Radnice ve Žďáře nad Sázavou má již vytipováno několik městských budov, na které by šly umístit fotovoltaické panely.

Radnice ve Žďáře nad Sázavou má již vytipováno několik městských budov, na které by šly umístit fotovoltaické panely. | foto: ČEZ

Žďár chce vyrábět svou energii, pokryje střechy zelení a solárními panely

  • 0
Na svých budovách má město Žďár nad Sázavou zhruba 4,5 hektaru střech. Tyto plochy by podle radnice rozhodně neměly zůstat nevyužité. V plánu je jejich pokrytí vegetací, osazení fotovoltaickými panely, případně kombinací obojího. Proinvestovat město tímto způsobem hodlá miliony korun.

V současné době už statici prověřují konkrétní nemovitosti v majetku města, jimiž by mohla série energetických opatření začít.

„Cílem je využít efektivně každou volnou střechu, kde je dost slunce a která má dostatečnou nosnost. Vyrobenou elektřinu chceme následně využít v městských zařízeních. A přebytky, jichž by mělo být hodně, pak poskytnout občanům,“ načrtl plány Michal Bačovský z odboru strategického rozvoje a investic žďárského městského úřadu.

Zda střechy unesou fotovoltaické panely, zkoumají statici na budově Základní školy Komenského 6, kulturního domu či hotelového domu Morava. Dále je adeptem na instalaci nových zařízení objekt bývalé České pojišťovny, Activ clubu v Dolní ulici, knihovny nebo někdejšího městského úřadu.

Právě budova bývalého úřadu v horní části náměstí již zkoumáním statiků prošla a byla vyhodnocena jako vhodná. Rovněž u ostatních budov lze podle předběžných vyjádření odborníků očekávat kladné stanovisko.

„Probíhá také jednání o umístění hybridních kolektorů na výrobu elektřiny a zároveň i teplé vody na střeše relaxačního centra,“ uvedla mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová s tím, že tento kombinovaný způsob je velmi výhodný.

Hlavně sehnat firmu, která by kolektory dodala

Střecha krytého bazénu při Základní škole Švermova by měla solární panely bez potíží unést, možnost umístění zmíněných hybridních kolektorů však radnice zatím ještě potvrzené nemá.

„Není u nás bohužel moc firem, které tento kombinovaný způsob dělají. Určitě nebude snadné někoho sehnat. Případně jsme ale připraveni umístit na střechu relaxačního centra alespoň klasické fotovoltaické panely. I tak to bude velký přínos,“ konstatoval žďárský starosta Martin Mrkos.

Město chce na uvedená energetická opatření vynaložit v nejbližší době řádově miliony korun. Zatímco letos se ještě žádná investice neočekává, pro rok 2023 je v plánu uvolnění přibližně tří milionů. Žďárští navíc počítají s dotací. Ta je závislá na výkonu instalované techniky, ale měla by být zhruba ve výši 40 procent.

„Pro město, potažmo pro odbor investic, je tento balík energetických projektů naprostou prioritou. Je to urgentní, zásadní a ekonomicky nutné. Čím víc se ušetří, tím více zbude na investice ve městě či na zajištění služeb pro veřejnost,“ odůvodnil plány Mrkos. Do konce roku chce mít projekt kompletně připravený, aby se příští rok mohlo začít.

V současné době na budovách města fungují fotovoltaické panely pouze na střeše polikliniky, kde zaujímají plochu 640 metrů čtverečních. Solární zařízení, která byla na objekt umístěna již v roce 2010, přišla tehdy na 9,3 milionu korun, přičemž dotace od Státního fondu životního prostředí pokryla 40 procent těchto nákladů.

Kompinace výhodná pro panely i pro rostliny

Před několika týdny se však fotovoltaika na poliklinice dostala znovu ke slovu. Na garážích pro sanitky u zadního vchodu do budovy byly na střechu pokrytou zelení nainstalovány ještě fotovoltaické panely.

Tato takzvaně bisolární střecha tvoří kombinaci, jež je výhodná pro rostliny i pro techniku. Pokud jsou panely umístěny správně, tak jsou zelení rostoucí pod nimi ochlazovány a panel pak vyrobí víc elektřiny.

Naopak panely zase pomáhají stínit vegetaci před nejprudším sluncem. Tento projekt, který je výzkumným experimentem Českého vysokého učení technického, konkrétně Univerzitního centra energeticky efektivních budov, vyšel město na 220 tisíc korun, z toho 100 tisíc je dar od místní odpadové společnosti.

„Získaná energie bude použita k dobíjení elektroauta hematologie polikliniky, případně v budově,“ přiblížil Michal Bačovský.

Z dalších energetických opatření, která aktuálně Žďár řeší, zmínil ještě renovaci dalších úseků veřejného osvětlení nebo komplexní obnovu zbývajících městských budov, jež zahrnuje například zateplení, výměnu oken nebo žaluzií.

K úspoře energií se dá využít i areál skládky

Dům sociálních služeb, školní jídelna i tělocvična, poliklinika, gymnázium, čistička či nevyužitá bývalá skládka na Vejvarce. To je jen několik budov a areálů v Pacově, kde přibudou fotovoltaické panely. Město do zavádění těchto technologií investuje přes 22 milionů korun, z toho 6,3 milionu pokryje dotace. „Zatím sice na střechách fotovoltaika vidět není, ale již probíhá technologická příprava objektů, abychom ideálně ještě letos mohli zahájit samotnou instalaci. S dokončením počítáme příští rok,“ řekl pacovský místostarosta Lukáš Vlček s tím, že ročně mají nová zařízení vyrobit něco přes 800 MWh.

Zavádění fotovoltaiky není jediným energetickým opatřením. Už v minulosti se Pacov soustředil na zateplování svých budov - domova důchodců, radnice, škol či polikliniky, a modernizaci zdrojů osvětlení a vytápění. „V našem mikroregionu Stražiště také dlouhodobě spolupracujeme na společném nákupu energie,“ přiblížil Vlček s tím, že vyšší poptávaný objem energií obcím zajišťuje výhodnější ceny.

Umístění fotovoltaiky zvažují i ve Velkém Meziříčí, kde by mohly panely pokrýt zimní stadion. Musí se ale prověřit, zda střecha zařízení unese. „Teprve poté můžeme řešit možnou instalaci panelů, nebo případné zesílení střechy, pokud se ukáže, že je to potřeba a vyplatí se to,“ upřesnil Michal Hořínek, ředitel příspěvkové organizace Sportoviště VM, pod niž „zimák“ spadá.

Dotazy na možné umístění solárních panelů či tašek se množí i v Jihlavě ze strany soukromých osob i firem. Ve městě však dochází ke kolizi s památkovou péčí - na objekty v městské památkové rezervaci (MPR) se taková zařízení nesmí umisťovat. „V ochranném pásmu MPR Jihlava je umístění fotovoltaických elektráren nebo solárních panelů možné, pokud pohledově nenarušují památkovou rezervaci nebo pokud objekt není nemovitou kulturní památkou,“ upřesnil Radovan Daněk, mluvčí jihlavského magistrátu.

,