Tři mohutné stožáry u Studnic vyrostly v roce 1980. Jsou na nich zavěšeny...

Tři mohutné stožáry u Studnic vyrostly v roce 1980. Jsou na nich zavěšeny vodiče pro napětí 400 tisíc voltů. Vědci zkoumají, jak se na nich tvoří námraza. A ta v nadmořské výšce 784 metrů vůbec není neobvyklá. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Stožáry a dráty, které nikam nevedou. Unikátní zařízení roky měří námrazu

  • 7
Zima na Vysočině a jinovatka patří k sobě. Toho si všimli vědci už před více než devadesáti lety. A tak u Studnic na Žďársku vybudovali dodnes sloužící zařízení, které sleduje tvoření námrazy. Stožáry propojené kabely a mnohaleté detailní měření jsou unikáty, jež nemají jinde ve světě obdoby.

Na polích u osady Studnice poblíž Nového Města na Moravě překvapí zdaleka viditelná trojice mohutných stožárů pro vedení velmi vysokého napětí. Jenže stožáry jsou zde právě jen tři... Vedení mezi nimi jako by vedlo odnikud nikam. Prověšená lana elektrických vodičů totiž skutečně proud nevedou.

Vědci sledují, jak toto modelové elektrické vedení namrzá. Už od roku 1929 zde funguje základna pro výzkum námrazy, která se právě zde, v nadmořské výšce 784 metrů, v chladnějším období roku tvoří pravidelně a intenzivně.

Tři mohutné stožáry u Studnic vyrostly v roce 1980. Jsou na nich zavěšeny vodiče pro napětí 400 tisíc voltů. Vědci zkoumají, jak se na nich tvoří námraza. A ta v nadmořské výšce 784 metrů vůbec není neobvyklá.

Po prvotním průkopnickém jednoduchém zařízení podobném myslivecké sedačce tady vybudovali modernější systém v roce 1940. Od toho roku až dodnes se také získaná měření dochovala.

V roce 1974 byla především oblast dnešní Vysočiny - neboli Českomoravská vrchovina - zasažena ničivými námrazami, které trhaly dráty a lámaly stromy. To byl pro stát impulz, aby se na výzkum námraz více zaměřil.

Data ze stožárů odečítají stovky moderních čidel

V roce 1980 proto u Studnic vyrostly tři mohutné stožáry se zavěšenými vodiči pro napětí 400 tisíc voltů. V několika výškových úrovních jsou opatřené množstvím dalších měřidel.

Zařízení se od té doby až dodnes používá. Data jsou odtud ze stovek moderních čidel odesílána automaticky. Přijímají je vědci v brněnské firmě EGÚ, což je pracoviště, které se výzkumem námrazy a příbuzných oborů v energetice profesionálně zabývá od roku 1951.

„Letos jsme v případě Studnice dokončili osmdesátiletou řadu sledování námrazových maxim v jedné oblasti. To jsou údaje, které v takovém celku nikdo na světě nemá,“ vysvětlil Petr Lehký, který se v EGÚ zabývá výzkumem vlastností elektrických sítí.

Údaje ze sledování námraz se využívají například při navrhování nových technologií či ochranných prvků přenosových soustav. Z údajů se odvozují námrazové mapy pro energetiku či stavebnictví.

„Nyní tam měříme námrazové jevy na koulích výstražného značení na elektrických vedeních pro letce. Údaje budou sloužit jako podklad pro nově vznikající evropskou normu,“ přiblížil Lehký.

Správě CHKO se vysoké stožáry nelíbí, městu nevadí

Budoucnost zařízení u Studnice je ale nejistá. Správa CHKO Žďárské vrchy totiž s jeho existencí v těchto místech nesouhlasí a žádá, aby byly stožáry odstraněny.

Nové Město na Moravě, jemuž dotčené pozemky patří, oproti tomu nemá problém s tím, aby je na další roky firmě EGÚ pronajalo. „Nám tam ty stožáry určitě nijak nevadí,“ řekl novoměstský starosta Michal Šmarda.

Vědci se dohodli i s majitelem ostatních dotčených parcel. „Určitě chceme toto zařízení u Studnic provozovat co nejdéle. Nelze ho jen tak přestěhovat, tím znehodnotíme obrovské množství dat, která jsme z toho místa nastřádali,“ řekl Lehký.

Vědci by na místě stoprocentně chtěli zachovat nejvyšší padesátimetrový střední stožár s měřící technikou. Ten slouží i pro přenos internetu a telekomunikací. „Pokud by krajní stožáry musely být odstraněny, tak se připravíme o možnost tam provádět výzkum na skutečném fyzickém provedení vodičů,“ poznamenal Lehký.

Úbočí vrchu Kopeček nad Studnicí, kde stožáry stojí, patří k nejvýše položeným vyhlídkovým místům Vysočiny. Bývají odtud vidět vrcholky Alp, vzdálené 200 kilometrů. Proto se před lety objevil návrh upravit nejvýše položený námrazoměrný stožár na rozhlednu. K realizaci zatím nedošlo.

Menší manuální námrazoměrné stanice byly v minulosti na více místech Vysočiny. Byly však už nahrazeny novými technologiemi, a tak se dodnes z těchto pamětníků dochovala pouze mysliveckému posedu podobná stanice u Kalhova na Jihlavsku. Ani ta se už nepoužívá.