Jeho nadšení a cestovatelská vášeň mu také za pět let vynesla zápis do České knihy rekordů.
Co je svalová dystrofieSvalová dystrofie je onemocnění způsobené genetickou vadou, spočívá v ochabování a ubývání svalové tkáně. Většinou je neléčitelná. Obecně se porucha projeví už v dětském věku, většinou do tří let. Častěji postihuje chlapce. V dospívání se zhoršuje. Stále ubývá svalstva, to omezuje pohyb, již kolem šesti let věku začíná být nemoc velmi omezující. |
"Všechno to byla víceméně náhoda. Když jsem skončil svůj pracovní poměr v peněžním ústavu, udělala manželka nejlepší rozhodnutí ve svém životě a pustila mě na tři měsíce na Nový Zéland, abych se učil anglicky," začal vyprávět příběh své rodiny Jiří Mára starší.
Poté, co se vrátil, a všichni se jej vyptávali, jaké to v cizí zemi bylo, vyprávění oslovilo především jeho syna. Vydali se proto na Nový Zéland spolu.
Cestovat začala i matka
Z cesty pak vydali knihu a dokumentární film. Cestování je nadchlo, a proto začali plánovat další trasu, kterou by Jirka se svým hendikepem mohl překonat. Čekala je Jižní Amerika, kde chtěli studovat španělštinu.
V Latinské Americe strávili šest týdnů, chodili do školy a cestovali po Galapágách, Ekvádoru a dalších zemích. Tentokrát už se s nimi na cesty vydala i Jirkova matka Alena. Hned, jak se vrátili domů, začali oba Jirkové plánovat výpravu do Japonska.
Čtvrtou expedicí měla být Afrika. Černému světadílu se však Jirka musel ze zdravotních důvodů tenkrát vyhnout. Absolvoval náročnou operaci, po níž měl v páteři dvaatřicet šroubů, lékaři mu tuto náročnou cestu nedoporučili.
"Vybrali jsme tedy takovou jednodušší cestu - na Island a do Grónska, které je geograficky součástí Severní Ameriky a vlastně jsme tak navštívili další světadíl," nechal se slyšet Mára starší.
V Africe projeli JAR, Zimbabwe, Botswanu a Namibii
Nato se Jirka konečně podíval i do vysněné Afriky. Cestu podrobně a do nejmenších detailů naplánoval, nenechal nic náhodě.
"Spali jsme tam v kempech a jezdili pronajatým autem, Jirka věděl snad i to, co se stane v příštích pěti minutách, my to někdy nevíme vůbec. Projeli jsme Jihoafrickou republiku, Zimbabwe, Botswanu, Namibii," vyjmenoval s hrdostí v hlase otec mladého vozíčkáře. Později také zjistili, že jsou vlastně jediní, kdo s vozíkem takto cestuje a že se dostanou do České knihy rekordů.
"Jsme rádi, že se o tom ví. Ale o to větší je to pro nás příležitost oslovit více lidí se zdravotním postižením, kteří se bojí, že nikam cestovat nemohou, a nevědí, že i oni mohou opravdu něco dokázat. Ta největší radost pro nás je, když vidíme, jak jim Jirka dává optimismus na různých besedách," podotkl Jirkův otec.
Na Antarktidě je zima, tati!
Teď Jirku jeho otec přemlouvá, aby se vydali do Antarktidy. Jeho synovi se tam ale moc nechce. "Cestu zatím připravenu nemáme, je tam moc zima a mně se tam nechce," pravil s úsměvem Jirka.
Přesto už rodina chystá další cestu. Tentokrát objedou po obvodu celou Austrálii. "Vyjedeme ze Sydney a po dvaceti tisících kilometrech se tam zase vrátíme. Vše musíme pečlivě naplánovat," sdělil mladý cestovatel.
Kuriózní je, že kvůli svému hendikepu se Jirka nedostal na střední školu, kde chtěl studovat cestovní ruch. Teď cestuje bez problémů a je mozkem celé expedice.
"Je pravda, že mu musíme dát počítačovou myš do ruky, ale poté už vše připravuje on. Když cestujeme, s vozíkem se dá jít téměř všude. Vynesli jsme ho na zádech i na čtyřicetimetrovou vyhlídku na stromě. Ačkoli nepohne téměř žádným svalem na těle, je pravda, že je v cizině vždy tím nejobletovanějším," usmíval se jeho otec.
Nejlíp bylo v Japonsku, říká mladík
Nejvíc se Jirkovi líbilo v Japonsku. "Lidé jsou tam příjemnější, hodnější než tady," mínil mladík.
V té které zemi si auto většinou půjčují. Pokud musí někam pěšky, vozík není překážkou, v žádné zemi se prý nesetkali s tím, že by byl přítěží. "Naopak, třeba na Galapágách, kde s žádnými vozíčkáři nepočítají a také tam nikam nesmíte bez průvodce, nám přidělili rovnou dva nebo tři muže, kteří nám pomáhali," vyprávěl otec.
Své cesty financují Márovi z knih, DVD a besed, které po každé expedici vydávají a podnikají. "Na podzim a na jaře jsme na cestách po republice a besedujeme," doplnil Mára.
