„Doufám, že jsi spokojený. Můj syn včera spáchal sebevraždu. Měl jít ven z vězení v prosinci a tys mu napařil další dva roky. Doufám, že s tím umíš žít.“
I takový komentář k práci jednoho muže v taláru z Vysočiny je na webu znamysoudce.cz. Jsou tam i ohlasy plné respektu. Na jednom se shodly i protistrany. Ocenily, že soudkyně byla objektivní a bránila zájmy dítěte. Jednalo se o popření otcovství.
Jak také lidé hodnotí soudce z Vysočiny
Zdroj: diskuse na znamysoudce.cz |
Hodnotitelský web vlastní podnikatel a občanský aktivista Aleš Hodina. „Já osobně mám velmi špatné zkušenosti s opatrovnickou justicí, kde soudí v naprosté většině ženy,“ uvedl Hodina, který se veřejně angažuje pro střídavou péči o děti po rozchodech rodičů.
Chce, aby hodnocení soudců na webu bylo jakýmsi zrcadlem fungování justice. „Aby lidé viděli, jakým způsobem jednotliví soudci pracují. Je to zpětná vazba i pro ně. Aby soudci viděli, že nejsou ve věži ze slonoviny. Jejich rozhodnutí mají dopad na konkrétní život lidí. Bohužel se setkáváme s tím, že rozhodnutí soudců nejsou vždy úplně kvalitní a profesionální,“ dodal Hodina.
Chce touto cestou kultivovat prostředí v justici. Z webu odstraňuje pouze komentáře a hodnocení, která jsou podle něj nevěrohodná či urážlivá. Každý hodnotitel uvádí, jestli je nestranný, nebo se s konkrétním soudcem setkal jako žalovaný, žalobce, advokát, svědek, znalec či novinář.
A pak podle známek posuzuje třeba soudcovu přesnost, schopnost zvládnout složitější spory či nestranný přístup.
Lidé hodnotí podle toho, zda spor vyhráli, míní advokát
Třeba Vladimír Sova, předseda Okresního soudu v Jihlavě, hodnotitelský web dosud neznal. Stejně tak jeho kolega Roman Švaňhal, který je předsedou ve Žďáru nad Sázavou.
„Ani ho nehodlám sledovat. Veřejnost má samozřejmě právo se svobodně v mezích zákona vyjadřovat k čemukoliv a kdekoliv, ale já při své práci, ke které patří i hodnocení soudců, využívám jiné zdroje informací,“ popsal.
Kromě vlastních poznatků sleduje hodnocení činnosti svých kolegů nadřízenými soudy.
„Soudnictví je službou poskytovanou veřejnosti, ale je třeba si uvědomit, že tato služba je poskytovaná autoritativně státem, a to i proti vůli některých dotčených osob, zvláště pak v trestním řízení. I v řízení civilním je vždy úspěšná v zásadě jen jedna ze stran sporu. Ne každý může svoji prohru v soudním sporu unést,“ upozornil Švaňhal.
A když někdo hodnotí s pocitem hořkosti po soudní prohře, může být podle něj jeho pohled zjednodušující a zavádějící. Taková hodnocení nemají podle Švaňhala prakticky žádnou vypovídací hodnotu pro veřejnost a už vůbec ne pro soudnictví.
Podobný názor má i advokát Luboš Kliment. Soudce podle něj nelze posuzovat jako živnostníka.
„Jeho kvalitu nemůže reálně hodnotit laik, který čerpá zpravidla z jediné zkušenosti a je na věci osobně zainteresován. Skutečně dobrý soudce se nesmí nechat veřejností ovlivnit, musí rozhodovat dle svého svědomí a ve svých rozhodnutích hledat obecný princip spravedlnosti,“ řekl advokát.
Web si Kliment prohlédl a komentáře podle něj vypovídají o tom, že hodnotitelé byli často v případech osobně zainteresovaní. „Hodnotí pouze podle svého úspěchu či neúspěchu v řízení,“ dodal.
