Sobota 24. října 2020, svátek má Nina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 24. října 2020 Nina

Pásy se zastavily, pletačky utichly. Listopadový převrat Třebíč změnil

  8:42
Listopadová revoluce v roce 1989 citelně zasáhla Třebíč. Ne ovšem tak, jak by si obyvatelé druhého největšího města Vysočiny přáli. Po převratu skončily hned tři velké podniky, které za socialismu dávaly práci tisícům lidí. Dodnes ve městě adekvátní náhrada není.

Třebíčský Uniplet v dobách své největší slávy zaměstnával tisíce lidí, měl i svou jednotku lidových milicí. Ta vznikla už v roce 1950. Snímek je z roku 1981. | foto: ČTK

Doba mezi pátou a šestou hodinou ranní. Těch šedesát minut je důležitý časový úsek, ze kterého je patrné, jak hluboce se proměnila Třebíč od roku 1989.

„Když jdu venčit psa v půl šesté, potkám akorát tak dalšího pejskaře. Před pětadvaceti lety mířily tou dobou ohromné proudy lidí několika směry do práce. Moc se nejezdilo auty, spíš se chodilo pěšky. Jenže Uniplet a BOPO zmizely z povrchu zemského. A První Brno už taky není, co bývalo,“ říká důchodce Josef Benáček z Třebíče.

Ví, o čem mluví, s prací na pletačkách v Unipletu, dříve Elitexu, začal v roce 1964. A skončil předloni, kdy už jen rozpačitě sledoval, jak firma nevyplácí dlužné výplaty poslední stovce zaměstnanců.

„Vemte si, že v Bopu před revolucí pracovalo přes pět tisíc lidí, v Unipletu dva a půl tisíce, První brněnská měla šestnáct set zaměstnanců, dnes má s bídou pár stovek. Dodnes tuhle díru na trhu práce v Třebíči nic nezalepilo. Trochu to drží Dukovany,“ mávne rukou.

Chlap v Unipletu vydělal tři tisíce, ženská 1 200. To byly peníze!

Statistiky mu dávají za pravdu, Třebíč má mezi pěti velkými městy Vysočiny nejvyšší nezaměstnanost.

„Ano, objevily se nové firmy, ale to jsou firmičky v porovnání s původními podniky. Někdo to řeší tak, že dojíždí za prací do průmyslové zóny v Nové Vsi, kde je Mann+Hummel, nebo až do jihlavského Bosche. Hodně lidí ale uplatnění nenašlo a perou se s tím obtížně,“ hodnotí Benáček.

Podle jeho slov byla práce v Unipletu něco, na co byli zaměstnanci hrdí. „Mužský si vydělal tři tisíce. A když manželka přinesla dvanáct stovek, měli doma na svou dobu pěkné peníze.“

Proč šel ke dnu Uniplet, velkovýrobce pletaček, který posílal své výrobky do víc jak šedesáti států světa? Určitou konkurenci měl v době, kdy se lámal režim, v Itálii a ve Spojených státech.

Místo šicích strojů je benzinka a parkoviště autobusů

Benáček, jenž poslední roky existence firmy dělal tamního odborového předáka, z toho má rozporuplné pocity.

„Poslední americký majitel nám říkal, že už nejsme konkurenceschopní. Že vyrábíme draho. Ale kdoví, jak to bylo.“ Průběh úpadku podle něj působí dojmem, skoro jako by ho někdo nalinkoval předem.

Rozsáhlý areál neosiřel. Z převážné části ho koupila a opravuje Kateřina Kratochvílová z Jihlavy, předsedkyně představenstva ICOM transport, jedné z největších dopravních firem v republice.

„V budovách je malá výroba, kanceláře, benzinka. Tam, kde bývala hlavní hala, dnes parkují autobusy,“ vypočítává. Takže tu zase mají lidé práci, nejsou jich ovšem tisíce.

Kratochvílová chodila v roce 1989 do osmé třídy základní školy. Před časem zavzpomínala na to, jak události 17. listopadu sledovala „na Vídni“. Tak se říkávalo vysílání rakouské televize, které se dalo chytit i na okraji českého území. A jak některé soudružky učitelky ve škole bleskově měnily názory.

Miliony párů ponožek a bot mířily do celého světa

Boty, ponožky. Ta dvě slova vytvořila zkratku BOPO, firmy, jež byla symbolem kožedělného průmyslu v Třebíči. Před válkou jí dala zásadní impuls k rozvoji rodina Baťů. V roce 1986 tu pásová výroba vychrlila 22 milionů párů obuvi, Třebíč tak obsadila druhou příčku v republice. Tehdy se podnik jmenoval Závody Gustava Klimenta. A ponožek se dělalo dokonce nejvíc v Československu.

Všechno je dnes pryč. Ve městě sice existuje pár malých firem, které dělají ponožky a punčochové zboží, množství před rokem 1989 se ale zdaleka nepřibližují. I nevelké provozy na výrobu bot tu jsou, jejich podíl na trhu práce je však minimální.

Dolores Bata Arambasic, vnučka někdejšího majitele továrny BOPO Jana Antonína...

