Právě kavkazské jedle mající původ na Kavkaze a poloostrově Malá Asie si v posledních letech získaly velkou oblibu v Česku a dalších evropských zemích.
Přímo na pěstování kavkazských jedlí a také smrků pichlavých se specializuje Martin Smetana, jehož plantáže se rozkládají u obce Heřmaneč nedaleko Dačic na pomezí Vysočiny a jižních Čech.
„K dispozici máme stromky rostoucí na volné ploše o rozloze zhruba jeden hektar. To znamená, že na výběr je ze šesti až sedmi tisíc kusů. Nabízíme jedle a smrky, převažují jedle,“ popsal Smetana.
Největší nápor na plantáži začne o víkendu
Lidé si mohou na plantáži vybírat své favority už od začátku adventu. Hlavní nával se však očekává od 10. prosince, kdy začne prodej fungovat nejen o víkendech, ale denně; a skončí až den před Štědrým dnem.
Zvolený jehličnan si lze buď hned odvézt, nebo jen označit, zaplatit a nechat na místě. Lidé jej tak nemusejí skladovat doma, kde k tomu často nemají vhodné podmínky a dřevina zbytečně degraduje.
„Zákazníci si pak stromky mohou u nás vyzvednout až těsně před svátky. Tento způsob je v poslední době hodně oblíbený,“ popsal prodejce s tím, že od nabízení již nařezaných stromů na prodejních místech mimo plantáž už ustoupil. Tisíce jeho jehličnanů míří také do velkoobchodu.
Na heřmanečských plantážích se tento rok zdražení nevyhnuli. „Ceny jsme zvedli o 10 procent, ale nešlo to jinak - některé vstupy šly totiž nahoru klidně až dvojnásobně. Něco jsme vzali samozřejmě na sebe jako firma, ale něco musíme promítnout i do prodejních cen,“ konstatoval Smetana.
Jedle do metru u něj vyjde na 270 korun a za každých 10 centimetrů navíc si zájemci připlatí vždy po 27 korunách. Zhruba 1,5 metru vysoká kavkazská jedle tak vychází na 405 korun. Za metrový smrk pichlavý dají lidé 160 korun, dvoumetrový vyjde na 320 korun.
Cenu stromků zvýšilo i zdražení dopravy
Kolem sedmi stovek kavkazských jedlí měla letos pro své zákazníky nachystáno Zahrada Matúšů, prodejna a zahradní centrum v Horních Lhoticích u Kralic nad Oslavou na Třebíčsku.
Nabízejí je zde od prvního adventního víkendu v celkem čtyřech velikostech. Kupující za ně zaplatí od 429 do 799 korun.
I v Zahradě Matúšů museli letos ceny mírně zvednout. „Zdražovali jsme ale jen o částku, kterou si navýšil dodavatel stromků za dopravu,“ podotkla Nikola Gombalová, pracovnice zahradnictví.
Zájem je podle ní setrvalý jak o řezané jedle, tak o živé stromky v květináčích. „V květináčích prodáváme jedle kavkazské i korejské nebo smrk pichlavý,“ uvedla Gombalová. Tyto živé symboly Vánoc stojí od čtyř stovek po zhruba jedenácti set korun, dle velikosti.
Nečekaný je zájem o borovice, jsou hned pryč
Kavkazské jedle i smrky „pichláče“ stejně jako tuzemskou klasiku v podobě jedle bělokoré, borovice lesní či smrku ztepilého přímo z okolních lesů zájemci pořídí v Obchodním domě Kinský ve Žďáře nad Sázavou.
„S prodejem jsme začali o prvním adventním víkendu, kompletní nabídku máme od 1. prosince. Nezdražovali jsme ani naše stromky z vyřezávek, ani ty z dovozu,“ sdělil vedoucí Jaroslav Žwak.
Každý druh stromku si podle něj najde své zájemce. Hodně lidí preferuje zmíněné kavkazské jedle, pár dní před svátky bývají občas už vykoupené. „Letos jsou navíc opravdu moc hezky rostlé,“ pochvaluje si Žwak stromy pocházející z polských plantáží.
O moc pozadu ale nezůstávají ani české stálice. „Ač se to možná nezdá, zákazníci jdou hodně po klasických borovicích lesních. Těch ale moc nemíváme a bývají hned pryč,“ dodal Žwak.
Výhodou borovic mimo jiné je, že dlouho vydrží a neopadává z nich jehličí tolik jako třeba ze smrků. Navíc intenzivně voní.
Smrček do metru lze v OD Kinský sehnat za 79 korun, do 1,5 metru za necelou stovku. Ceny borovic se pohybují od 99 do 169 korun. Za klasickou jedli do 1,5 metru zaplatí nakupující 149 korun, za větší pak 179 korun.
Za kavkazské jedle o výšce zhruba od jednoho do 1,5 metru vydají lidé téměř šest set, smrk pichlavý - s výškou jeden až 1,3 metru - vychází na bezmála čtyři stokoruny. V nabídce jsou rovněž zhruba dvoumetrové luxusní kavkazské jedle, tam se ale cena šplhá až k tisícikoruně.
Z vyřezávek putuje kus lesa až do obýváku Stromky, které jsou nabízeny na prodejních místech zákazníkům, nemusejí pocházet jen z plantáží. Řada z nich donedávna rostla v nitru vysočinské přírody. Lidé tak klidně mohou mít doma v obýváku kus lesa, v němž ještě před pár týdny hledali houby. Tyto jehličnany jsou lesníky získávány při takzvaných vyřezávkách, jež patří k běžným výchovným zásahům v lesních porostech. „Jedná se o stromy, které by se stejně musely vyřezávat, protože z hlediska budoucího vývoje musejí uvolnit místo lepším a perspektivnějším,“ vysvětlil Jan Sovák, lesní rada společnosti Kinský Žďár, která hospodaří na téměř šesti tisících hektarů lesů Žďárska a Havlíčkobrodska. Z těchto porostů letos putuje k zákazníkům žďárského Obchodního domu Kinský kolem 700 exemplářů - smrků ztepilých, jedlí bělokorých a borovic lesních. „Stromky pro vánoční trh vybíráme samozřejmě i podle vzhledu - měly by být bohaté a pěkně rostlé, ale v potaz musíme brát také místo, odkud je bereme. Nelze uříznout jediný smrk na ploše. Volíme proto stromy z větší skupiny tak, aby jich tam dostatek i zůstalo,“ objasnil hajný Jan Holcman, mající na starosti lesní úsek Borky poblíž obcí Karlov a Vojnův Městec. Odstraněním vhodného stromu ze skupiny dřevin ubude nadějnějšímu jedinci konkurence, tím pádem na něj zbude více prostoru, světla, živin i vody. Jako vánoční stromy se preferují spíše jehličnany z umělé obnovy, tedy uměle vysazené. Ty, jež se v lese přirozeně vysemení, jsou obvykle v příliš hustých shlucích, takže nebývají dost košaté. Stromky se řežou nejlépe souběžně se zemí, aby po nich nezůstávaly v lese velké pahýly. „Potom se případně ještě zkrátí, jsou-li ve spodní části okousané od zvěře nebo vzhledově znehodnocené od okolního porostu,“ přiblížil Holcman. Na sváteční trh putují smrčky ve věku kolem deseti let, jedličky pak o něco starší. Ideální výška stromku, která je i nejvíce žádaná mezi zákazníky, je zhruba od jednoho do dvou metrů, některé kusy ale bývají i větší. |
