Jenže výše úvěru je jenom o něco méně, než činí celý rozpočet města pro tento rok. Opoziční zastupitelé se proto obávají, že úvěr město zbytečně zadluží na mnoho let a navíc investici do haly pokládají za spornou a v současnosti pro město neefektivní.
„Ta hala už tady měla dávno stát, město si ji zaslouží a v důsledku bude mít multifunkční využití. Pokud budeme dál otálet, bude hala jen a jen dražší. Jde o různé pohledy jedné a druhé skupiny lidí, řešíme to už od roku 2016, což je dlouhá doba,“ míní starosta města Jaroslav Soukup (ČSSD), který je vytrvalým zastáncem výstavby.
Nebyl by lepší kulturní dům?
Podle opoziční zastupitelky a členky finančního výboru Evy Ošmerové (zvolena za Pro jistoty Jaroměřicka) stavba vedením města prosazovaného typu haly město zbytečně zadluží a nevyplatí se.
„V této době, kdy ve městě máme velkou, a ne zcela využitou tělocvičnu, stavět novou halu, která bude vyžadovat po dokončení také velké náklady na provoz, není tím nejdůležitějším pro město. Bylo by dobré, kdyby to byla víceúčelová hala, kde by se mohly konat i kulturní a společenské akce, ale to nebudou, protože tam bude pravděpodobně speciální povrch pro sport, na kterém nebude moci nikdo chodit na podpatcích. Menší kulturní dům by byl pro město účelnější,“ míní Ošmerová.
„Uspořádat koncert nebo společenské představení jde v každé sportovní hale. Aby se nepoškodil povrch, dají se na to natáhnout ochranné koberce, to je to poslední, co by nám bránilo v užívání haly pro více účelů,“ namítá Soukup.
Městské zastupitelstvo by se mělo tématem zabývat na svém příštím zasedání 11. prosince v hotelu Opera. Právě tento hotel v centru Jaroměřic je jednou z budov, kde město může pořádat kulturní akce – ale spíše menšího rozsahu, protože v hotelu jsou dva menší sály.
Další člen opozice Karel Nedvědický (zvolen za Pro jistoty Jaroměřicka) míní, že město by mělo investovat především do stávajících zařízení a také do infrastruktury. „Potřebujeme rekonstrukci čistírny vod a napojení dalších obcí, je třeba oprav kanalizace, pečovat o kulturní domy v jaroměřických místních částech a také stavět byty pro mladé rodiny, aby se nám město nevylidňovalo. Nelíbí se mi, že si má město brát obrovský úvěr proto, aby si tady někdo postavil pomník,“ míní Nedvědický.
Město chce současně žádat o dotace, které by mohly případně částečně stavbu haly pokrýt. Hala by měla stát 150 milionů včetně daně. Soukup věří, že pokud návrh na úvěr projde zastupitelstvem a financování bude zařazeno do rozpočtu města, bude možné stavbu haly v příštím roce na podzim zahájit. „Za dva roky by měla být stavba hotova, takže budeme muset s financováním stavby počítat i v rozpočtech pro roky 2026 a 2027,“ řekl Soukup.
Sokolovnu nikdo nezachránil
Nová hala by měla vzniknout na místě staré sokolovny na prostranstvím mezi Tyršovou a Jiráskovou ulicí. Město zchátralou sokolovnu v roce 2016 odkoupilo po dlouhých jednáních od jihlavské Sokolské župy plukovníka Švece s úmyslem ji poté zbourat a na místě postavit novou halu. Proti bourání se ozvali odpůrci demolice, kteří požadovali zapsání sokolovny z roku 1925 mezi nemovité kulturní památky. To se však nepodařilo a sokolovna byla v roce 2017 zdemolována. Nyní je na místě zatravněné prostranství.
Jedním z argumentů pro její zbourání bylo, že stavba překážela vybudování přilehlého sportoviště podle potřebných standardů – nový areál by se tam nevešel. Dalším hlediskem bylo, že budova sokolovny už prý nebyla vhodná pro současné sportovní vyžití, a současně by si pro další využívání vyžádala nezbytnou nákladnou rekonstrukci.
Proti bourání sokolovny dokonce někteří vyzvali vedení města k uspořádání referenda. K tomu nedošlo. Podle Nedvědického nebylo bourání sokolovny zcela fér.
„To tehdy byl trochu podraz, protože se mluvilo o tom, že je možné získat dotace na novou sokolovnu a hřiště. Tak jsme říkali dobře, ale nakonec se stavělo hřiště z úvěru bez dotací. Mluvilo se o tom, že se musí udělat větší stadion, tak musí sokolovna ustoupit, ale nakonec stejně hřiště nemá ty parametry,“ kritizuje Nedvědický.
Nová hala by podle stávajících záměrů měla být větší než původní sokolovna. „Bylo by hřích postavit tam něco menšího jenom proto, že je to lacinější. To se nikdy nikomu nevyplatilo. Když se postaví menší sokolovna, bude její pozdější rozšíření drahé nebo nemožné, a jde přitom o investici na příštích čtyřicet nebo padesát let,“ míní Soukup. Podle něj může město výhodně využít nízkého úrokování úvěru.
Spor spojený se starou sokolovnou se nicméně prolíná do stavby její nástupkyně a dosud nemá jasné rozřešení.
