Zprávy o obnovení těžby v kamenolomu Kosov u Jihlavy, k němuž by mělo dojít v horizontu dvou až čtyř let, vzbudily loni u tamních obyvatel nevoli. Lidem z jihlavské místní části vadila hlavně vidina dopravního ruchu z průjezdu nákladních vozidel jinak poklidnou vesnicí.
Majitel a provozovatel lomu, společnost Českomoravský štěrk, chtěl původně po silnici přepravovat zhruba čtvrtinu vytěženého materiálu. Nyní je však na dohled kompromisní alternativa, která vychází vstříc právě místním.
Těžaři nově navrhují, že budou 100 procent vytěženého stavebního kamene přepravovat z lomu prostřednictvím přilehlé železniční vlečky. Silnici bude využívat výhradně dopravní obsluha, jež zahrnuje nezbytné základní zásobování a přepravu zaměstnanců.
„I původně plánovaný podíl silniční dopravy ve výši 25 procent by přivedl do obce nepřiměřenou zátěž a výstavba obchvatu se ukázala jako investičně příliš náročná. Proto nakonec dáváme přednost stoprocentně železniční logistice a věříme, že z pohledu životního prostředí a života v obci to bude ta nejlepší varianta,“ vyjádřil se Tomáš Bína, ředitel pro báňský inženýring a životní prostředí ze společnosti Českomoravský štěrk, který ocenil i konstruktivní přístup ze strany města.
Obcí má projet necelá desítka aut těžařů týdně
Firma kromě inovovaného záměru předložila městu rovněž upravenou strukturu dopravní obsluhy kamenolomu. Ta zahrnuje pět osobních automobilů denně pro přepravu zaměstnanců, dále dvě cisterny s naftou týdně a těžební infrastrukturu s minimální logistikou v řádech jednotek za čtvrtletí.
„Za nás je to asi aktuálně nejvhodnější varianta, kterou lze zvolit. Rozhodně je to lepší než nějaké budování nákladných obchvatů. Ještě ale uvidíme, jak dopadne jednání společnosti s městem ohledně překladiště, které je k přepravě po železnici potřeba,“ uvedla Šárka Královská, předsedkyně osadního výboru Kosova, kde žije kolem 120 lidí.
Že není ještě úplně vyhráno a cesta ke kompromisnímu řešení zahrnuje i nějaké překážky, potvrzují rovněž zástupci Jihlavy. Společnost Českomoravský štěrk by si totiž ráda dlouhodobě pronajímala překladiště Pávov, které se nachází poblíž dálničního přivaděče a vedou do něj dvě železniční vlečky.
„Nájemců je ale v této lokalitě více, zároveň je tam v plánu i trasa vysokorychlostní trati. Takže my se nyní musíme sejít u jednoho stolu a říci si, jaké zájmy a záměry v této oblasti jsou, a zda jsme schopni se tam všichni porovnat,“ shrnul jihlavský radní David Beke.
První schůzka se podle něj uskuteční pravděpodobně na začátku března a po ní už by snad mělo být v otázce překladiště jasněji.
Až 200 tisíc tun syenitu ročně po dobu 14 let
Těžba v lomu má být podle vyjádření firmy obnovena v horizontu dvou až čtyř let, a to na základě platného povolení od Českého báňského úřadu z roku 1998.
Na roční objem těžby je stanoven nepřekročitelný limit ve výši 200 tisíc tun materiálu - konkrétně syenitu. Při povolení celkového maxima tři miliony tun kamene by se pak v lokalitě těžilo přes čtrnáct let.
K odvozu materiálu z lomu bude využita železniční vlečka pocházející z doby, kdy pracoviště ještě fungovalo. Potřebná výhybka v hlavní koleji projde opravou v rámci rekonstrukce železniční trati mezi Jihlavou a Lukami nad Jihlavou.
„V loňském roce Správa železnic zahájila sanaci svršku a propustků a mostních objektů v úseku Luka nad Jihlavou - Jihlava první etapou. V letošním roce budeme ve výluce od května pokračovat zhruba 1 800 metrů dlouhým úsekem. V rámci této akce, po dohodě s vlastníkem vlečky, bude společnou akcí sanován zmíněný propustek. Opravu výhybky předpokládáme v příštím roce,“ sdělila mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.
V lomu se těžilo od války až do roku 1999
Historie těžby kamene v lomu Kosov sahá až do roku 1940. Lom produkoval hlavně takzvané železniční štěrky. Vrchní etáž byla dotěžena v roce 1993, na nižší etáži pak došlo roku 1999 k přerušení těžby.
Do roku 2003 se pak odstraňovaly technologie a stavební objekty, o dvě léta později došlo k zahrazení příjezdové cesty. Od té doby byl lom ponechán přirozenému vývoji.
Po rekultivaci lokality a postupném zarůstání se lom stal cenným koutem jihlavské přírody. Pozorována tam byla řada významných a chráněných druhů organismů, zejména těch, co jsou vázány na vodní a mokřadní prostředí. Jedná se například o čolka horského a obecného, ropuchu zelenou či blatnici skvrnitou. Nechybí ani velké množství druhů rostlin.
Podle tiskové zprávy společnosti Českomoravský štěrk je ložisko Kosov jedním z mála v České republice, jež disponuje nejkvalitnějším drceným kamenivem vhodným například k výstavbě vysokorychlostní železnice, která se v Jihlavě plánuje.
