Ve čtvrtek Petr Hladík dorazil do Vídně. Šel pěšky ze Studnic na Žďársku. Cesta...

Ve čtvrtek Petr Hladík dorazil do Vídně. Šel pěšky ze Studnic na Žďársku. Cesta mu trvala týden. | foto: Archiv Petra Hladíka

Šéf hospice putoval ve stopách truchlícího vojáka, aby podpořil umírající

  • 2
Na dvě stě kilometrů dlouhou pěší pouť z Vysočiny do Vídně se 26. dubna vypravil Petr Hladík, ředitel společnosti Domácí hospic Vysočina. Ve čtvrtek odpoledne do rakouské metropole úspěšně dorazil i se svým parťákem, fotografem Jiřím Michlíčkem. Cestu podnikli i na podporu umírajících dětí.

Sice mají oba oteklé nohy a pár puchýřů, ale jsou spokojeni. „Šli jsme o něco rychleji než jsem původně předpokládal. Až na jeden den nám přálo počasí,“ zhodnotil Petr Hladík.

Túrou chce podpořit snahu o obnovení a doplnění kompenzačních pomůcek pro hospic. A také zahájit péči o umírající děti.

„Bude nutné získat asi milion korun. Potřebujeme nakoupit polohovací lůžka, najmout zdravotní sestru a proškolit personál na dětskou paliativní péči,“ vypočítává. O svém putování publikuje na sociálních sítích, přidává odkazy na veřejné sbírky.

Na pěší putování si vyčlenil sedm dní. Denně ušli v průměru kolem 25 až 30 kilometrů. Na cestu vyšel z nejvýše položené obce Vysočiny, Studnic u Nového Města na Moravě. Pokračoval přes Velké Meziříčí, Znojmo a Hollabrunn až do Vídně.

Trasu si nevybral náhodou. Inspiroval ho příběh nešťastného vojenského zběha Ignáce Dvořáka, který se odehrál na sklonku první světové války. Tento muž žil s manželkou a čtyřmi dětmi v Černé u Velkého Meziříčí. Pak ale musel narukovat.

Dezertér domů došel za necelé tři dny, do konce války se skrýval

Téměř na konci války dostal volno na zotavení ve Vídni a rozhodl se, že navštíví svoji tetu a strýce Kohoutovy, kteří bydleli na Obere Donaustrasse 9.

Od sousedů se ale dozvěděl, že Kohoutovi odjeli na Moravu, kde na španělskou chřipku zemřela jeho žena.

„Rozhodl se, že musí domů, a tím se z něho stal dezertér. Došel tam za necelé tři dny. Do konce války se ukrýval doma,“ popsal Petr Hladík, který se vydal po Dvořákových stopách.

Přesnou trasu, kudy Ignác tehdy šel, se ale nepodařilo zmapovat. Ví se jen, že částečně šel kolem železnice. „Zároveň se vyhýbal obydleným oblastem, protože kdyby ho dopadli, jako zběhovi by mu hrozil trest smrti,“ připomenul.

Stejně jako Ignác Dvořák chce svou návštěvu Vídně ukončit zazvoněním na zvonek Kohoutů na Obere Donaustrasse 9. „Uvidíme, jestli někdo otevře,“ usmívá se.

Hladík má v následujících čtyřech měsících před sebou ještě dva běhy pro hospic. Mezitím chce na kole navštívit všechny obce na Žďársku, kde hospic za 19 let svého působení pomáhal dožít v domácím prostředí lidem, kteří si přáli zemřít doma. Celkem je to 199 měst a obcí.