Na Vysočině žijí lvi. Jsou dva a jsou to teprve mláďata. Jedenáct měsíců je samici Else, o dva měsíce starší je King. Žijí v zookoutku chovatele Ladislava Váni v Kletečné, místní části Humpolce.
A zdejší lidé z nich mají strach. Vědí totiž, jak to na starém neudržovaném statku chovatele, který se stará o tisícovku zvířat, vypadá.
"Dokud tam měl běžná zvířata, trpěli jsme to. Ale lvi, to je silné sousto. Máme obavu. Když mu utečou, bude to malér," postěžoval si předseda osadního výboru Milan Eigl.
Syn si splnil sen, vesnice se bojí
Dva lvy Váňa získal z cirkusu. "Pečuje o ně syn. Splnil si velký sen," poznamenal Váňa před časem. Na statku pro ně vybudovali výběh. Obezdili část ohrady, místo mříží poslouží armatura používaná pro zpevnění betonových desek.
Nejen Eigl se obává, že až zvířata vyrostou, bude jim výběh o několika desítkách metrů čtverečních těsný. A najdou si způsob, jak se z něho dostat ven. "Jenže když to má pan Váňa povolené, nezmůžeme nic," obává se Eigl.
To ovšem nemusí být až tak pravda. Podle Váni je všechno po administrativní stránce v pořádku, má všechna razítka a lvy může chovat. Podle oslovených úřadů to ovšem už tak jasné není.
"Pan Váňa je průkopník. Zatím jsme tu neřešili stavbu, která by byla určena pro chov exotických a potenciálně nebezpečných zvířat. A co já vím, neřešili jsme ani nový výběh pro lvy v Kletečné," uvedla Alena Rajdlíková z humpoleckého stavebního úřadu s tím, že pro chov zvířat byl kdysi zkolaudován celý statek, takže se nemuselo konat kompletní stavební řízení.
Jenže vedoucí stavebního úřadu v Havlíčkově Brodě Zdeněk Paukeje to vidí jinak. "Pokud vzniká nová stavba, je vždy potřeba územní rozhodnutí a stavební povolení. V rámci stavebního řízení se posuzuje i bezpečnost stavby, v tomto případě tedy i to, jak je zabezpečeno, aby lvi nemohli utéct," tvrdí. Kletečná do pravomocí brodského úřadu však nespadá.
Inspektory veterinární správy zajištění bezpečnosti nezajímá
Stavební úřad není jediným, kdo má slovo. "Tyto případy řeší zákon o chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči. Za poplatek povolení vždy na pět let vydává krajská veterinární správa. Člověk jí musí prokázat i určitou erudici pro chov," vysvětluje chovatel jihlavské zoologické zahrady Jan Vašák. Mimochodem, ani v jihlavské zoo lvy nechovají a momentálně o tom ani neuvažují. I když třeba do africké expozice by se hodili.
Krajská veterinární správa v Jihlavě Ladislavu Váňovi a jeho synovi povolení k chovu lvů skutečně vydala. Potvrdil to její ředitel Božek Vejmelka. "Ještě než si je pan Váňa pořídil, provedli jsme na místě šetření. Vše se nám zdálo v pořádku, a povolení jsme proto vydali," řekl.
Připustil ale, že inspektory nezajímalo zajištění bezpečnosti výběhu. "To je vždy na odpovědnosti majitele a my to neposuzujeme. Nás zajímá jen to, aby bylo dobře postaráno o zvířata," prozradil Vejmelka.
Veterináři statek Váni i samotného chovatele dobře znají. Podněty tam v minulosti řešili opakovaně. Nikdy ale nezjistili závažné pochybení v chovu zvířat.
Spor Váni s veterináři se dostal až na policii
V dubnu se ale spor inspektorů s chovatelem dostal až k policii. Ta řešila případ, kdy měl Váňa inspektory slovně po telefonu napadat. "Vyhodnotili jsme to jako přestupek a předali správnímu úřadu k projednání," prozradila policejní mluvčí Monika Pátková. Ohledně lvů zatím policie nic nešetřila.
S lidmi sice těžko vychází, ale pro svá zvířata by se Ladislav Váňa rozdal. Chová jich asi tisícovku, vesměs nemocné, handicapované či opuštěné jedince. Krmivo získává z darů a od sponzorů. A těch bude nyní potřeba ještě víc. Obyčejný člověk by totiž měl co dělat, aby dva lvy uživil. "Spořádají osm kilogramů masa denně," vypočítal totiž nedávno chovatel.
Prostředí zookoutku však vábně nevypadá. Možná i proto není chovatel ve vsi oblíbený. Často si na něj mnozí u úřadů stěžují. V minulosti se už dokonce stalo, že mu někdo několik zvířat otrávil, loni mu neznámý pachatel usmrtil jelena a dvě březí laně.
