Důl Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku (1. dubna 2011)

Důl Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku (1. dubna 2011) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Uranový důl Rožná za dva roky skončí. O práci může přijít tisíc lidí

  • 0
Za dva roky by měla skončit těžba v jediném uranovém dole ve střední Evropě, v Rožné u Bystřice nad Pernštejnem. Nyní zaměstnává tisíc lidí. Co s nimi bude dál, má řešit zvláštní komise. Ta se bude do regionu snažit přivést investora, pro nějž má Bystřice jedenáct hektarů v průmyslové zóně.

Závod Geam Dolní Rožínka aktuálně zaměstnává tisíc zaměstnanců, z toho polovina jsou horníci. Odštěpný závod státního podniku Diamo patří mezi největší zaměstnavatele regionu. Do tří týdnů se poprvé sejde komise, která bude řešit další osud lokality.

„V komisi zasednou zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva práce a sociálních věcí, Kraje Vysočina, CzechInvestu a státního podniku Diamo,“ uvedl při úterní odborné debatě v Bystřici náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. „Nechceme to dělat od zeleného stolu, ale ve spolupráci se všemi zúčastněnými, proto budou součástí i starostové z Bystřicka,“ řekl.

Jak šel čas v Dolní Rožínce

* Těžba uranu v dole Rožná začala v roce 1958. Horníci aktuálně těží rudu z hloubky zhruba tisíc metrů pod povrchem, během 57 let prorazili až do 21. patra a vyhloubili 600 kilometrů důlních chodeb.

* O útlumu těžby uranu v Dolní Rožínce rozhodovala vláda poprvé už v roce 2005, poté byla těžba opakovaně prodloužena.

* Uran zpracovává v místě chemická úpravna, která by zůstala v provozu i po uvažovaném obnovení těžby v Brzkově, vytěžený materiál by do Rožné putoval po železnici.

* V historii závodu Geam vytěžili horníci kolem 20 tisíc tun strategicky důležité uranové rudy, roční těžba postupně klesá.

zdroj: Diamo

Ministři pak dostanou na stůl materiál, který bude zohledňovat několik variant. Bude řešit i vábení nových investorů do mikroregionu, kde je nezaměstnanost aktuálně kolem deseti procent.

Bystřici by pomohl výrobce setů pro operační sály

„Podle nové metodiky ministerstva jsme měli k 1. lednu 2015 nezaměstnanost 8,3 procenta. Když ji přepočítáme podle dřívějšího způsobu, je to 9,7 procenta,“ podotkl starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska. V komisi by mohl zasednout právě Pačiska a také starosta Rožné a zároveň předseda mikroregionu Bystřicko Libor Pokorný. „Pomohly by nám investiční pobídky a také zlepšení připojení k dálnici D1 přes Strážek,“ řekl Pačiska.

Konkrétně Bystřice má v průmyslové zóně volných 11 hektarů a aktuálně jediného vážného zájemce, vyrábějícího sety pro operační sály.

„Vyjednáváme s firmou Dahlhausen, v březnu to bude řešit zastupitelstvo. Firma má zájem o pozemek o rozloze tři hektary a nabídne 30 až 50 pracovních míst,“ prozradil bystřický starosta.

Podle starosty Rožné doly dávají obživu každému pátému ekonomicky aktivnímu muži v obci. Odhaduje, že zavřením šachty nezaměstnanost v obci vzroste až na 18 procent.

Ve hře je stále několik energetických projektů. „V tuto chvíli nevíme, co všechno se podaří v Diamu transformovat,“ podotkl náměstek Muřický.

Pokud se znovu otevře Brzkov, zpracování uranu neskončí

Geam už část zaměstnanců využívá při geologicko-průzkumných pracích, které si objednala společnost GSCeP. Ta v dole zvažuje vybudování obřího kavernového zásobníku zemního plynu. Loni v září podepsaly firmy smlouvu o druhé etapě průzkumu.

Stát zvažuje ještě obnovení těžby uranu v Brzkově mezi Polnou a Přibyslaví, který je považován za zřejmě jediné využitelné ložisko. „Těžba v Dolní Rožínce skončí v roce 2017 a čistě teoreticky první reálné aktivity v Brzkově by mohly začít v roce 2022,“ podotkl Muřický.

Studie počítá s přepravou vytěženého uranu z Brzkova nákladními auty do Přibyslavi a odtud po železnici do Rožné. Diamo by totiž při těžbě využilo svoji stávající chemickou úpravnu v Rožné. Proti obnovení těžby strategické suroviny jsou však obce z okolí Brzkova.