Je to epilog tradičního procesí Božího těla, kterého se ve čtvrtek v dolnorakouském městysi Waldkirchen an der Thaya účastnilo tři sta lidí.
„Ve Waldkirchenu boží tělo znovu krvácelo po konci války při poválečném vyhnání. Dotkněme se při slavnosti božích krvavých ran, abychom mohli odpustit a usmířit se,“ řekl na pietě náměstek jihlavského primátora Martin Laštovička.
Někteří zástupci vyhnaných Němců přijeli v tradičních jihlavských německých krojích. Kromě církevní části se průvodu účastnila i místní hudba, zdejší hasiči a zástupci spolků.
Vedle reprezentantů města Jihlavy přijeli uctít oběti i občané ze Stonařova, který byl na Jihlavsku významným německým městečkem.
Piety se s rodinou zúčastnila také Hana Stuchlík-Kašpaříková, původně obyvatelka Brna nyní žijící v Jihlavě. „Brno i Jihlava má společné téma divokého odsunu Němců. Mě odsunuli na základě principu kolektivní viny mé pratety a prababičky. Zůstala mi babička, protože se za ní tehdy postavil její manžel, můj dědeček. Zbytek rodiny byl odsunut a čekal jej pohořelický pochod smrti,“ řekla Stuchlík-Kašpaříková.
Při červnových pochodech zahynuly stovky lidí
Tragickou poválečnou fází byly především takzvané divoké odsuny Němců. Při pochodu 9. června 1945 z Jihlavy na Telč a pak do Stonařova zahynulo údajně 300 lidí. Při dalším pochodu 21. června ze Stonařova do Rakouska zemřelo 37 dospělých a asi 25 dětí. Pohřbeni jsou právě ve Waldkirchenu, asi 15 kilometrů od hranic.
Území jihlavského německého jazykového ostrova, německy zvaného Iglauer Sprachinsel, zahrnovalo 79 převážně německých obcí. Jeho centrem byla Jihlava a dále Štoky a Stonařov.
Podle sčítání obyvatel z roku 1930 žilo na jeho území 24 235 Němců, údaje se však v různých zdrojích liší. Drtivá většina z nich byla po válce vyhnána. Odsunutí Němci z Jihlavska se usadili především v Bádensko-Württembersku a v Bavorsku, mnozí ale i v jiných oblastech.
