„Stejně jako v případě dopravních uzlů Praha východ a Roudnice nad Labem bude jeho podoba a řešení výsledkem architektonicko-urbanistické soutěže. Její vítěz by měl být představen v první polovině příštího roku,“ uvedl Jan Nevola, mluvčí Správy železnic, která má přípravu tratě pro rychlovlaky na starosti.
Stavba terminálu by podle stávající dokumentace k architektonické soutěži měla stát na základě odhadu podle současných cen 2,75 miliardy korun bez DPH.
Terén pro vysokorychlostní trať na západě Vysočiny zkoumají geologové i geodeti |
Terminál by měl cestujícím podle oficiálních proklamací nabídnout rychlé železniční spojení s Prahou a Brnem, parkování typu P+R, obsluhu linkami návazné veřejné dopravy či přepravní služby. „Díky výhodné poloze na okraji města bude terminál napojen také na regionální trať Jihlava - Havlíčkův Brod a přilehlou dálnici D1,“ podotkl Nevola.
„Unikátností této architektonické soutěže je návrh několikapatrového terminálu, ve kterém se bude mimoúrovňově protínat dnešní trať s vysokorychlostní,“ dodal. Součástí soutěže je také most přes dálnici D1 s rozpětím více než 160 metrů.
Terminál Jihlava-Pávov je součástí připravovaného úseku mezi Světlou nad Sázavou a Velkou Bíteší. Měl by sloužit výhradně osobní dopravě s rychlostí až 320 km/h. „Na trati bude jezdit několik druhů spojů, od expresních až po rychlou regionální dopravu. Nebude určena pro nákladní vlaky,“ popsal Nevola.
Osmdesátikilometrový úsek v oblasti Vysočiny by měl vzniknout mezi lety 2029 až 2034.
Stěžejní je zakreslit trasu do krajských map
Zásadním problémem je včlenění koridoru do takzvaných zásad územního rozvoje kraje čili vysočinského územního plánu. Krajští úředníci nyní na podnět Správy železnic trasu zakreslují do přípravných map strategického plánování kraje.
„Kolegové na odboru územního plánování a stavebního řádu se těmito aktualizacemi zásad územního rozvoje zabývají, věřím, že do jednoho roku budou zásady připraveny a projednávány krajským zastupitelstvem,“ řekl náměstek hejtmana Vysočiny Miroslav Houška.
Současné vedení kraje se přihlásilo k podpoře projektu. Nyní tedy hejtmanství funguje jako prostředník prvních prozatím neformálních schůzek zástupců Správy železnic, obcí a měst, přes jejichž katastry by měla trasa vést.
Zástupci obcí se podle ohlasů na první setkání nejčastěji obávají dopadů na svou pitnou vodu a zvýšení hlučnosti. „Rozhodně bychom nechtěli, aby stavbou byly dotčeny naše zdroje vody, je to pět kopaných studní u dálnice D1, z nichž bere vodu většina obyvatel naší obce,“ řekla Michaela Zadinová, starostka Stříteže, která je vedle osady Nový Pávov obcí vůbec nejbližší plánovanému terminálu Jihlava-Pávov.
Nejbližší střítežská zástavba je od terminálu vzdálená 800 metrů. Zvýšení hlučnosti vlivem provozu terminálu se Zadinová neobává, protože hlučnost už nyní Stříteži obstarává blízká dálnice D1. „Správa železnic s námi komunikuje, dávají nám vědět o schůzkách. Vysokorychlostní trať bude podle mne přínosná,“ řekla Zadinová.
Optimistkou naopak není Veronika Dáňová ze sousedního Pávova, která je bývalou předsedkyní tamního osadního výboru. „Bojíme se hluku, Pávov je už nyní obklíčen dálnicí, dálničním přivaděčem a železnicí. Marně jsme se domáhali protihlukové stěny od dálnice, v Novém Pávově se nám nedařilo ani prosadit přechod pro chodce. Po těch zkušenostech nejsem optimistka, mám dojem, že se s námi nikdo nebaví,“ řekla Dáňová.
7. září 2017 |
