Celá operace byla mimořádnou záležitostí. „Není to úplně malá věc, která by se na stožár dala namontovat kdykoli. Při zdvihání kontejneru nesmí být vítr, což dneska skoro vyšlo. Nesmí mrznout a konstrukce stožáru musí být suchá. Pro montáž takového zařízení platí poměrně přísné bezpečnostní předpisy a podmínky. Kontejner váží okolo tuny,“ uvedl Vlastimil Hanuš, technik z Ústavu výzkumu globální změny Czechglobe, který funguje v rámci Akademie věd ČR.
Kontejner má relativně velkou plochu, proto je ideálně potřeba bezvětří, aby to s ním ve vzduchu moc neházelo. „Viděli jste sami, že když začalo více foukat, bylo potřeba vrátek zastavit a výškoví pracovníci museli na stožáru vybalancovávat polohu kontejneru,“ zmínil.
Montéři také potřebovali teploty vzduchu nad nulou. Na svařování totiž nesmí být konstrukce stožáru moc studená. „Čekali jsme hodně dlouho na vhodné podmínky pro tuto montáž,“ pravil správce atmosférické stanice.
První data z nového kontejneru budou za dva až tři roky
V nejbližším týdnu se na vrchní platformě stožáru budou dodělávat technické sítě, aby kontejner mohl být připojen na elektřinu a aby tam například fungovala i klimatizace. Pak se budou přivážet přístroje, které budou sledovat aerosoly - jejich složení i optické vlastnosti.
Co to je aerosolJde o směs malých tuhých nebo kapalných částic rozpuštěných v plynu. V tomto případě je tím plynem vzduch. „Částice mohou mít průměr od řádu nanometrů až po stovky mikronů. Všechny je dýcháme, ale neuvědomujeme si to,“ doplňuje Norbert Serfozo z Ústavu výzkumu globální změny Czechglobe. Aerosoly mají dost často zajímavé chemické složení. Na relativně velký povrch dokážou vázat další látky, které ve vzduchu potkávají. „Kdyby nebyly aerosoly, tak by tu dnes lidstvo nebylo. S jejich pomocí vznikají třeba dešťové kapky,“ doplnil pro lepší představivost vědec. |
„Některé nákupy už jsme začali řešit na základě finančního plánu projektu. Budou tam mimo jiné koncentrační čítače částic a nefelometry (zákaloměry, pozn. redakce). Nechybí ani etalometry, jimiž budeme měřit koeficient absorpce světla. V tomto případě zjednodušeně chceme vědět, kde a v jakém množství se nacházejí takové částice, které odrážejí světlo, a kde jsou ty, co světlo pohlcují,“ vysvětlil Hanušův kolega z Akademie věd Norbert Serfozo. Ty částice, které světlo odrážejí, přispívají k ochlazování atmosféry. A oteplení atmosféry nastává v opačném případě.
První statisticky významnější sérii dat z nového měření budou mít vědci k dispozici přibližně za dva až tři roky.
Na rtuť i ozon se zaměřují už delší dobu
Jeden kontejner je nahoře již od začátku fungování stožáru, který byl uveden do provozu v červnu 2013. Jsou v něm analyzátory rtuti, ozonu a zařízení obsluhující vršek stožáru. Nyní přibyl druhý kontejner. „Stožár ho unese váhově i aerodynamicky. Dokonce se nyní vylepší aerodynamické vlastnosti stožáru,“ podotkl Vlastimil Hanuš.
Teoreticky je nahoře ve výšce 230 metrů prostor ještě pro jeden další kontejner s přístroji.
„Zatím o něm neuvažujeme. Samo o sobě je to poměrně náročná záležitost jak finančně, tak i technicky. A jedna věc je nahoře něco nainstalovat a druhá - daleko náročnější - je udržet to rozumně v chodu,“ upozornil technik.
Zájemci z řad veřejnosti si mohou stožár prohlédnout příští týden v sobotu. Od 9 do 14 hodin bude jak na atmosférické stanici, tak i na sousední košetické meteorologické stanici den otevřených dveří.
