„Pro Yanmar ta akvizice byla jednou z těch větších, které dělali, a my v tom vidíme pozitiva hlavně pro expanzi na zahraniční trhy,“ říká František Čech.
Jaký význam má pro firmu Tedom, že ji koupil Yanmar?
Stali jsme se součástí skupiny, která je známá výrobou dieselových motorů i dieselových generátorů. Tedom je pro ně přírůstek v rámci energetického segmentu a my budeme mít v rámci skupiny hlavní roli, co se týká výroby kogeneračních jednotek. Vidíme v tom pozitiva hlavně pro expanzi na zahraniční trhy a využití potenciálu a synergií v rámci skupiny. Je to historicky jedna z největších akvizicí pro energetickou divizi Yanmaru.
Promění se nějak portfolio vašich zákazníků?
Za Českou republiku akvizicí Yanmaru ke změně portfolia nedojde. Tedom je původem česká firma, na českém energetickém trhu je známá a zákazníci budou pozitivně vnímat, že jsme součástí mezinárodní skupiny. Ke změně dojde v rámci zahraničních trhů. Yanmar je silný na trzích v jihovýchodní Asii a tam prostor pro spolupráci a navazování nových obchodních vazeb bude větší, než při využívání naší stávající tamní partnerské sítě. Doufám, že na český trh do budoucna budeme schopni nabídnout i portfolio Yanmaru. Oni mají výrobce plynových a dieselgenerátorů ve Španělsku, mají společnost, která vyrábí průmyslová tepelná čerpadla. Očekáváme, že budeme schopni nabízet tyto produkty na českém trhu a tyto společnosti budou nabízet naše kogenerace na evropských trzích.
Jak si kogenerační jednotky vaší produkce mohu představit? Mám představu, že jde o zařízení za půl milionu korun...
Do půl milionu korun by to byl spíše větší průmyslový kotel. Základní kogenerace začíná na milionu korun. Základní výkon kogenerace je nějakých 30 kW a jde to až po 4,5 MW. Největší jednotky jsou investicí v řádu desítek milionů. V základní řadě jsou zařízení většinou unifikovaná, ve vyšších řadách se dělají na míru podle zájmu zákazníka. Řadu Flexi nebo Quanto si představte jako velký lodní kontejner. Dělá se to buď v kontejneru, nebo odhlučněné v kapotě.
Jaká část výroby je v Třebíči?
Tedom historicky vznikl tak, že bývalí majitelé kupovali různé bývalé výrobní závody a v Třebíči je jeden z nich. Původem je společnost z Výčap u Třebíče, kde také máme výrobní závod. Máme výrobu také v Hořovicích a v Jablonci, kde je původní motorárna Liazu, tam vyrábíme motory pro část kogenerací. V Třebíči děláme nižší řady, v Hořovicích vyšší řadu.
Je náhoda, že firma Tedom byla založena právě na Třebíčsku, které má energetiku takříkajíc v erbu?
Ano, je to náhoda. Zakladatel pochází z Třebíčska, kde s touto myšlenkou před třiatřiceti lety začal. Záměr asi za tím tehdy nebyl. S dukovanskou jadernou elektrárnou a dalšími energetickými firmami tam souvislost patrně není. Jeden z bývalých majitelů měl nápad, nevím, jak na to přišel, vzít motor ze Škodovky a zkusit tím vyrábět teplo a elektřinu. V té době to byla patrně dost progresivní myšlenka, protože tehdy se teplárenství řešilo centrálními dodávkami, rozhodně tady tehdy nebyl trend decentralizovaných řešení. S tím se setkáváme až v posledních letech a v některých zemích to může být i téma energetické bezpečnosti.
František Čech
|
Který v tuzemských závodů Tedom je největší?
Je to vyrovnané, snažíme se rozvíjet všechny. Nejvíc zaměstnanců je v Třebíči a ve Výčapech, celkem 270 lidí, asi půl na půl. V Jablonci máme 150 a v Hořovicích asi stovku. Další závody nejsou výrobní, ale obchodní a servisní organizace, kde je počet zaměstnanců nižší.
Kolik má nyní firma Tedom pracovníků a jaký je výhled?
Po celém světě má Tedom nějakých tisíc zaměstnanců, v tuzemsku asi 450. Budeme dál nabírat do technických profesí, do konstrukce, do výroby. Souvisí to s akvizicí Yanmaru, protože do budoucna bychom v rámci skupiny měli být největší firmou, která bude zajišťovat výrobu kogenerací. Výroba by měla být v České republice. V rámci Česka jsme největší výrobce kogeneračních jednotek, patříme i mezi největší evropské výrobce. Máme širokou servisní síť v Česku i po Evropě. Máme celosvětově více než 300 mechaniků, kteří se o ty jednotky starají.
