brodu na Kolín, druhý naproti přes dopravní tepnu. Postavené by měly být na obecních pozemcích, jež Kámen investorovi pronajme.
„Žádný protest proti záměru se tu neobjevil, sousedé nemají námitky. Za ty roky provozu jedné větrné elektrárny jsme si ověřili, že život místních nikterak neovlivnila a nenarušila ani přírodu,“ podotýká starosta.
Kámen k podpoře projektu vedou nejen v současné době hojně propíraná ekologická hlediska, ale zcela pragmaticky i vidina zisku. Investor totiž obci slibuje roční platby v milionech korun. Pro vesničku s necelými čtyřmi stovkami obyvatel by to byl luxusní příjem.
„Jen tyto dvě nové elektrárny by dodaly čtyřicet procent rozpočtu naší obce,“ zdůraznil Václav Vala. Z provozu stávajícího větrníku ani náznakem tolik peněz není. Dle smlouvy obec získává ročně 75 tisíc korun.
Stonařovští podpořili nové elektrárny v anketě
Podobný záměr má další soukromý investor i ve Stonařově. Západně od městyse ve směru na Třešť by rád vystavěl větrný park se třemi až čtyřmi vrtulemi. Instalovaný výkon jedné z nich by měl dosáhnout až 4,5 megawatt.
A ani Stonařov se nestaví proti. Naopak, jeho obyvatelé v nedávné anketě výstavbu poměrně výrazně podpořili. „Ankety se zúčastnilo 43,8 procent letos plnoletých obyvatel. Z 378 platných anketních lístků se 302 občanů vyslovilo pro výstavbu větrných elektráren, což odpovídá osmdesáti procentům,“ stojí na webových stránkách městyse.
Zastupitelé tak na nic nečekali a už v minulém týdnu vyjádřili souhlas s uskutečněním projektu. Na příštím zasedání by měli projednat návrh smlouvy s investorem. „Doladíme ještě některé detaily,“ vzkázal starosta Stonařova Ivan Šulc.
Také jeho městys by z provozu větrného parku mohl významně těžit. Investor slibuje buď paušální platbu za vyrobené megawatty energie, nebo podíl na zisku společnosti. Stejně přistupuje i k soukromým vlastníkům půdy, kterou by pro výstavbu chtěl využít.
Stonařov a Kámen jsou jen dva příklady. Podobné záležitosti v současné době řeší vícero radnic na celé Vysočině. S vidinou legislativních změn a zvyšující se podpory obnovitelných zdrojů energie ze strany státu vycházejících z plánu Green Deal se objevují desítky investorů.
Dokument určí pro elektrárny vhodné lokality
Vysočina má pro větrné elektrárny příznivé podmínky. Od roku 2009 se k nim však stavěla striktně odmítavě. „Kraj stavbě větrných elektráren nemůže zabránit úplně. Ale uděláme vše pro to, abychom situaci žadatelům co nejvíce ztížili,“ pravil na dni otevřených dveří věžnických elektráren v červnu 2014 tehdejší krajský radní pro oblast životního prostředí Zdeněk Chlád.
Dnes je situace jiná. Kraj s ohledem na podporu zelené energetiky pomalu otáčí. Začal pracovat na strategiích i změnách zásad územního rozvoje. Dokument by měl určit lokality vhodné pro budování větrných i solárních elektráren. Hotov by měl být do konce letošního léta.
„Budou zohledněna mimo jiné geomorfologická specifika Českomoravské vrchoviny, sídelní struktura, kulturně-historické dominanty včetně sakrálních staveb, přírodní dominanty nebo krajinné předěly,“ přiblížil hejtman Vítězslav Schrek.
Podle jeho náměstkyně Hany Hajnové je však už nyní jisté, že větrníky nebudou smět stát všude. Tvrdí, že až 90 procent plochy regionu je pro umístění větrných elektráren krajinářsky nevhodných a některé pozemky jsou nevhodné z jiných důvodů.
„Ztratili jsme 15 let, stále jsme v bodě nula“
„Zatím zůstává nejasná situace ohledně parametrů pro vymezování takzvaných ‚go to‘ zón. I za těchto předpokladů je možné hledat přijatelné kompromisy v podobě ploch krajinářsky přijatelných, například málo členité povrchy a náhorní planiny. Těchto míst však na Vysočině není mnoho,“ upozorňuje Hajnová.
Konkrétně Kámen se takového vymezení ploch příliš neobává. „Pokud už jedna elektrárna roky a bez stížností nad obcí funguje, mohly by přibýt i další dvě,“ domnívá se starosta Vala.
Stonařovský Ivan Šulc je zatím opatrnější. Investora podle něj čekají mnohá další a rozhodně složitější jednání, než absolvoval na úřadě městyse. „Jedním z limitujících faktorů bude i armáda. Nad Stonařovem vede vojenský letecký koridor do výcvikového prostoru,“ zmínil. Jen kousek od Stonařova však leží Pavlov, kde už roky stojí větrný park se čtyřmi stožáry. Ten povolení dostal.
Podle stonařovského starosty je otáčení postoje státu i kraje k obnovitelným zdrojům chvályhodné, nicméně velice pomalé a zdlouhavé. „Za těch patnáct let, co tu platí prakticky stop stav, se veškeré vymezení ploch a podmínek pro výstavbu mohlo promyslet a doladit. Ten čas jsme ztratili. Stále se nacházíme v bodě nula,“ podotýká.
