Ze tří téměř padesátimetrových stožárů u Studnic už před Vánoci zmizely jejich silné elektrické vodiče. Majitel sloupů - brněnská inženýrská společnost EGÚ – je musel nechat odstranit v důsledku prohraného soudu s vedením chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Ta dlouhodobě zastává stanovisko, že trojice stožárů narušuje krajinný ráz Žďárských vrchů, a musí proto být odstraněna.
Stožáry jsou zdejší zajímavostí i raritou. Neslouží k přenosu elektřiny, jejich vodiče nebyly nikdy napojeny na elektrárnu ani odběratele. Zkoumá se na nich vliv námrazy například právě na venkovní elektrická vedení. Jsou jediným zařízením tohoto typu v zemi.
„Náš spor o tuto věc stále trvá. Museli jsme odstranit vodiče a postupně budeme odstraňovat i další části této námrazové stanice, čili z té trojice oba krajní sloupy. Prostřední sloup se základními měřicími přístroji tam určitě chceme. Zda nepřijdeme i o něj, záleží na přístupu CHKO,“ řekl Petr Lehký, který se v EGÚ zabývá vlastnostmi elektrických přenosových sestav a analýzami kalamit a havárií.
Termín pro odstranění stožárů není stanoven. „Těžko mluvit o termínu odstranění, protože stožáry byly od počátku povoleny jako dočasná stavba, která měla být odstraněna už v roce 2006. Od té doby jsou tam nezákonně. S touto dočasností byla už jejich stavba původně povolena,“ řekl Václav Hlaváč, ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a čelný kritik existence stožárů u Studnic.
Odvoz krajních stožárů dopad na krajinu zlepší
Hlaváč však nechtěl nyní komentovat, zda správa CHKO umožní energetikům ponechat na místě v provozu prostřední stožár s nainstalovanou funkční měřicí technikou a zařízeními.
„Když budou odstraněny ty dva krajní stožáry, tak z našeho pohledu se dopad na krajinu významně zlepší. Jestli bude akceptovatelný zbývající třetí stožár, to bude předmětem dalších jednání,“ řekl Hlaváč.
Připustil, že zařízení je pro výzkum prospěšné. „Chápeme, že ta měření mají nějaký smysl, mimo jiné se tam testují prvky na ochranu ptáků před nárazy do drátů. Musíme ale zvážit pro a proti toho zařízení,“ podotkl.
Námrazová stanice na úpatí vrchu Kopeček u Studnic začala vznikat v roce 1929. Jejím hlavním cílem bylo předcházet tomu, aby námrazy trhaly nadzemní elektrická vedení.
„To místo bylo vybráno proto, že jde o návětrnou stranu Vysočiny, otevřenou od jihovýchodu po jihozápad, kde je nejextrémnější situace z hlediska tvorby námrazy na Vysočině. Nic podobného v tomto kraji není,“ řekl Lehký z EGÚ.
Sloupy vyrostly po kalamitě z roku 1974
Pravidelná měření se konají nepřetržitě od roku 1940, čímž se podařilo podle Lehkého získat měření v největší časové řadě zřejmě i v globálním měřítku.
Z počátku nebyly na místě stožáry jako dnes, ale jen takzvané námrazoměrné plošiny podobné například mysliveckým posedům. Stožáry zde byly postaveny koncem 70. let.
„Tehdy to bylo v reakci na blackout a námrazovou kalamitu, která v roce 1974 postihla Vysočinu a Jeseníky, promítla se i na Slovensku. Vzhledem k rozsahu škod se vystavěla stanice tak, aby odpovídala potřebám nově stavěných elektrických vedení,“ vysvětlil Lehký. Jiná námrazová kalamita v roce 1995 v oblasti Vysočiny poničila 400kilovoltové elektrické vedení mezi Kočínem a Slavěticemi.
Nové Město na Moravě, jemuž dotčené pozemky u Studnic patří, se nebránilo, aby je na další roky firmě EGÚ pronajalo. „Nám tam ty stožáry nijak nevadí,“ řekl předloni novoměstský starosta Michal Šmarda.
Za neodstranění stožárů nicméně inkasovala už loni společnost EGÚ pokutu 1,2 milionu korun.
Nyní sejmutí vodičů vysokého napětí ze stožárů přišlo EGÚ podle Lehkého na 300 tisíc korun. „Likvidace každého ze stožárů nás bude stát odhadem dalšího půl milionu,“ naznačil Lehký.
