Zajimave je, jak jsou vsichni skleroticti. Zima 2006/2007 byla naprosto obdobna.

Jak kde. Tady kde žiji si nepamatuji, aby v lednu připomínalo Vrchlabí tak listopad, bez jakéhokoli náznaku sněhu a to ani toho, co na hromady běžně sváží městská údržba. Byly oblevy trvající 10-14 dní, ano. Ale nikdy netrvalo listopadové počasí bez přerušení až do 20. ledna a jak to tak vypadá, nic se zatím měnit v nejbližších dnech nebude.

http://pocasi.idnes.cz/?d=13.01.2007

Nepamatuje? A co leden 2007?

A které počasí nevadí?Furt si stěžují.

To počasí asi opravdu není normální, ale našim zemědělcům je přeci úplně jedno, jaké je.

Prší moc = neúroda = musíme zdražit. Prší málo = neúroda = musíme zdražit.

Je moc zima = neúroda = musíme zdražit. Je moc teplo = neúroda = musíme zdražit.

Když náhodou nic z toho nevyjde, tak nějaký hmyz nebo jiný škůdce určitě pomůže, aby byl argument pro zdražování. To je pořád dokola ...

A jejich riziko ? Žádné ... přeci dostanou dotace, tak o co jde ?

starý známý vtip (určitě je v historii této diskuze):

jaký je největší nepřítel zemědělců? jaro, léto, podzim, zima

Zdražujeme vše, může za to počasí...........

http://www.n-tv.de/wissen/Astronomen-erwarten-Sonnensturm-article12040181.html

proste slunecni aktivita stoupa a tim padem je nekde vic tepla a nekde vic zimy.

Veleba si toho asi moc nepamatuje. Když prolistuji můj brožovaný život, tak zjistím, že stromy rozkvetlé v lednu už v něm byly několikrát.

Veleba, známý šiřitel poplašných zpráv, si přečetl předpověď na příští týden a na poslední chvíli se připomněl svojí již obehranou písničkou.

Moc mi není jasný, proč teplá zima u nás přírodě vadí a třeba v Anglii, kde jsou tyto teploty normální a v podstatě tam žije a roste všechno jak u nás, to není problém. Chápu, že na rozdíl od UK tady hrozí příchod větších mrazů, ale zrovna toto z článku nevyplývá. Může mi to někdo objasnit?

V Anglii, ač se to nezdá, jsou pěstovány jiné kultivary či odrůdy zemědělských plodin než u nás. A jiné odrůdy jsou pěstovány třeba v Itálii - tam například skoro nepěstují ozimy, jen jařiny.

Prostě tamní plodiny jsou po staletí adaptovány na místní podnebí - a když to osivo nebo sadbu převezete do jiného klimatického pásu, tak to zkrátka nefunguje a výnos je jiný. Dovezeného biologického materiálu se ale využívá ke křížení, například když chceme vypěstovat odrůdu s vyšší adaptabilitou na chlad, přísušky, odolnost proti chorobám, škůdcům,  apod.

Já bych to viděl pozitivně. Pokud je teplota vzduchu kolem 10°C, nemusí se tolik topit, tudíž je v ovzduší méně emisí. Nemusíte odhrabávat sníh, škrabat námrazu na autě, kteréžto nepříjemné činnosti vám též odebírají energii. Silničáři nemusí solit a sypat, tudíž není tolik nehod a starší auta tak rychle nereznou - a na jaře nebude na silnicích tak velké množství výtluků. Zemědělské a lesní porosty, potažmo vodní toky netrpí ohromným množstvím soli. 

Jistě by se našlo mnoho dalších výhod teplého zimního počasí. Ovšem, současně s panem Velebou souhlasím. Příroda v našem pásmu je prostě zvyklá na mráz v zimě a jakákoli odchylka má jistý vliv na úrodu, to je fakt.

Avšak, zima ještě přijde, tomu věřím, spíše se obávám, aby se neprotáhla pomalu do května, jako vloni...

Zase to nepřehánějte, loni skončila zima na začátku dubna. Tedy pokud nebydlíte na horách, že...