Jsou profese, které je pro vás obtížné sehnat?
Myslím, že to se dá obecně vztáhnout na každou firmu v technickém oboru. Hlavně v oboru konstruktérství sháníme pracovníky, deficit vidíme v oblasti servisu, protože kogenerační jednotky i servisujeme a sehnat šikovného servisního mechanika je náročné. On musí znát jak motor, tak elektroinstalaci, je to poměrně komplexní.
Je pro vás na Třebíčsku více konkurenční prostředí?
Trh je zde hodně ovlivněn tím, že jsou tady Dukovany a připravuje se stavba dalších bloků. Tedomu během let samozřejmě vznikla konkurence i tady v regionu.
Je pro vás stavba nových dukovanských bloků zajímavou příležitostí pro subdodávky?
Intenzivně se o tom bavíme. Hodně je to ovlivněno prostředím elektrárny. Kogenerační jednotka jede primárně na zemní plyn, takže je potřeba dodržet nějaké předpisy, týkající se možnosti využití zemního plynu v rámci jaderné elektrárny. Ucházíme se o to, být subdodavateli. Určitě o to stojíme, je to pro nás zajímavý referenční projekt, protože ta stavba bude trvat několik let. I pro tu stavbu musíte zajistit zdroje elektřiny i tepla.
Je to pro firmu i zdrojem nervozity?
Ano, s ohledem na vývoj pracovního trhu, abychom nepřišli o kvalifikované pracovníky. Dnes je naším cílem rovněž stabilizovat naše zaměstnance, aby neměli důvod odcházet.
Jaký je obrat firmy?
Podle předběžných výsledků za rok 2024 očekáváme obrat kolem osmi miliard korun čili nárůst oproti předchozímu roku asi o 25 procent. Nárůst je hodně dán tím, že v rámci skupiny Tedom nejen vyrábíme kogenerační jednotky, ale máme i společnost Tedom Energie, jež se zabývá prodejem elektřiny a plynu a nabízí komplexní řešení. Jsme schopni zákazníkovi dodat kogeneraci, ale nabídnout i model, že tu kogeneraci provozujeme, zákazník od nás odebírá elektřinu a teplo, ale kogenerační jednotka zůstává v našem majetku.
Ve výrobě komponentů jste soběstační?
My si část dílů vyrábíme, část nakupujeme. Základem kogenerace je genset, plynový motor s generátorem. Ten nakupujeme – s výjimkou řady Cento, kde máme svůj motor. Je k tomu nějaký řídicí systém, který umožňuje, aby kogenerace fungovala, najížděla do provozu, připojovala se do sítě, řídila výkon. Takže je tam i velká část elektroinstalace. Jsou tam spalinové výměníky, které si vyrábíme. Zařízení máme vybavena vzdáleným monitoringem, takže jsme na dálku schopni sledovat jejich stav a řešit poruchy, pokud to zákazník chce.
Kam směřují trendy v oboru?
Evropou postupuje dekarbonizace, to všichni vnímáme, v teplárenství a výrobě elektřiny je tématem náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji pro snížení emisí. Hodně se mluví o využití vodíku i o plném využití vodíku v rámci kogenerace. Aktuálně jako výrobci říkáme, že kogenerace je připravena na využití vodíku, ale je to směs vodíku a zemního plynu. Do budoucna myslím, že trendem bude zvyšovat podíl vodíku. Trendem současnosti je, že se jede v tuzemsku hodně na zemní plyn, v některých zemích propan-butan, může to být i důlní plyn, hodně se využívá rovněž bioplyn. V posledních letech se dělá předělávka z bioplynu na biometan i s využitím kogeneračních jednotek. Vyrobíte v bioplynce čistý biometan, který se pak vstřikuje do plynárenské sítě a může se používat.
Aktuálně jako výrobci říkáme, že kogenerace je připravena na využití vodíku, ale je to směs vodíku a zemního plynu. Do budoucna myslím, že trendem bude zvyšovat podíl vodíku.
Obchodní válka USA se zbytkem světa se vás dotýká?
To se dotýká nás jako každé exportní firmy. V Americe máme dceřinou společnost, která prodává kogenerace do Ameriky, nyní analyzujeme dopady. Zatím je situace poměrně nepřehledná. Má to pro nás dopad na straně exportu, na straně nákupu se nás to, myslím, moc nedotkne. Díly, co nakupujeme, dieselgenerátory od našich dodavatelů pochází primárně z Evropy.
Co sledujete v diskusích o Green Dealu?
