Obce navrhovaly zrušit rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu (NSS), které se odmítly věcně zabývat jejich námitkami proti vládnímu usnesení z prosince 2020. Vláda tehdy zúžila výběr možných lokalit na čtyři, schválila plány Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a aktualizovala některé úkoly a navazující kroky v přípravě. Rozhodnutí ÚS je dostupné v jeho databázi. Obce se chtějí bránit dál.
Napadenými rozhodnutími nebyla porušena ústavně zaručená základní práva, proto soud stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou, stojí v usnesení.
Podle Petra Piňose, starosty Budišova, což je součást lokality Horka, bude obec i přesto dál proti vybudování úložiště postupovat, protože ji k tomu zavázalo obecní referendum.
Starosta nedalekého Rudíkova Zdeněk Souček je rozhodnutím ÚS zklamaný. Obce podle něho od soudu očekávaly hlubší právní rozbor a lepší odůvodnění.
„Spoléhali jsme na to, že Ústavní soud většinou neudělá to, že rozhodne a shodí to ze stolu, ale že se víc zabývá meritem věci a že třeba určité kroky dokáže zpochybnit, byť by to nic nezměnilo na jeho rozhodnutí. Připadá mi, že odůvodnění mělo být lepší. Teď budeme hledat cesty, jak se bránit dál. Asi to půjde směrem k Evropskému soudu pro lidská práva, nic jiného už nám v tuto chvíli nezbývá,“ řekl Souček.
Správní žalobu kvůli úložišti podal městys Budišov s obcemi Hodov, Nárameč, Oslavice, Oslavička, Osové, Rohy, Rudíkov a Vlčatín. Městský soud v Praze žalobu odmítl s vysvětlením, že samotné usnesení vlády ještě nijak nezasahuje do práv obcí. Vláda jeho prostřednictvím koordinuje činnost ministerstev a SÚRAO.
Řada dalších řízení ještě bude následovat
Následnou stížnost k NSS podaly všechny radnice kromě Vlčatína. Poukazovaly na to, že postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu by měla podle atomového zákona upravovat speciální norma, která ale dosud nevznikla. Stát podle obcí zneužívá absenci právní úpravy a opomíjí zájmy a názory lidí z dotčených lokalit, kteří mají obavy o zdraví, život a majetek.
Ani podle NSS nebylo možné podat proti danému vládnímu usnesení správní žalobu. Nemění, neruší ani závazně neurčuje práva nebo povinnosti obcí. Obce mohou své námitky uplatnit později, zdůraznil NSS. Zmínil například řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry podle zákona o geologických pracích.
V ústavní stížnosti osm obcí tvrdilo, že se soudy měly usnesením vlády věcně zabývat. Postup lokality do užšího výběru má prý značné a dlouhodobé dopady. „Od té chvíle, a nikoliv v důsledku dalších aktů veřejné správy, jsou stěžovatelé zásadním způsobem omezeni na svém právu na samosprávu – je utlumen územní rozvoj obcí, investiční záměry i nakládání s majetkem, jehož cena poklesla,“ stálo ve stížnosti.
ÚS ale konstatoval, že bude následovat ještě řada dílčích řízení, jež předchází stavbě hlubinného úložiště a v nichž se budou jednotlivé aspekty umístění úložiště hodnotit z různých odborných pohledů.
„Rozhodování by se mělo vrátit na začátek“
Místo pro trvalé uložení radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Postupně se měnil počet uvažovaných lokalit. Ve hře nakonec zůstaly lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Právě Horka má podle webu SÚRAO výborné geologické vlastnosti a nejsou tam významné vodní zdroje.
Podle starosty Součka se ale zúžení počtu lokalit dělalo na základě dat získaných po neoprávněném stanovení průzkumných území. „Minimálně by se proto mělo rozhodování vrátit na začátek, ať jsou ve hře zase všechny (lokality),“ řekl Souček. Rozhodovat by se podle něho mělo také až na základě nového zákona řešícího hledání úložiště, který teprve začali projednávat poslanci.
Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem, podle starších odhadů přesáhnou 100 miliard korun.
Vláda se v souvislosti s přípravou hlubinného úložiště shodla na tom, že výběr lokality vzejde ze společného rozhodnutí exekutivy a Parlamentu. Vláda dále zřídí pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.
