„Podněty od občanů zněly v tom smyslu, že se svítí zbytečně moc a že se ve zvýšené míře používá chladnější bílé světlo, které není tak příznivé pro lidské zdraví. Nevztahovaly se k jednomu místu či lokalitě, podněty byly směřovány obecně na celé město,“ tlumočil připomínky předseda výboru Václav Hlaváč.
Technické služby ve městě a jeho místních částech provozují zhruba tři a půl tisíce světelných bodů. Nejvíce z toho je klasických pouličních lamp, do počtu je ale zahrnuto i třeba slavnostní osvětlení mostu u svaté Kateřiny či nasvícení pamětihodností.
Podle Ondřeje Kotěry, mistra veřejného osvětlení, se v posledních letech podařilo už více než třetinu celého systému obnovit.
„Staré sodíkové lampy postupně nahrazujeme novým LED osvětlením. I na letošek máme v plánu obměnu zhruba sto šedesáti bodů,“ řekl.
Přiznává, že u starších lamp skutečně problém se světelným smogem může nastat. Ty obvykle svítí do všech stran, a tudíž osvětlují i fasády domů či stromy ve své blízkosti. Moderní LED světla však mají technologie, které tvorbu světelného smogu prakticky znemožňují.
„Nová světla už mají funkci, která umožní modelovat světelný kužel a nastavit ho požadovaným směrem. Umí svítit jen tam, kam potřebujeme,“ vysvětluje Kotěra.
Novější lampy se postupně dávají po celém městě
Novější osvětlení technické služby instalují postupně po celém městě. Automaticky ho dávají do každé ulice, která prochází kompletní rekonstrukcí. V posledních letech jimi nechalo město osadit i dvě největší sídliště Žižkov a Výšina, na což získalo peníze z dotací.
„Jak máme peníze, snažíme se je do osvětlení investovat. Bohužel, na další dotace už moc šancí dosáhnout nemáme. Ty jsou určené na náhradu předem daných procent osvětlení a my už se teď pohybujeme na horní hranici tohoto stavu,“ konstatoval brodský místostarosta Zbyněk Stejskal.
Obměna světelných bodů se v Havlíčkově Brodě řídí takzvaným generelem veřejného osvětlení. Před pár lety si ho technické služby nechaly vyhotovit u odborné firmy. Zjednodušeně řešeno, jde o manuál, který u jednotlivých ulic a jejich částí určuje, kde by jaké světlo mělo být nebo jak moc by mělo svítit.
Vyplývá z něj, že na většině území města by se mělo používat neutrální bílé světlo o teplotě okolo čtyř tisíc kelvinů. Na rušných komunikacích či přechodech pro chodce, kde je potřeba dobře vidět, může být bílá i chladnější. Ovšem tam, kde je menší provoz, na sídlištích nebo v parcích postačí teplejší bílá mezi 2 700 až třemi tisíci kelviny.
„Teplé světlo je pro člověka příjemnější. Zároveň je ale také energeticky náročnější, a tedy méně ekologické než světlo bílé či modré. Naopak, u bílého světla je vyšší zřetelnost vidění, což je potřebné zejména v silničním provozu,“ vysvětluje Ondřej Kotěra.
Provoz osvětlení stojí město 11 milionů ročně
Nová LED světla umí technické služby naprogramovat. A v praxi to tak i dělají. Od dvaadvacáté hodiny večerní do šesti ráno snižují svítivost světel o čtyřicet procent. Ušetří tím na nákladech, ale také ještě více sníží světelný smog.
Celý systém veřejného osvětlení včetně energií, mezd pracovníků i nejnutnějších oprav stál loni brodské technické služby necelých jedenáct milionů korun.
Na základě všech těchto skutečností výbor pro životní prostředí naznal, že technické služby dělají pro omezení světelného smogu dost. Podněty tak vzal na vědomí, ale nebude se jimi v současné době dále zaobírat.
„Střetávají se zde dva proudy, a to otázka bezpečnosti s otázkou vlivu nočního světla na přírodu,“ podotkl Václav Hlaváč. Podle něho se v Havlíčkově Brodě zatím daří mít tyto dvě otázky v rovnováze. „Technické služby nepostupují špatným směrem,“ vzkázal Hlaváč.
