I to byla jedna z podob kolektivizace zemědělství, jež odstartovala před pětašedesáti lety. Novináři dělali reportáže o průkopnících z Pohledu na konci padesátých let. Ve státním statku měli tehdy málo peněz i místa ve stájích.
Proto zkusili novinku. Teletník měl ze slámy stěny i střechu. Tu držela lehká dřevěná konstrukce.
Stavba trvala jen dva týdny
"Za necelých čtrnáct dní byla stavba pro až pětadvacet telat hotova nákladem pouhých pěti tisíc korun. Nový vzdušný teletník a výběh pomůže pohledským zemědělcům též při ozdravění chovu. Celá brigádnická stavba je příkladem pro ostatní zemědělce, že z místních zdrojů lze postavit levné a účelové stavby," píše se v dobové reportáži.
Fotogalerie |
Někteří lidé si tehdy dávali naději, že rychlý rozvoj zemědělské velkovýroby nebudou muset pumpovat obří investice. A že sláma bude ta rychlá a levná cesta, jak stavět.
V Pohledu si v té době pochvalovali, jak minimální náklady vynaložili v přepočtu na jedno dobytče. Místní kronikář tehdy napsal, že experimentální teletník působil jako nehezká starodávná budova. Vedle slámy použili brigádníci ke stavbě i sololitové desky.
Do Pohledu jezdily kvůli teletníku exkurze rolníků z celé republiky. Jednotná zemědělská družstva a státní statky hledaly u Havlíčkova Brodu inspiraci též ve výrobě antibiotických přípravků do krmiv pro drůbež.
Na statku v Pohledu bylo výzkumné pracoviště, které se tím zabývalo.
Konec experimentu bez následovníků
"Tyto novoty budily pozornost. Po několika letech byl teletník zrušen a dále se nic podobného nestavělo. Pravděpodobně tento experiment nebyl vhodný pro naše drsnější podmínky na Vysočině," zhodnotil v sedmdesátých letech František Hladík.
Tento pohledský kronikář napsal v roce 1979 knihu Ta naše pole.
Teletník stál vedle sokolského hřiště za domem číslo 22. Později v Pohledu zrušili i další cíl zájezdů: výzkumné pracoviště antibiotických přípravků do krmiv.
"Protože jejich velkovýroba byla uskutečněna jinde," napsal kronikář. Podle nynějšího starosty Pohledu Milana Klementa se státní statek později privatizoval a dnes v obci působí dvě zemědělské společnosti.
"Telata se tady chovají i v současnosti," uvedla kronikářka vesnice Martina Bořilová. V obecním archivu našla i výstřižek z novin, kde je snímek ze stavby slaměného chléva. A také záběr z hasičské soutěže v roce 1960, na němž je v pozadí vidět experimentální střecha.
