"Kdysi, snad ještě do 50. let minulého století, na Pekelňáku rozhledna stála. Máme záměr investovat do nepříliš náročné stavby, zaujal nás projekt brněnského architekta Pavla Jury, který projektoval rozhlednu v Židlochovicích. Je vytvořená z místu přirozených materiálů a tak by to mělo být i u nás. Navíc má se židlochovickým projektem úspěch, je hezký a finančně únosný," objasnila třebíčská místostarostka Marie Černá.
Dodala s úsměvem, že turistu je třeba utahat, aby ve městě přespal, výstup na rozhlednu by k tomu mohl přispět.
Architekt Pavel Jura zatím nechtěl úplně specifikovat, z jakého dřeva či jiných přírodnin by měla rozhledna nad Třebíčí být. Stanovená prý zatím není ani její přesná výška. "Jsme na samém počátku," řekl.
Pekelný kopec je zalesněný vrch, ze kterého nyní není výhled, mnozí Třebíčané vlastně ani nevědí, kudy se na něj jde. Jméno dostal podle staré pověsti, která vypráví, že na vrcholu žil čert.
Třebíč chce využít toho, že část přístupové cesty k "Pekelňáku" se kryje s páteřní cyklostezkou Jihlava - Třebíč - Raabs. Kdo přijede autem, bude moci zaparkovat u polikliniky Vltavínská a pěšky si udělat příjemný výšlap.
Vzniknout má i nové turistické centrum
Součástí projektu je i vybudování turistického centra v Národním domě v Třebíči. Návštěvníci zde zanechají kola nebo zavazadla a pak se vydají po památkách nebo právě na rozhlednu.
Turistické centrum a rozhledna budou stát dohromady okolo pěti milionů korun. Město nyní chystá projekt a vše potřebné, aby se pokusilo získat dotaci. Ta může dosáhnout až 85 procent celkových nákladů.
Marie Černá narazila ještě na jeden fakt: "Vysočina má velmi málo rozhleden, přitom velký potenciál, hezkou krajinu s výhledy. Třeba Pardubický a Jihomoravský kraj jich mají okolo dvacítky. Chtěli bychom pak spolupracovat s novými rozhlednami v okolí. Jedna teď roste na nedaleké Mařence, další plánují ve Velkém Meziříčí. Na Třebíčsku u Kramolína je ještě taky Babylon," dodala.