Dolores Bata Arambasic, vnučka někdejšího majitele továrny BOPO Jana Antonína Bati, přijela loni do bývalého podniku na výrobu bot a ponožek. Její rodina tento majetek vrátit nechce.

BOPO zastavilo výrobu v roce 2000. Důvod? Krach východních trhů, kam dřív mířily miliony krabic s obuví z Třebíče. A záplava českého trhu levnou konkurencí především z Číny.

Správce konkurzní podstaty budovy rozprodal, dnes je vlastní několik majitelů, především zdejší podnikatel Richard Horký, jedna z nejvýraznějších postav „nového“ byznysu v Třebíči.

A taky město. Vzniká tu úplně nová městská čtvrť. Z dřív uzavřeného průmyslového areálu se stává oblíbené místo procházek Třebíčanů. Loni bývalou fabriku navštívila Brazilka Dolores Bata Arambasic, vnučka Jana Antonína Bati. S uspokojením si prošla vzkvétající areál.

Přeháčkoval tachometr a ulil si banány a melouny pro sebe

Z Třebíče zmizela ještě jedna možná ne úplně významná provozovna, která ale v mnohém ilustrovala svou dobu. Sklady podniku Ovoce zelenina v židovské čtvrti, která je dnes na prestižním seznamu památek UNESCO.

V době studentských let tam chodil na brigády Josef Nahodil. „Byla tam legendární dozrávárna banánů. Dnes je část toho zbouraná. Podnik dělal několik kampaní v roce. V létě melounovou, na podzim vládlo zelí, v zimě banánovou. Každé ráno se vlhká židovská čvrť v ďolíku u řeky topila v modravém dýmu avií.“

Nahodil jezdíval s řidičem, který si uměl ulít něco pro sebe. Pár melounů nebo nějaký ten převzácný banán se nechávaly cestou ve Stříteži, odpoledne se „lup“ rozděloval. Šofér se naučil, jak háčkem na mechanickém tachometru přecvakat kilometry. Ráno nastartoval, nechal běžet motor, přecvakal a měl vyděláno. Víc ujetých kilometrů, víc nafty.

Nahodil brigádničil i v Unipletu. „To jsem šel po ránu halou. Soustruhy běžely naprázdno a za nimi na podlážkách dospávali dělníci spánkový dluh z brzkého příchodu do práce. Pro nadřízené běžící soustruhy signalizovaly plnou výrobu a požadovanou spotřebu elektřiny. Takže se plnilo komunistické heslo: stroje hučí, rekordy padají,“ zavzpomínal na socialistické časy.

  • Nejčtenější

Po jedné rvačce měl Špinar život naruby. Bojovník MMA přišel o kariéru

Slušný člověk z učitelské rodiny, který měl dobře našlápnuto v práci i ve sportu. Matěj Špinar, šestadvacetiletý MMA...

Na Jihlavsku se srazily traktory. Jeden řidič pil, druhý nemá oprávnění

Kuriózní dopravní nehoda se stala na Jihlavsku. V jedné ze vsí se v úterý odpoledne srazily dva traktory s přívěsem....

Kamion mezi závorami, před nímž prudce brzdil rychlík, patří firmě z Bosny

Policisté už vědí, čí kamion zůstal v pondělí stát na železničním přejezdu v Okříškách na Třebíčsku a málem způsobil...

Hamza o biatlonové zimě. V bublině, bez diváků, bez letišť a s Novým Městem

Jak stvořit plán na celou zimu Světového poháru, když v čase covidovém nevíte, co bude příští týden nebo za měsíc? Také...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hajzlbába i inspirující síla VŘSR. Badatel mapuje památníky podél dálnic

Premium David Šťáva má neobvyklý koníček. Část svého volného času věnuje mapování uměleckých děl a památníků kolem českých...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Žďár se po letech hledání dočkal babyboxu, je umístěn na stěně továrny

Mezi města, v nichž mají matky možnost bezpečně odložit do speciální schránky dítě, se zařadil i Žďár nad Sázavou....

Parkování v Chotěboři pětinásobně zdražilo. Na 10 korun, mírní kritiku úřad

Obyvatelé Chotěboře i podnikatelé z centra města si stěžují na skokové pětinásobné zdražení parkovného na náměstí T. G....

Senátní volby vzaly Žďáru místostarostu, Klementa střídá dětská lékařka

Zvolení žďárského místostarosty Josefa Klementa (za KDU-ČSL) do Senátu vyvolalo přesuny na radnici. Dosud druhý muž...

Dělal sochy na humpolecké radnici Ferenc Futurista? Historici se neshodnou

Secesní radnice v Humpolci se pyšní raritou, kterou jiný úřad v Česku nemá. Traduje se, že její sochařskou výzdobu...

Advantage Consulting, s.r.o.
OPERÁTOR LAKOVÁNÍ (23-26000)

Advantage Consulting, s.r.o.
Kraj Vysočina
nabízený plat: 23 000 - 26 000 Kč

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...

NASA a vědci objevili na Sahaře a v Sahelu téměř dvě miliardy stromů

Na Sahaře a v oblasti Sahelu roste více stromů, než se předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní vědecká studie, na níž se...