Obecně v rámci Česka sledujeme podporu výroby elektřiny a tepla z kogenerací a stav legislativy, aby tato podpora byla zachována a pro zákazníka bylo atraktivní se pro kogeneraci rozhodnout. V rámci toho je legislativa v Česku aktuálně nastavena tak, že jiný systém podpory je pro zdroje do 1 MW, jiný pro zdroje nad 1 MW. Pro nás jako výrobce je důležité, aby podpora byla stabilní a neměnila se každé dva tři roky.
Věříte v příštích dvou třech dekádách ve zlomovou technickou inovaci v energetice?
Já jsem v tom docela skeptický, myslím, že v rámci dekarbonizace nějakou dobu ještě budeme využívat zemní plyn, do budoucna možná biometan. Otázka je s rozšířením využití vodíku, jde tam o účinnost výroby a skladování. Mluví se o malých modulárních jaderných reaktorech, což může být také cesta pro výrobu elektřiny, ale kogenerace tady zdroj má. Výhoda je, že to nejede jen na zemní plyn, který je považován za fosilní palivo, ale můžete v tom spalovat i biometan. A pak to může být z pohledu legislativy CO2 neutrální zdroj.
Tedom historicky vznikl tak, že bývalí majitelé kupovali různé bývalé výrobní závody a v Třebíči je jeden z nich. „Původem je společnost z Výčap, kde máme také jeden výrobní závod. Máme výrobu také v Hořovicích a v Jablonci,“ popsal ředitel firmy pro Česko a Slovensko František Čech.
Když se podíváme na klimatickou změnu, jak se může dotknout vašich produktů?
Vidíme zvláště u velkých zákazníků, u nadnárodních odběratelů, že hodně žádají dodržování snižování uhlíkové stopy. Kogenerace primárně vyrábí teplo a elektřinu, ale dá se udělat i tak, aby vyráběla chlad, takže někteří zákazníci ji používají třeba k výrobě elektřiny a současně při chlazení třeba datacenter.
Napadne vás nějaká exotičtější destinace, kam se vaše kogenerace dostala?
Máme ji na letišti v Perthu v Austrálii, to byla poměrně velká instalace. Máme ji na Havaji. V zásadě jsme dodávali do celého světa.
Kolik kogeneračních jednotek ročně Tedom produkuje?
V řádu stovek. Za celou dobu jsme dodali více než deset tisíc kogenerací. Nyní v důsledku snazšího přístupu na zahraniční trhy v rámci skupiny Yanmar počítáme s nárůstem řekněme více než desetiprocentním. Vidíme samozřejmě poptávku na Ukrajině, kde je v souvislosti s válkou velký zájem o decentralizované zdroje, ale vidíme poptávku i v rámci Česka, která souvisí s dekarbonizací teplárenství. Teplárny poptávají tyto zdroje, aby zajistily teplo a elektřinu.
Změnila válka na Ukrajině nějak toky dodávek pro vaší firmu, museli jste něco měnit?
Ne, měli jsme to nastaveno i dříve tak, že válka na to vliv neměla.
Jací jsou zákazníci vaší firmy?
Obecně energetické společnosti, teplárny. Například ČEZ Energo, v minulosti společný podnik ČEZ a Tedom. Pak velké průmyslové firmy jako potravinářští výrobci, pivovary, sladovny, pak segment hotelů, bytových domů, bazénů.
S růstem výroby narážíme i na naše prostorové kapacity, takže počítáme, že expanze by měla nastat. Ale nebudu konkrétní, ve kterém závodě. Třebíčsko je pro nás důležité, máme tady know-how těch lidí a výroba se bude vždycky řešit primárně v takovém regionu, kde máme ty lidi, nebudeme stavět na zelené louce.
Plánujete vznik další pobočky na Vysočině, růst areálu v Třebíči?
S růstem výroby narážíme i na naše prostorové kapacity, takže počítáme, že expanze by měla nastat. Ale nebudu konkrétní, ve kterém závodě. Třebíčsko je pro nás důležité, máme tady know-how těch lidí a výroba se bude vždycky řešit primárně v takovém regionu, kde máme ty lidi, nebudeme stavět na zelené louce.
Vybavíte si zajímavou netypickou zakázku?
Dodávali jsme kogenerace na balancování energetické sítě. Od poskytovatele sítě, společnosti ČEPS, dostanete požadavek, že v určitém okamžiku kogeneraci musíte zapnout, a pak zase vypnout, aby se síť vyrovnala a stabilizovala. To nejsou mařiče energie, tato energie se využije. Používají to některé z tepláren, v zimě na výrobu elektřiny a tepla a v létě na službu výkonové rovnováhy. Funguje to i v Třebíči v rámci lokální sídlištní kotelny. Kogenerace jsou jedním z dobrých zdrojů vyrovnávání sítě.
