„Ten Adam, to jsem já. A já chci, aby na tomto renesančním skvostu byly někde vystaveny moje obrazy,“ měl se podle vyprávění Miloše Vystrčila, někdejšího telčského starosty a dnes předsedy Senátu České republiky, svěřit tehdejšímu kastelánovi Bohumilu Norkovi staršímu.
„Zrzavý při svých návštěvách zámku byl natolik okouzlen renesanční atmosférou, že si uměl představit propojení svých obrazů s unikátní historií,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Během svého života se rodák z Okrouhlice u Havlíčkova Brodu naplnění tohoto přání nedočkal.
„Po jeho smrti, v roce 1977, kdy přešla sbírka a celá jeho pozůstalost do Národní galerie, se intenzivně začala připravovat výstava Zrzavého ve východním křídle areálu zámku. Je to křídlo, kterému jsme si my zvykli říkat zámecká galerie,“ pokračuje Goryczková.
Výstava padesáti obrazů se však poprvé otevřela až v roce 1988. „Měla své kouzlo, svou atmosféru. A hlavně: představovala také Vysočinu očima Zrzavého,“ vzpomíná Goryczková.
Kvůli nevyhovujícímu prostředí bylo však po výstavě ve Valdštejnské jízdárně v Praze, ke 30 letům od mistrova úmrtí, nutné v roce 2007 vrátit unikátní obrazy do depozitáře Národní galerie.
Sen o skutečnosti
Po rozsáhlé rekonstrukci zámku se nyní galerie Jana Zrzavého, díky spolupráci Národního památkového ústavu a Národní galerie Praha, po 18 letech do Telče vrací.
„Mám velkou radost, že v Telči otevíráme expozici Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého,“ uvedla generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast. „Snažíme se vždy citlivě hledat smysluplný kontext vystavování umění po celé České republice. Cítíme závazek chránit dílo Jana Zrzavého a co je důležité, vracet ho na místa, která pro něj měla hluboký osobní význam. Jsme rádi, že se to dnes daří.“
Dračí lodě, balóny, parní vlaky i Zrzavý. Telč vábí turisty na hity léta |
Současný návrat Zrzavého do Telče však není prostou rekonstrukcí původní expozice. „Je to zcela nový přístup, který by měl Zrzavého otevřít i pro nové generace a nové návštěvníky,“ uvedla kurátorka výstavy Alice Němcová. „Vycházeli jsme z kompozice prostoru, který není klasickou galerií, ale je to zámecký interiér. Nevýhodu šesti maličkých pokojů jsme přetvořili ve výhodu, v ten hlavní koncept,“ pokračuje Němcová.
V šesti na sebe volně navazujících kapitolách návštěvníci uvidí 30 obrazů rozdělených do šesti témat spojených s Janem Zrzavým. První s jeho autoportréty se jmenuje Maska a tvář, na něj navazuje téma Poznal jsem Leonarda, inspirované dílem Leonarda da Vinciho. „Ta se v renesanční Telči ještě více projevuje,“ míní Němcová.
Zrzavý se do Telče jen tak nevrátí, sám tu chtěl přitom vystavovat |
V dalších kapitolách se návštěvníci mohou těšit na téma biblických krajin, krajiny francouzské Bretaně a Vysočiny a v poslední místnosti na téma osudových žen.
„Tam je vystavených nejen několik variací námětu Kleopatry, kterému se Jan Zrzavý věnoval padesát let, a je tam i portrét slečny Tydlitátové,“ zmiňuje Němcová nejnovější Zrzavého akvizici Národní galerie.
„Jedná se o jedinečný obraz, který byl více než 80 let v soukromé sbírce a dosud byl veřejnosti prakticky neznámý,“ přibližuje Alicja Knast obraz za tři miliony korun. „Národní galerie Praha jej získala v loňském roce a máme nesmírnou radost, že bude součástí této sbírky,“ doplnila generální ředitelka NGP.
