„Koluje o něm spousta legend. Možná je to i tím, že býval ve velmi přísném režimu utajení a hlídali ho vojáci. Vskutku se jedná o takovou tajemstvím zahalenou a neprobádanou jihlavskou oblast,“ míní Martin Bobek, který historii rozhlasového vysílače podrobně zmapoval.
Fotogalerie |
V padesátých letech minulého století byla vedle vysílací stanice ubikace pro třicet vojáků a navíc ještě strážní věž.
Ale historie tajemného prostoru s anténními domky sahá ještě dál. Výstavba začala v roce 1942, kdy byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Anténu stavěla firma C. H. Jucho z Dortmundu, což byla jedna z největších ocelářských společností v Německu. Zkrachovala až při ropné krizi v 70. letech.
V roce 1943 začal Větrník šířit rozhlasové vysílání v němčině. Na konci války ustupující Němci některé vysílače odpálili. Ten jihlavský se zachoval, stejně jako jeho „dvojče“ v Českých Budějovicích.
„V nejkritičtější chvíli revolučních dnů oznámil německý vedoucí vysílače, že odchází na oběd. Už se ale více nevrátil. Český personál zde zůstal po celou dobu bojů. Za vedení asistenta Františka Hobzy vysílač zachránili,“ napsalo později o dramatických událostech při osvobození Svobodné slovo.
Vysílač obsadila sovětská armáda. Hobza později popsal, že koně Rudé armády spásli část jetele z pozemku vedle stožáru.
Přes den vysílal, v noci rušil zahraniční stanice
Jihlava měla první měsíce po válce jediný provozuschopný vysílač na Moravě. Ze Znojemské ulice (dříve Vídeňské) přenášela program brněnského rozhlasového studia.
„Od prosince 1945 vysílal Větrník hlavně pro Jihlavsko a Vysočinu. Téměř celou dobu svojí existence šířil program stanice Praha s regionálním vysíláním z Brna,“ přiblížil Martin Bobek.
Větrník se stal na krátkou dobu i rušičkou, a to pouze během nocí v letech 1952 až 1954.
„Bylo to prováděno tak, že přes den se vysílal normální program rozhlasu a v noci byl vysílač v půlhodinových intervalech přelaďován na frekvence Hlasu Ameriky a Jugoslávie,“ přiblížil Martin Bobek, který všechny podrobnosti o vysílači zveřejnil na webových stránkách stredni-vlny.cz.
V roce 1954 byl dokončen nový rozhlasový vysílač Moravské Budějovice - Domamil. Na středních vlnách se začalo rušit z něj, protože se to mohlo dělat celodenně, navíc šlo rušit více stanic. Vysílač byl blíž k hranicím s Rakouskem a měl větší pokrytí.
V roce 1968 obsadila jihlavský Větrník už podruhé sovětská armáda. Podle pamětníků si tam dokonce vykopala zákopy a vysílač umlčela.
Předtím se ale podařilo, že krátce šířil svobodné vysílání. Redaktor Lubomír Daněk s kolegyní Věrou Joudovou tak mohli vysílat protesty proti okupaci. Daňka pak propustili z rozhlasu a mohl se vrátit až po roce 1989.
Světlo na vrcholu bliká, vysílač je však už 12 let mimo provoz
Když se stal prezidentem Václav Havel, byla zrušena vojenská ostraha jihlavského vysílače. V roce 2002 odtud byli propuštěni všichni zaměstnanci, protože Jihlavu začal dálkově ovládat vysílač Brno - Kojál. O dva roky později skončil Větrník definitivně. Předtím vysílal i program Svobodné Evropy.
O zániku po šedesáti letech rozhodl Český rozhlas, který redukoval vysílače a spojoval programy stanic. Vypnutý byl poslední lednový den v roce 2004.
Na vrcholu stožáru ale dodnes svítí výstražné červené osvětlení kvůli letecké dopravě. V areálu má dnes dispečink mezinárodní dopravce Kombi Trans.
Unikátní konstrukce zůstává dál, i když je odstavená. Vedení firmy v čele s jednatelem Markem Kaczmarem si památky cení.
Nová budova v blízkosti stožáru u silnice na Znojmo nemá s vysílačem společného už vůbec nic. Vyroste tam autosalon firmy Peugeot.
Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap
