Některý z modelů AI dnes provozuje zhruba každá pátá samospráva v České republice – a stále jich přibývá.
„Do dvou let bude AI úředníka používat více než polovina českých obcí a do pěti let se 80 procent veškeré komunikace s obcí povede právě přes AI. Není tedy na co čekat, zejména v době, kdy se řadu úřednických postů nedaří obsadit,“ okomentoval Pavel Kosina, expert na AI asistenty z komunikační sítě Munipolis.
Mnohá vysočinská města nejsou v tomto odvětví rozhodně nováčky a nástroje umělé inteligence už nějakou dobu uplatňují. „Havlíčkův Brod byl prvním městem v republice, které se stalo aktivním členem České asociace umělé inteligence. Vnímáme umělou inteligenci jako významnou příležitost a systematicky podporujeme vzdělávání zaměstnanců v této oblasti,“ uvedl havlíčkobrodský starosta Zbyněk Stejskal.
Běžné AI aplikace jsou využívány pro tvorbu prezentací i pro přípravu a analýzu dokumentů, přičemž pracujeme výhradně s materiály, které neobsahují citlivé údaje.
Zbyněk Stejskalstarosta Havlíčkova Brodu
Nejvíce zkušeností s AI tam má zatím oddělení sekretariátu a komunikace. Profesionální nástroj pomáhá s přepisy jednání zastupitelstva či rozhovorů z městské kabelové televize, jež poté slouží jako podklady pro radniční noviny.
„Vedle toho jsou běžné AI aplikace využívány pro tvorbu prezentací i pro přípravu a analýzu dokumentů, přičemž pracujeme výhradně s materiály, které neobsahují citlivé údaje,“ upřesnil Stejskal.
Radnice teď také poptává firmy, které mají pro městský web vyvinout chatbot s pracovním názvem HavlBot, a také interního asistenta – ten má usnadnit vyhledávání a tvorbu usnesení pro radní a zastupitele.
Chatbot si s lidmi povídá na webu Pelhřimova
Zmíněný chatbot, tedy chatovacího robota komunikujícího s člověkem, mají už od ledna k dispozici třeba lidé v Pelhřimově. Nepřehlédnutelná ikona je vítá hned na úvodní stránce městského webu. „Občanům 24 hodin denně pomáhá najít potřebné informace a odpovídá na časté dotazy. Přispívá tak k větší dostupnosti služeb,“ vylíčila Andrea Unterfrancová, mluvčí pelhřimovské radnice.
Tohoto pomocníka doplnilo město nedávno další novinkou. „Je jí hlasový asistent Chetty. Od května byl testován a v srpnu spuštěn do ostrého provozu. Umí mluvit přirozeným hlasem, reaguje okamžitě a volajícího nasměruje na správný odbor či konkrétního zaměstnance. V úředních hodinách navíc umožňuje přepojení přímo na pracovníka,“ vysvětlila mluvčí.
Tady robot úředník. Jak chtějí politici zavádět AI do státní správy? |
První reakce veřejnosti jsou podle ní pozitivní, lidé oceňují rychlost i úsporu času. „Asistent je stále v ‚učícím‘ režimu, vítáme proto zpětnou vazbu, která nám pomáhá jeho služby dále vylepšovat,“ podotkla Unterfrancová.
Doplnila, že Chetty by měl časem i zasílat shrnutí konverzace v SMS či pomáhat s jednoduchými rezervacemi termínů. „Zvažujeme i další inovace v oblasti umělé inteligence a digitálních nástrojů, které by občanům přinesly ještě větší komfort,“ uvedla mluvčí s tím, že snahou je využít AI i k zefektivnění některých oblastí práce úředníků.
Ve Žďáře uměla inteligence rozdělí poštu
S moderními technologiemi, včetně AI, chtějí držet krok i ve Žďáře nad Sázavou. Tam nyní běží výběrové řízení na dodávku voicebota – hlasového asistenta, jenž má obsluhovat infolinku městského úřadu.
„Voicebot počítá s využitím moderních AI algoritmů, což umožní rychlé a efektivní odpovědi na dotazy občanů a odlehčení pracovníkům call centra,“ objasnil František Žák, tajemník žďárského městského úřadu.
Město však chystá zprovoznění ještě dalšího neživého pomocníka. Nová technologie využije umělou inteligenci pro automatizovanou analýzu a rozdělování příchozí pošty na jednotlivé odbory. Novinka má sloužit zároveň i ke zhodnocení a zápisu příchozích faktur a přestupků i k vyhotovení faktur odchozích.
Jihlava není spokojená, a tak zatím nespěchá
V Třebíči zaměstnanci napříč městským úřadem využívají umělou inteligenci pro zrychlení a větší efektivitu své práce; teď je čeká třeba školení ohledně využití AI ve státní správě. „Zvažujeme i nasazení chatbotu na webu města. Aktuálně připravujeme inovaci stránek a nástroje AI chceme v této nové verzi využít,“ sdělila mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.
Ve fázi testování jsou nyní v oblasti AI v Jihlavě. Zkoušejí tam chatboty různých dodavatelů. „Nejsme ale zatím moc spokojeni s jejich fungováním, proto nespěcháme s ostrým nasazením takového nástroje,“ sdělil mluvčí magistrátu Radovan Daněk.
Umělá inteligence pomůže lidem při orientaci na úřadech i lékařům s diagnózou |
Lidé mají zatím k dispozici třeba hlasový automat na lince k parkování, nejde však o plnohodnotné asistenty reagující na hlas volajícího. „Dle naší zkušenosti chce volající ve většině případů mluvit s konkrétním úředníkem a nevydrží hovořit s asistentem, který dobu hovoru často i protahuje nebo nenajde správnou odpověď,“ popsal Daněk.
Nenahraditelnost lidského přístupu zmiňuje třeba i vedení Moravských Budějovic, kde klientům na městském webu pomáhá chatbot. „Jdeme dopředu, jak si doba žádá. Ale i když nám AI může něco připravit, usnadnit, nějaká kontrola je stále třeba. A hlavně prvek lidskosti, ten je velmi důležitý,“ dodal Martin Ferdan, starosta Moravských Budějovic.
Samosprávy jsou zavalené zbytečnými dotazyPodle průzkumu Asociace moderně komunikujících samospráv má zhruba 63 % obcí problém se včasným odbavením všech dotazů občanů. V naprosté většině (87 %) jde navíc o otázky, které může občan sám dohledat přímo na stránkách obce. Samosprávy tak tráví v průměru dva pracovní dny reakcemi na běžné dotazy veřejnosti. U větších samospráv se čas násobí počtem jednotlivých agend. U měst nad 10 tisíc obyvatel tak může mít čas věnovaný odpovědím na dotazy hodnotu přesahující 10 tisíc korun měsíčně. I to je důvod, proč má se zapojováním AI úředníků, hlavně v podobě AI chatbotů, zkušenost stále větší množství českých samospráv. Aktuálně některý z modelů provozuje každá pátá, a zhruba 5 % obcí dokáže s pomocí AI pokrýt i složitější agendu. A čeho si obce na AI úřednících cení nejvíce? Na prvním místě je schopnost ušetřit čas, který mohou úředníci věnovat důležitější agendě (89 %). Následuje schopnost reagovat i mimo pracovní dobu úřadu (85 %) a na třetím místě schopnost mluvit cizími jazyky. Nejvíce úřady oceňují komunikaci v ukrajinštině (78 %), vietnamštině (67 %), angličtině (48 %) a mongolštině (43 %). |
