Že někde na severozápadě Vysočiny by se mohl střed republiky nacházet, tak nějak geografové a geodeti tušili. Kde přesně to je, bylo až do roku 2004 neznámé. V tu dobu si totiž nechal nově vzniklý krajský úřad ono místo přesně vytyčit.
O přesný výpočet se postaral zeměměřičský inženýr Ladislav Fofonka. Střed republiky určil čistě matematickou cestou. I když – jak v té době sám přiznal – zprvu si s úkolem nevěděl úplně rady.
„Jako podklad jsem dostal souřadnice asi 2 800 bodů na hranicích České republiky. Začal jsem uvažovat, co s tím provedu. V knihovně jsem nenašel žádnou zmínku o podobném problému a standardní matematické řešení vždy končilo těžko pochopitelným a spočitatelným několikanásobným integrálem,“ popisoval své snažení Fofonka.
Kde nepomohla knihovna, pomohl internet. Na stránkách jedné z amerických univerzit našel způsob, jak střed nepravidelného obrazce při znalosti tisíců souřadnic hranic vypočítat. „Řešení vlastně bylo úplně jednoduché,“ uvědomil si.
Čtyři sta metrů severovýchodně od kostela...
Na ploše republiky vytvořil trojúhelníkovou síť, v každém trojúhelníku spočítal plochu a těžiště. „Českým těžištěm potom bude zvážený průměr všech těžišť, přičemž váhou každého těžiště je plocha odpovídajícího trojúhelníku,“ uvažoval Fofonka.
K výpočtu tak stačila základní matematika, žádné integrály ani žádné nekonečné řady. „Výsledek byl ohromující,“ mohl se po pár týdnech těšit Ladislav Fofonka.
Český výletník: Proč je těch středů Česka tolik? Protože jsme veselý národ |
Bod skutečně padl asi 400 metrů severovýchodně od kostela Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. Leží na souřadnicích 49° 44’ 37,5” severní šířky a 15° 20’ 19,1” východní délky v nadmořské výšce 527,9 metru.
Střed republiky původně označovala jen železná trubka zapíchnutá do země, pak čtyři latě. O místě se však začalo psát a co chvíli k němu zamířila parta turistů či výletníků. V tu dobu je takové označení středu republiky trochu zamrzelo.
Bylo to nedůstojné, rychle naznalo vedení obce
Po čtyřech letech od určení přesného bodu dostalo místo odpovídající podobu. Tehdejší vedení obce koupilo pozemek, nechalo nainstalovat památník, kde si turisté mohou prohlédnout mramorovou desku s přesnými souřadnicemi a na památníku jehlan s vyobrazenými světovými stranami.
Upravené prostranství doplňuje líbivý trávník, několik keřů i směrovník ukazující vzdálenost k evropským metropolím i českým státním hranicím. „Bylo to tu nedůstojné, museli jsme s tím něco udělat,“ vysvětloval tehdejší starosta Číhoště Jiří Novák. „Občas ke středu republiky zajel dokonce celý autobus,“ dodával.
Na kole od hradu k zámku. Z Ledče do Světlé nad Sázavou (ne)vede cyklostezka |
Za velkou atrakci malé vesničky, která má necelých 350 obyvatel, bere střed republiky i současný starosta Jaroslav Tvrdík. „Minulé vedení obce místo pěkně upravilo. My v tom pokračujeme, vše tam pečlivě udržujeme,“ říká.
Prostranství, které je cestou mezi zahradami přístupné pouze pěšky, je opravdu udržované. Návštěvník do něj vstupuje jako do parku či výstavní zahrady. Všude jsou stromy a vysoké túje. Mezi nimi se skrývají informační tabule. Vše doplňuje altán s přihrádkou na knížky a také v originálním dřevěném boxu umístěná kniha návštěv.
Tajný noční výlet cestovatelů za covidu
Trámy altánu jsou polepené samolepkami nejrůznějších turistických, automobilových a motorkářských klubů. Zvláště mezi jejich členy je výlet do středu republiky velice oblíbeným.
„Jsme moc rádi, že střed republiky je právě u nás a že k nám přivádí mnohé návštěvníky. Ti to obvykle spojí s návštěvou kostela a hrobu Josefa Toufara, případně i našeho hasičského muzea. A obvykle zajdou i do restaurace na jídlo,“ pochvaluje si starosta Tvrdík.
Ten zároveň zmínil příhodu, jak střed republiky přitahoval turisty a cestovatele v době nejtvrdších covidových restrikcí. Jedné noci se na místě sešlo na čtyři desítky cestovatelů.
„Nemohli nikam za hranice, tak si udělali tajný výlet k nám. Sjeli se z celé republiky. Máme z toho fotografie i zápis v návštěvní knize,“ pousmál se Jaroslav Tvrdík.
