Spíše než diskusí o rizicích úložiště bylo setkání v Pelhřimově promýšlením...

Spíše než diskusí o rizicích úložiště bylo setkání v Pelhřimově promýšlením strategie, jak prosadit, aby stavba nevznikla v lokalitě Čertův hrádek, a pokud možno nikde v Česku. Kampaň chtějí odpůrci opřít o zdroje pitné vody a evropské rozvodí. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Zdroje vody a evropské rozvodí. Odpůrci úložiště našli nosné téma kampaně

  • 5
O ochranu vodních zdrojů a hlavního evropského rozvodí chtějí opřít své argumenty odpůrci budování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů na Pelhřimovsku. Stát zde pro možnou výstavbu vytipoval lokalitu Čertův hrádek u Dolní Cerekve. V Pelhřimově se konalo veřejné projednání záměru.

Besedy v Pelhřimově se zúčastnilo několik desítek lidí. Ústřední téma nesouhlasné kampaně postupně směřují k ochraně strategických zdrojů pitné vody pro Česko. Ty by podle odpůrců byly stavbou na Čertově hrádku ohroženy.

„Pelhřimov má zdroje pitné vody u Křemešníku nedaleko Čertova hrádku a ze Želivky, na kterou to také může mít vliv. Toto riziko nechceme přijímat,“ uvedl na setkání pelhřimovský starosta Ladislav Med.

Tamní zastupitelstvo už v červnu aktivity obcí proti úložišti podpořilo. „Svůj postoj by měli vyjádřit i zástupci kraje. Ale tam jsou protichůdné postoje, protože na Třebíčsku jsou spíše pro, aby úložiště někde u Dukovan vzniklo,“ dodal Med.

Na setkání přišel také dlouholetý odpůrce úložiště na Vysočině geolog Zdeněk Laštovička. Ten ocenil, že před patnácti lety se odpůrcům podařilo dosáhnout, aby stát ze seznamu zvažovaných lokalit vyškrtl oblast pod Roštejnem u Růžené. „Jenže lokalitu posunuli o pár kilometrů severněji na Čertův hrádek,“ poznamenal.

Podél evropského rozvodí by se nemělo plánovat, míní geolog

Sám Laštovička se už v minulosti obával, že by úložiště nakonec mohlo v centrálním žulovém masivu Vysočiny vzniknout. V České republice totiž podle něj není lepší, výhodnější a pevnější hornina pro jeho vybudování.

„Stát udělá všechno, aby to do té žuly dal. Jednoznačně odmítám, aby to bylo zde,“ prohlásil Laštovička.

Podle něj by se stát měl zcela zbavit zdrojů jaderného odpadu. A pokud už se lokality vybírají, měly by být nejprve vytyčeny ty, kde úložiště být nemůže.

„Po vrcholech Vysočiny od rakouských hranic přes Javořici ke Žďárským vrchům vede hlavní evropské rozvodí, kde vznikají všechny vodní toky. Podél této čáry bychom měli stanovit na každou stranu pásmo 20 kilometrů, v němž by se podobná stavba neměla plánovat,“ míní geolog.

Podle advokáta Luboše Klimenta, který aktivisty a odpůrce výstavby úložiště na Vysočině zastupuje, jde lidem především o ochranu národních zdrojů pitné vody.

„Z jedné strany kopce navozí pod zem radioaktivní odpad a z druhé strany to teče do Hubenova a Jihlavy. Ta voda zásobuje okres Jihlava a z druhé strany teče do Želivky a Švihova, odkud vodu odebírá 1,5 milionu lidí,“ upozornil.

Čím blíž k dukovanské elektrárně, tím méně odpůrců je

Jak dodal, aby aktivisté s odporem proti úložišti uspěli, musí vymyslet strategii, jak prorazit v médiích. Kampaň chce opřít právě o vodní zdroje. „Téma zdrojů vody má šanci, zajímá všechny,“ zdůraznil.

Těžší úkol podle Luboše Klimenta budou mít odpůrci na Třebíčsku. Tam spoustě lidí dává práci právě jaderná elektrárna v Dukovanech. „Mám obavu, že obce v širším okolí lokality úložiště odmítnou, ale pojedete o deset kilometrů blíže k elektrárně a tam na něm budou vidět pozitiva. Nedělejme si iluze, že všichni jsou proti úložišti,“ konstatoval.

Lokalita Čertův hrádek - nazvaná podle skály poblíž vrchu Čeřínek - se dotýká katastrálních území šesti obcí. Je jednou z devíti vytipovaných oblastí, kde stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště. V příštím roce by měl být počet lokalit zúžen na čtyři. Úložiště by mělo být v provozu od roku 2065.

Ekologická aktivistka a členka Strany zelených Hana Veronika Konvalinková v té souvislosti upozornila, že dosud nikde na světě úložiště není v provozu a technicky je dořešeno pouze teoreticky. „Úložiště ještě nefunguje ani ve Finsku, které se dává za příklad. Tam je konsensus velmi křehký, neproběhla tam nikdy veřejná debata,“ pronesla.

Další setkání na stejné téma se má uskutečnit 13. listopadu v Jihlavě. Tohoto mítinku by se měli zúčastnit také zástupci ministerstva průmyslu a státní Správy úložišť radioaktivních odpadů, která má vybudování za úkol.

Lokalita Čertův hrádek na pomezí Pelhřimovska a Jihlavska je jedním z míst, kde by mohlo být vybudováno hlubinné úložiště radioaktivního odpadu.

Lokalita Čertův hrádek na pomezí Pelhřimovska a Jihlavska je jedním z míst, kde by mohlo být vybudováno hlubinné úložiště radioaktivního odpadu.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz