Do kamny vyhřáté místnosti vstoupí dva muži. Cimra připomíná uspořádanou, útulnou přeplněností nejrůznějšími předměty snad koloniální obchod někdy před sto lety. Jeden z mužů drží v ruce papírový sáček. „Přinesli jsme si mák. Jdeme si vyzkoušet mlýnek.“
Žena za pultem přikývne a muži vstoupí bočními dveřmi doprava do další místnosti. Ta už vyhřátá není, ale přeplněná předměty je stejně tak. Porcelán, skleničky, u okna houpací koně, konvice na čaj, sifonové lahve, tmavé pivní lahve, lustry, lavory, košíky a kufry... Stěží vás napadne, co tady vlastně není.
Na zámku přespává v místnosti, kde se netopí. Není tam totiž komín. „No, spal jsem tam i v minus čtrnácti.“
